Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska
    Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv
    Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory – „jednohubky“ z výzkumu 2026/36
    Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Svět praktické medicíny 3/2026 (znalostní test z časopisu)
    Mazová zátka a její řešení
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    5
    Česká a slovenská psychiatrie
    2026:Číslo 5
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Urychlí dexpanthenol hojení rohovky po crosslinkingu?
    INFOGRAFIKA: Nově dostupná galenická forma vitaminu D₃ pro snadné užívání
    Co mají společného popeláři a zaměstnanci nemocnice? Nedostatečné hladiny vitaminu D
    Jak dosáhnout dlouhodobé adherence a perzistence v reálné praxi

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    Echodny 2026: Aktuálně k diagnostice a léčbě HCM
    Jak změnit trajektorii dopadu hypertrofické kardiomyopatie?
    EAHAD 2026: Hemofilie B v éře nefaktorové léčby – čerstvé zkušenosti z praxe
    Kongres ČGPS: Léčba obezity tirzepatidem z rukou gynekologa – šance začít včas
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Paliatr Jan Maláska: Dialog o smrti je třeba zahájit včas
    Data z reálné praxe u R/R CLL: Co z nich vyplývá pro retreatment i dlouhodobou strategii?
    MUDr. Pavel Sova: Jak využít AI v medicíně, aniž bychom přehlédli její rizika
    MUDr. Veronika Grinholc: Diabetes bez informačního chaosu − efektivní edukace pacientů on-line
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

proLékaře.czČlánkyZ medicíny
Z medicínyRozhovory

MUDr. Václav Šmíd, Ph.D.: Jaterní fibróza a iniciální stadia cirhózy jsou potenciálně vratné stavy

29. listopadu 2024
6 min čtení
Nedávno došlo ke změně názvosloví u jaterních onemocnění označovaných jako NAFLD/NASH na MASLD (steatotické jaterní onemocnění asociované s metabolickou dysfunkcí) / MASH (steatohepatitida asociovaná s metabolickou dysfunkcí). Co k tomuto kroku vedlo? Jaký je aktuální přístup k managementu uvedených jaterních poruch a proč je důležité vyhledávat pacienty s jaterní fibrózou? A do jaké míry lze tyto stavy léčit (ne)farmakologicky? Nejen o tom hovoříme s MUDr. Václavem Šmídem, Ph.D., ze IV. interní kliniky –⁠ kliniky gastroenterologie a hepatologie 1. LF UK a VFN v Praze.

Reklama

Můžete prosím na úvod vysvětlit, proč se přistoupilo ke změně názvu těchto dvou onemocnění?

Reklama

Prvním krokem v diagnostice MASLD je průkaz jaterní steatózy. Poté pátráme po kardiometabolických rizikových faktorech a vylučujeme jiné příčiny jaterní steatózy (alkoholová choroba jater, autoimunitní a vzácné jaterní choroby, virové hepatitidy a další). V rámci této komplexní změny nomenklatury jaterních chorob přibyla také nová diagnóza −⁠ MetALD, tedy jaterní choroba způsobená jak zvýšenou konzumací alkoholu, tak současně metabolickou dysfunkcí (nebo chcete-li metabolickým syndromem). Jedná se o přechod mezi „čistě“ nealkoholovou MASLD na jedné straně a alkoholovou chorobu jater na straně druhé. A posledním, neméně důležitým důvodem pro změnu názvu bylo také použití „matoucích termínů“ a „potenciálně stigmatizujícího jazyka“. To se týká zejména termínů non-alcoholic (nealkoholová) a fatty (tuková) v původním názvu NAFLD. Jako příklad z praxe, který tyto důvody dobře přibližuje, si představme podivení rodičů, když jim pediatr sděluje, že jejich 15letý syn má nealkoholovou chorobu jater. Jakou jinou, že?

Prevalence MASLD v populaci je dost vysoká. Špatnou zprávou je i to, že se netýká jen dospělých jedinců, ale jak uvádíte, objevuje se již v dětské populaci. Stojí za tím životní styl dětí a dospívajících? Jak moc je to znepokojivé a co s tím?

Jaterní choroby jsou stále častější, což souvisí se zvýšenou konzumací alkoholu a vzrůstající prevalencí MASLD. Vždyť játra jsou u nás druhým nejčastěji transplantovaným orgánem! Rostoucí prevalence MASLD je úzce spojená se vzrůstající prevalencí nadváhy, obezity a diabetu. V Evropě má nadváhu či obezitu přibližně třetina školou povinných dětí a naše země patří v tomto ohledu mezi nejhorší. Situace je to pochopitelně velmi znepokojivá a hledání řešení je složité. Hlavní příčinou je negativní fenotyp chování −⁠ sedavý způsob života, nedostatek aktivního pohybu a nezdravé dietní návyky. Za to pochopitelně nesou odpovědnost zejména rodiče a do jisté míry také příslušné instituce.

