Vznik zhoubných nádorů ledvin je dáván do souvislosti s řadou faktorů, které mohou přispívat ke zvýšení rizika tohoto onemocnění. Patří k nim vlivy zevního prostředí, životní styl, výživa, genetická výbava a zdravotní stav jedince.
Vznik zhoubných nádorů ledvin je dáván do souvislosti s řadou faktorů, které mohou přispívat ke zvýšení rizika tohoto onemocnění. Patří k nim vlivy zevního prostředí, životní styl, výživa, genetická výbava a zdravotní stav jedince. Teorie, že dieta bohatá na červená masa zvyšuje riziko vzniku nádorů ledvin, není úplně nová. Důkazy, které by ji v odborné literatuře podporovaly, však nejsou zcela jednotné. Do úvahy je nutné vzít také mutageny, které vznikají při zpracování a kuchyňské úpravě masa a rovněž histologický podtyp karcinomu ledvin.
Dietní příjem masa a uzenin ve vztahu ke zvýšenému riziku renálního karcinomu byl předmětem rozsáhlého prospektivního šetření u velké kohorty obyvatel USA. V této souvislosti byl posuzován také výskyt dvou hlavních nejčastějších typů ledvinných nádorů – světlobuněčného karcinomu a papilárního karcinomu. Výzkumného šetření se účastnilo téměř půl miliónu osob (n = 492 186). Údaje byly čerpány z podrobného dietního dotazníku, který byl provázán s databází poskytující údaje o obsahu hem formy železa, heterocyklických aminů (HCA), polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), dusičnanů a dusitanů v kuchyňsky upravovaném mase a tepelně opracovávaných uzeninách.
Střední doba sledování činila 9 let. Ve sledovaném období bylo dokumentováno 1 814 nových případů karcinomu renálních buněk. U sledovaných karcinomů se v 498 případech se jednalo o světlobuněčný typ, ve 115 případech byl identifikován papilární adenokarcinom. Poměry rizik a 95% konfidenční intervaly (CI) byly odhadnuty pro jednotlivé kvintily za pomoci multivariačního Coxova regresního modelu proporcionálních rizik.
Zvýšený příjem červeného masa (v průměru 62,7 g pro kvintil 5 ve srovnání s 9,8 g v kvintilu 1 na 1 000 kcal) byl asociován s tendencí k nárůstu poměru rizika renálního karcinomu (HR: 1,19; 95% CI: 1,01–1,40; p pro lineární trend = 0,06) a se zdvojnásobením rizika papilárního karcinomu (p pro lineární trend = 0,002). Vystavení dennímu příjmu chemických kontaminantů, konkrétně benzo(a)pyrenu ze skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků a 2-amino-1-methyl-6-phenyl-imidazo[4,5-b]pyridinu (PhIP) ze skupiny heterocyklických aminů, které vznikají při tepelných úpravách masa, zahrnujících zejména grilování a uzení, bylo asociováno se signifikantním 20–30% zvýšením rizika vzniku renálního karcinomu a se zdvojnásobením rizika vzniku papilárního adenokarcinomu. Souvislost mezi konzumací červeného masa a incidencí světlobuněčného karcinomu nebyla prokázána.
Dietní příjem červeného masa může zvyšovat riziko karcinomu renálních buněk prostřednictvím mechanismů svázaných s působením vybraných mutagenů, jež vznikají při určitých tepelných úpravách masa a uzenin. Výzkumná zjištění ve vztahu k incidenci renálního karcinomu velmi silně podporuje také signifikantně vyšší výskyt histologicky méně častého papilárního karcinomu ledvin.
(hkh)
Zdroj: Carrie R. D. et al. Large prospective investigation of meat intake, related mutagens, and risk of renal cell carcinoma. Am J Clin Nutr January 2012 vol. 95 (1): 155–162; doi: 10.3945/ajcn.111.019364
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
