Přelom tisíciletí se nese ve znamení nových technologií, které velmi zefektivnily proces péče o rány. Moderní metody vlhkého hojení ran se staly nezbytnou součástí standardní terapie chronických nehojících se ran, které obvykle vyžadují koordinovanou multidisciplinární péči a těsnou spolupráci na ose lékař – sestra – pacient.
Přelom tisíciletí se nese ve znamení nových technologií, které velmi zefektivnily proces péče o rány. Moderní metody vlhkého hojení ran se staly nezbytnou součástí standardní terapie chronických nehojících se ran, které obvykle vyžadují koordinovanou multidisciplinární péči a těsnou spolupráci na ose lékař – sestra – pacient.
Naproti tomu problematice ošetřování akutních ran a drobných poranění kůže není věnováno tolik pozornosti, ačkoliv početně výrazně převažují. Různé škrábance, odřeniny a řezné rány patří mezi nejběžnější drobné úrazy. Vlastní proces hojení akutních ran je často považován za nekomplikovanou záležitost, při které na sebe jednotlivé fáze hojení plynule navazují a proces hojení probíhá zcela samovolně. Tato poranění se nejčastěji vyskytují na rukou, nohou a v obličeji, proto je důležitým hlediskem také minimalizace jizev.
Drobná poranění, jako jsou malé povrchové řezné rány, oděrky a poškrábání s porušením kožního krytu, rovněž vyžadují náležitou péči, aby se zabránilo komplikacím (zejména rozvoji infekce). Místní ošetření zranění menšího rozsahu spočívá v důkladném vymytí pitnou vodou nebo fyziologickým roztokem s následným přiložením vhodného krytí, jež odpovídá zásadám vlhkého hojení ran. V léčbě menších povrchových ran se jeví jako účelné omezit výběr krytí na několik výrobků, jež jsou uzpůsobeny k udržování vlhkého prostředí v ráně.
Obvazový materiál by měl obecně splňovat následující kritéria:
Ideální prostředek pro hojení drobných poranění kůže představuje hydrogelové krytí. Na povrchu rány vytváří elastickou vrstvu, která odděluje ránu od vnějšího prostředí. Hydrogely podporují dělení a pohyb buněk v ráně, udržují na postiženém místě správné pH a zásadně ovlivňují všechny fáze hojení, zejména granulaci a epitalizaci. Na rozdíl od běžných prostředků při použití hydrogelů nedochází k přilepení obvazu k ráně, a převaz je tak bezbolestný. Hydroaktivní gely jsou vhodné zejména pro ošetření suchých a exsudujících ran, ačkoliv údaje ze systematických studií, které by prokazovaly účinnost těchto přípravků, stále chybí.
Na českém trhu je v sekci hydrogelových krytí k dispozici například volně prodejný zdravotnický prostředek HemaGel®, který může být předepsán i na zdravotní poukaz. V indikovaných případech pojišťovna hradí 75 % ceny přípravku.
(hkh)
Zdroj: Korting H. C., Schöllmann C., White R. J. Management of minor acute cutaneous wounds: importance of wound healing in a moist environment. J Eur Acad Dermatol Venereol. 2011 Feb; 25 (2): 130–7; doi: 10.1111/j.1468-3083.2010.03775.x
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