Nezdravý životní styl dětí a mladistvých a jejich zhoršující se fyzická zdatnost má dalekosáhlé konsekvence včetně zdravotně-ekonomických následků v budoucnu. Stát by proto měl vyvinout maximální snahu o zvrácení tohoto nepříznivého trendu. Ptejme se, zda ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo školství, ale také zdravotní pojišťovny v tomto směru podnikají maximum. Koneckonců, samo ministerstvo školství má „tělovýchovu“ ve svém názvu.

Skóre FIB-4 je jednoduchý screeningový test, jímž lze vyšetřit rozsáhlé skupiny rizikových pacientů. Co tento test zahrnuje a u koho jej provádět?

Index FIB-4 je neinvazivní test určený k diagnostice jaterní fibrózy. Máme širokou paletu neinvazivních testů, některé pro fibrózu, jiné pro steatózu. Většinu z nich lze kalkulovat z běžně dostupných dat (věk, jaterní testy, BMI, trombocyty, přítomnost diabetu a tak dále), jiné zahrnují také nerutinně stanovované biochemické parametry (jedná se o komerční testy). Kalkulace FIB-4 je prostá a zahrnuje tyto parametry: věk, ALT, AST a trombocyty. To je hlavní výhoda indexu FIB-4. Je levný, nezatěžuje zdravotnický personál nutností odběru netypických parametrů, a lze jej tedy snadno zahrnout do výsledkového listu laboratoří, jak se ostatně již v Česku nezřídka děje.

Jak je to s interpretací výsledků FIB-4? Jak stratifikovat rizika nemocných a jaký další postup následuje?

Pokud je hodnota FIB-4 < 1,3, je pravděpodobnost přítomnosti jaterní fibrózy nízká a je doporučeno pokračovat v dispenzarizaci (opakovat test za 1−3 roky dle „rizikovosti“ konkrétního jedince). Hodnota FIB-4 v pásmu 1,3−2,6 již představuje zvýšené riziko přítomnosti jaterní fibrózy, a je proto vhodné zvážit doplnění elastografie jater. Pacienty s hodnotami FIB-4 > 2,6 a⁠/⁠nebo elastograficky prokázanou pokročilou jaterní fibrózou by měl vyšetřit specialista. Použití FIB-4 u osob starších 65 let vyžaduje jistou opatrnost pro jeho nižší spolehlivost. Mezní hodnoty se u těchto pacientů obvykle posouvají na 2,0−3,25.

FIB-4 zmiňuje většina doporučených postupů. Jeho hlavní nevýhodou je vyšší podíl falešně pozitivních výsledků. Pokud však chceme FIB-4 kritizovat pro jeho nízkou senzitivitu, mějme na paměti, že ani jaterní elastografie, a dokonce ani jaterní biopsie nejsou metody se stoprocentní senzitivitou v detekci jaterní fibrózy. Jsou známé práce, v nichž se párové biopsie u jednoho pacienta lišily ve stadiu jaterní fibrózy až o 2 stupně (!!). A metody jaterní elastografie obvykle dosahují senzitivity kolem 85 % pro pokročilou fibrózu (> F2), tedy srovnatelné s řadou neinvazivních testů.

Proč je vlastně důležité vyhledávat pacienty s jaterní fibrózou?

Průkaz jaterní fibrózy má pro pacienta vždy zásadní význam. Pro nás je to informace, že se jeho choroba vyvíjí nepříznivým směrem k jaterní cirhóze, a můžeme mu nabídnout některé léčebné postupy a programy. Jaterní fibróza a iniciální stadia cirhózy jsou totiž potenciálně vratné stavy. Navíc tyto pacienty můžeme zařadit do dispenzárních programů, které jediné nám umožňují odhalit možné komplikace včas, tedy ve fázi kurability (hepatocelulární karcinom, portální hypertenze/jícnové varixy a další).

Co znamená zjištění MASLD z hlediska prognózy a možných komplikací? Můžete jednoduše objasnit společnou patofyziologii přidružených onemocnění? Respektive jaká je zde souvislost s onemocněními ledvin, KV komplikacemi nebo zvýšeným rizikem zhoubných nádorů, a to i mimojaterních?

