Hojení ran u pacientů s diabetem mellitem (DM) je neustále předmětem zájmu laické i odborné veřejnosti. Danou problematikou se zabývala i nedávno publikovaná studie, jejímž cílem bylo zjistit, jestli by kombinace endoteliálních progenitorových buněk (EPC) a mezenchymálních kmenových buněk (MSC) mohla vést ke zvýšení angiogeneze a zlepšení hojení ran u diabetických myší.
Hojení ran u pacientů s diabetem mellitem (DM) je neustále předmětem zájmu laické i odborné veřejnosti. Danou problematikou se zabývala i nedávno publikovaná studie, jejímž cílem bylo zjistit, jestli by kombinace endoteliálních progenitorových buněk (EPC) a mezenchymálních kmenových buněk (MSC) mohla vést ke zvýšení angiogeneze a zlepšení hojení ran u diabetických myší. V rámci této studie byly Balb/c nude myši rozděleny do pěti skupin, a to na skupinu DM, pak skupinu DM s aplikací 1 × 106 MSC buněk, skupinu DM s aplikací 1 × 106 EPC buněk, skupinu DM s aplikací 0,5 ×106 MSC buněk a 0,5 × 106 EPC buněk a kontrolní skupinu.
Po sedmi týdnech byly myši uvedeny do anestezie a na zádech (dorzorostrálně) jim byly excizí provedeny hluboké kožní rány. Procento uzavření rány po sedmi a pak i po čtrnácti dnech bylo v DM skupině signifikantně nižší než v kontrolní skupině i ve všech ostatních experimentálních skupinách (p < 0,005). Čtrnáctý den bylo procento kapilární vaskularity ve skupinách s kombinovanou terapií signifikantně vyšší než ve skupině DM (p < 0,005).
V rámci této studie se tedy autorům podařilo prokázat, že kombinovaná terapie EPC a MSC může vést ke zvýšení hladin vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (VEGF), stejně tak jako i ke zvýšení angiogeneze, což následně vyústilo ve snížení infiltrace neutrofily, snížení hladin malondialdehydu (MDA) a ve finále vedlo ke zlepšení hojení ran u diabetických myší.
(mik)
Zdroj: Sukpat S., Isarasena N., Wongphoom J., Patumraj S., et al. Vasculoprotective effects of combined endothelial progenitor cells and mesenchymal stem cells in diabetic wound care: their potential role in decreasing wound-oxidative stress. Biomed Res Int. 2013; 2013 : 459196; doi: 10.1155/2013/459196.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
