O golfová hřiště je nutné nepřetržitě pečovat, jinak by utrpěla jejich kvalita. Za tímto účelem se používají nejrůznější pesticidy, hlavně herbicidy, insekticidy a fungicidy. Výzkumníky z Mayo Clinic zajímalo, zda tyto přípravky nemohou mít souvislost s vyšším rizikem vzniku Parkinsonovy choroby. Zaměřili se proto na zdravotní stav lidí žijících v blízkosti golfových hřišť.
Autoři studie použili data z Rochesterského epidemiologického projektu založeného na Mayo Clinic v roce 1966. Projekt nepřetržitě sleduje parametry zdraví obyvatel v jižní Minnesotě a západním Wisconsinu, včetně výskytu Parkinsonovy choroby. Výzkumníci se rozhodli data osob s Parkinsonovým onemocněním, kteří figurovali v projektu v letech 1991 až 2015, porovnat s dalšími kontrolními skupinami odpovídajícími věkem, pohlavím a dalšími faktory.
V souvislosti s tím byly pro odborníky zásadní rovněž parametry jako vzdálenost bydliště od hřiště, bydlení ve vodohospodářských oblastech s golfovým areálem a tam, kde jsou užívanými pesticidy ohroženy podzemní vody. Roli hrálo i bydlení ve vodohospodářských oblastech s mělkými obecními studnami a v místech, kde se obecní studna nacházela přímo na golfovém hřišti.
Studie ukázala, že čím blíže žila osoba k jednomu ze 139 golfových hřišť zahrnutých do projektu, tím větší byla pravděpodobnost, že jí bude diagnostikována Parkinsonova choroba.
Po zohlednění dalších faktorů vědci spočítali, že bydlení ve vzdálenosti do jedné míle (cca 1,6 km) od golfového hřiště bylo pro obyvatele spojeno se 126% nárůstem rizika Parkinsonovy choroby ve srovnání s lidmi, kteří bydleli ve vzdálenosti 6 a více mil. Obyvatelé, kteří s golfovým areálem sdíleli vodovodní služby, pak měli téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost vzniku Parkinsonovy choroby než ti, kteří je nesdíleli.
Pravděpodobným hlavním viníkem zvýšeného rizika tohoto onemocnění jsou podle výzkumníků pesticity intenzivně používané k udržování golfových hřišť.
To, že život nebo práce v blízkosti oblastí, kde jsou pesticidy rutinně aplikovány, jsou spojeny s vyšším rizikem Parkinsonovy choroby, potvrdily i dřívější studie. Studie zveřejněná v roce 2023 například zjistila, že působení pesticidů hraje roli nejen při vzniku Parkinsonovy choroby, ale může také ovlivnit progresi symptomů, a to jak motorickou, tak nemotorickou.
Michael S. Okun, národní lékařský poradce Parkinsonovy nadace upozornil, že nelze prokázat příčinnou souvislost mezi bydlením blízko golfového hřiště a vyšším rizikem Parkinsonovy choroby. Dodal však, že jisté běžné pesticidy jsou známé svým toxickým působením na mozek a některé výzkumy spojují jejich použití se zvýšeným výskytem Parkinsonovy choroby.
Podle Okuna odborníci již vědí dost na to, aby se zaměřili na co možná největší omezení působení těchto chemikálií na lidi. Soudí také, že nastal čas přestat pohlížet na Parkinsonovu chorobu jako na nevyhnutelný důsledek stárnutí, ale začít ji léčit jako stav, kterému lze potenciálně předcházet.
(hno)
Zdroje:
1. Krzyzanowski B., Mullan A. F., Dorsey E. R. et al. Proximity to Golf Courses and Risk of Parkinson Disease. Jama Netw Open 2025 May 1; 8 (5): e259198, doi: 10.1001/jamanetworkopen.2025.9198.
2. Mayo Clinic: Parkinson's disease. Dostupné na: www.mayoclinic.org/diseases-conditions/parkinsons-disease/symptoms-causes/syc-20376055
3. Rizig M., Bandres-Ciga S., Makarious M. B. et al. Identification of genetic risk loci and causal insights associated with Parkinson's disease in African and African admixed populations: a genome-wide association study. Lancet Neurol 2023 Nov; 22 (11):1015–1025, doi: 10.1016/S1474-4422(23)00283-1.
4. Li S., RitzB., Gong Y. et al. Proximity to residential and workplace pesticides application and the risk of progression of Parkinson's diseases in Central California. Sci Total Environ 2023 Mar; 15 : 864 : 160851, doi: 10.1016/j.scitotenv.2022.160851.
5. Update from our CSO: Pesticides, Paraquat and Parkinson’s. Parkinsons Foundation. Dostupné na: www.parkinson.org/blog/awareness/CSO-update
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