Dnes již víme, že i prostá jaterní steatóza není benigním stavem. Pacienti se steatózou mají 2−5× vyšší riziko vzniku diabetu mellitu 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění (steatóza 2násobně, fibróza 4násobně), syndromu spánkové apnoe (i ti neobézní) a dalších onemocnění. Za tímto vztahem stojí zejména zvýšený oxidační stres, s ním spojený systémový zánět nízkého stupně a časný rozvoj inzulinové rezistence. Naší pozornosti by neměla uniknout ani skutečnost, že pacienti s MASLD mají významně vyšší riziko vzniku řady nádorových onemocnění. Tento vztah byl prokázán rovněž u těch, kteří mají MASLD a nejsou obézní.

Jak se vysvětluje skutečnost, že u řady nemocných je i v pokročilých fázích jaterního onemocnění negativní laboratorní nález (ve smyslu normálních jaterních testů) a MASLD je klinicky němá?

Játra jsou velmi tolerantní orgán a odpustí nám řadu příkoří, jež jim během života činíme. Pravidelně upozorňuji naše studenty, že většina cirhotiků má nezřídka zcela normální nebo jen lehce zvýšené jaterní testy. Nebezpečí chronických jaterních chorob spočívá v tom, že se dlouho vyvíjejí skrytě, mnohdy i několik desetiletí. Pacienti často nemají žádné konkrétní obtíže nebo mají symptomy, které nejsou nijak podezřelé (únava, tlaky v pravém podžebří, pocit plnosti). Symptomatologie chronických jaterních onemocnění je tedy klinicky velmi chudá, a proto jakékoliv zvýšení jaterních testů vyžaduje další vyšetření. Klinicky vyjádřené symptomy totiž mívají až pacienti s pokročilou jaterní cirhózou, tedy ti, u nichž bývají naše terapeutické možnosti značně omezené.

Do jaké míry změna stravy a životního stylu může ovlivnit průběh onemocnění?

Zcela zásadně. Hlavními patofyziologickými mechanismy jsou metabolická inflexibilita a dysfunkce vyplývající z nevhodných dietních návyků, nedostatku fyzické aktivity, časného rozvoje inzulinové rezistence a dysfunkce tukové tkáně a mitochondrií, vycházející ze zvýšeného oxidačního stresu. Za vznikem těchto stavů stojí do značné míry složení naší stravy a také genetické pozadí, které však ovlivnit neumíme. Zatím.

Lze u MASLD individualizovat léčebný přístup na podkladě genetického vyšetření či biomarkerů?

V tuto chvíli ne. Ale je to jen otázka času a peněz. Pacientům, kteří se mě dotazují na podobné analýzy, včetně analýzy mikrobiomu, doporučuji velkou obezřetnost. Naše diagnostické nástroje jsou nesrovnatelné s těmi před 20 či 30 lety. Ale interpretace získaných výsledků a jejich aplikace do klinické praxe je v současné době velmi komplikovaná, ne-li nemožná. Doporučuji proto finanční prostředky investovat jiným směrem.

Kdy přistoupit k farmakoterapii a pro které léky existují důkazy, co se týká účinného ovlivnění progrese jaterního postižení?

V současné době nemáme v Evropě žádný schválený lék na léčbu MASLD. Cílem valné většiny klinických hodnocení v léčbě MASLD je redukce MASH (nekroinflamatorních změn) a současně jaterní fibrózy. Velmi slibné výsledky přinášejí molekuly, jejichž efektem je mimo jiné redukce tělesné hmotnosti. V tomto směru jsou nejvíce diskutovanými a zkoumanými agonisté receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1RA) a jejich kombinace. V USA navíc letos získal předběžné schválení od amerického Úřadu pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) lék resmetirom, což je selektivní agonista β-receptoru hormonu štítné žlázy. Jeho výsledky v léčbě jsou působivé, přesto musíme vyčkat na závěry rozsáhlejších pozorování.

Problémem je pochopitelně cena těchto léků, která například u resmetiromu byla předběžně stanovena na cca 45 tisíc dolarů za 1 rok léčby. Je proto iluzorní myslet si, že jsme schopni okamžitě začít léčit všechny pacienty s MASH a jaterní fibrózou. A vlastně se tak vracíme zpět na začátek k otázce prevence civilizačních onemocnění u dětí a mladistvých.

Na čem je (nebo by měla být) léčba založena? Mám na mysli ovlivnění zánětlivého či metabolického procesu nebo například cílené působení na hepatocyty…

Většina klinických hodnocení je zaměřená na redukci tíže zánětu v jaterním parenchymu, redukci jeho infiltrace zánětlivými elementy a snížení aktivace drah vedoucích k rozvoji jaterní fibrózy. Současně je snahou ovlivnit metabolismus zejména lipidů a jejich ukládání v jaterní tkáni.

Jak se díváte na využití přírodních látek a hepatoprotektiv, mezi něž patří silymarin či esenciální fosfolipidy? Patří tato podpůrná léčba do armamentaria léčebného postupu u MASLD? V jakých případech byste ji indikoval?

Mezi pacienty s jaterními chorobami jsou tyto produkty velmi populární, avšak o jejich potenciálně příznivých účincích se vedou dlouholeté spory. Ačkoliv některá klinická data naznačují, že mohou mít prospěšnou roli, poznatky založené na důkazech (EBM) chybějí, a proto je například silymarin obecně považován za klinicky nevýznamnou látku. Zásadní vliv v tomto ohledu představuje nedostatek kvalitně kontrolovaných klinických hodnocení a zejména neuspokojivé a nejednotné složení jednotlivých přípravků. To dokládají také práce analyzující produkty obsahující silymarin dostupné na českém trhu. Neméně významným nedostatkem těchto preparátů je také přítomnost řady konkomitantů s biologickými účinky, zejména mykotoxinů, jimiž je ostropestřec nejčastěji kontaminován při zpracování.

K použití „přírodních“ látek (anglosaská literatura nezná pojem „hepatoprotektivum“) bychom v klinické praxi měli být vždy obezřetní až zdrženliví. Pacientům se vždy snažím vysvětlit složitost této problematiky a ve své praxi postupuji následujícím způsobem: Pokud již „hepatoprotektiva“ užívají a zaznamenali (subjektivně či objektivně) příznivý efekt, nechávám další užívání čistě na jejich rozhodnutí. Nově „hepatoprotektiva“ nasazuji pouze ve výjimečných případech a pokračování jejich podávání si musím vždy obhájit.

   

MUDr. Andrea Skálová
redakce proLékaře.cz

Tagy:

FarmaciePraktické lékařství pro dospělé

Partner

Sanofi

Populární články

Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Mezinárodní studie zkoumala postoje lékařů ze 6 zemí ohledně přijatelnosti eutanazie u osob trpících demencí. Průzkum odhalil, že mezi odborníky panují na toto téma značné rozpory.
Z medicínyTéma měsíce
Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

28. listopadu 2025
28. listopadu 2025
Gerstmannův−Sträusslerův−Scheinkerův syndrom (GSS) patří mezi prionová onemocnění mozku. Jedná se o extrémně vzácnou, ale vždy smrtelnou chorobu, u níž se z normálního proteinu stává ničivý patogen. Přestože se incidence GSS pohybuje v jednotkách případů na 100 milionů obyvatel, její studium může přispět k pochopení mechanismů neurodegenerativních chorob.
Z medicínyLifestyle
Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

9. ledna 2026
9. ledna 2026
Proč se znalosti z horské medicíny vyplatí i u nás, kde velehory jen tak nenajdete? Čím tento obor láká mediky a jaké jsou nejnovější vědecké poznatky? To vše pro čtenáře webu proLékaře.cz shrnuje MUDr. Lenka Horáková, Ph.D., z Kliniky anesteziologie, intenzivní a urgentní medicíny 3. LF UK a FN Bulovka v Praze.
Z medicíny
Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

16. ledna 2026
16. ledna 2026
Práce zveřejněná v časopisu Nature Communications představuje systém, který umožňuje hlubokou mozkovou stimulaci bez chirurgického zákroku. Zařízení je podle autorů jako první schopné ovlivnit hluboké oblasti mozku přibližně 1000× menší, než mohla dosavadní konvenční ultrazvuková zařízení, a 30× menší, než zvládly předchozí systémy určené pro hlubší části mozku.
Z medicíny
Česká gastroenterologie jde s dobou. Už 80 let

Česká gastroenterologie jde s dobou. Už 80 let

30. ledna 2026
30. ledna 2026
Čeští gastroenterologové mají už osm dekád odbornou společnost, v níž se mohou sdružovat. Co lze označit za největší pokrok v oboru za poslední roky, která témata otevřel 8. kongres českých gastroenterologů a jak se jim daří vypořádat se současnými výzvami v klinické praxi? O tom jsme mluvili s přednostou II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové a předsedou České gastroenterologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Iljou Tachecím, Ph.D.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicínyVideorozhovory
OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

13. listopadu 2026
13. listopadu 2026
O umírání a smrti často začínáme hovořit až ve chvíli, kdy se nemocnému krátí čas. Jak poznat, že pacient vstupuje do závěru života? Kdy se léčba stává nepřiměřenou? A proč paliativní péče rozhodně neznamená rezignaci? Vybrali jsme 3 ukázky z videorozhovoru s vedoucím konziliárního týmu paliativní péče ve FN Brno a vedoucím Ústavu paliativní a podpůrné péče LF MU v Brně doc. MUDr. Janem Maláskou, Ph.D.
Z medicíny
Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

Biomedicína a trhy –⁠ 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Investice do mRNA technologie, která má umožnit tvorbu terapeutického proteinu přímo v organismu. Soupeření o klinickou i obchodní pozici v rámci 1. generace inhibitorů BTK indikovaných k léčbě roztroušené sklerózy. Jedna z největších letošních dohod v oblasti onkologických ADC. Nebo sázka na umělou inteligenci při vývoji nových proteinových antiobezitik. Pětice zpráv v dalším vydání naší nové rubriky ukazuje, jak se farmaceutický průmysl snaží zajistit růst prostřednictvím nových biotechnologických modalit na rychle expandujících trzích.
Z medicíny
Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory – „jednohubky“ z výzkumu 2026/36

Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory –⁠ „jednohubky“ z výzkumu 2026/36

11. listopadu 2026
11. listopadu 2026
V dnešních jednohubkách budeme bojovat proti stárnutí, zubnímu plaku, respiračním infekcím i plicním nádorům. Zbraně ovšem budou mnohdy nečekané, tak se nechte překvapit.
Z medicíny
Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči

Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III –⁠ od příznaků k individuálně zacílené péči

10. listopadu 2026
10. listopadu 2026
Pálení, řezání, slzení nebo kolísání vidění mohou mít u různých pacientů odlišné příčiny. V péči o suché oko proto nestačí pouze potvrdit diagnózu –⁠ důležité je určit mechanismy, které narušují homeostázu slzného filmu a očního povrchu, a podle nich zvolit vhodnou léčbu.
Z medicíny
Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje

Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje

10. listopadu 2026
10. listopadu 2026
U pacienta s pálením či řezáním v oku nebo kolísáním vidění už nestačí pouze potvrdit syndrom suchého oka a určit, zda převažuje deficit vodné složky slz, nebo jejich nadměrné odpařování. Konsenzus TFOS DEWS III zdůrazňuje hledání dominantních mechanismů, jež narušují homeostázu slzného filmu a očního povrchu.
Z medicínyInfografika
INFOGRAFIKA: Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky

INFOGRAFIKA: Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky

9. listopadu 2026
9. listopadu 2026
Navýšení kapacit všeobecného lékařství a vybraných nelékařských oborů se už promítá do počtu studentů a prvních absolventů. Personální situaci českého zdravotnictví však nelze hodnotit jen podle přijímacích čísel. Rozhodující bude, zda se podaří zajistit dokončení přípravy nových zdravotníků a jejich uplatnění v českém zdravotnictví, zejména v oborech a regionech s nejvyšším rizikem výpadků péče.
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

28. listopadu 2025
28. listopadu 2025

Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

9. ledna 2026
9. ledna 2026
Z medicíny
Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

16. ledna 2026
16. ledna 2026

Česká gastroenterologie jde s dobou. Už 80 let

30. ledna 2026
30. ledna 2026

AI pomůže personalizovat léčbu fibrilace síní

4. února 2026
4. února 2026
Z medicíny
4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Speciálně navržené videohry mohou podpořit duševní zdraví dětí a dospívajících

3. prosince 2025
3. prosince 2025

Jak mohou VR brýle posloužit jako diagnostická pomůcka demence?

15. prosince 2025
15. prosince 2025
Z medicíny
Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

17. prosince 2025
17. prosince 2025

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/1

8. ledna 2026
8. ledna 2026
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Z medicíny
Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

16. ledna 2026
16. ledna 2026
Z medicíny
4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026
Z medicíny
Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

17. prosince 2025
17. prosince 2025

Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

28. listopadu 2025
28. listopadu 2025

Česká gastroenterologie jde s dobou. Už 80 let

30. ledna 2026
30. ledna 2026

Speciálně navržené videohry mohou podpořit duševní zdraví dětí a dospívajících

3. prosince 2025
3. prosince 2025

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

9. ledna 2026
9. ledna 2026

AI pomůže personalizovat léčbu fibrilace síní

4. února 2026
4. února 2026

Jak mohou VR brýle posloužit jako diagnostická pomůcka demence?

15. prosince 2025
15. prosince 2025

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/1

8. ledna 2026
8. ledna 2026
Přihlásit