K léčbě depresivní poruchy antidepresivy by se mělo přistupovat u středně těžkých a těžkých forem onemocnění. Farmakoterapie by neměla být automaticky první volbou u mírných depresivních epizod a měla by být zahájena pouze po pečlivém zvážení poměru přínosů a rizik.
Předčasné ukončení farmakoterapie zvyšuje riziko relapsu – například při jejím vysazení na konci akutní etapy léčby dosahuje riziko relapsu až 50 %.
Dostatečná odpověď na farmakologickou monoterapii depresivní poruchy se během 4–6 týdnů dostavuje u dvou třetin pacientů. Za dostatečnou odpověď na léčbu se považuje zmírnění depresivní symptomatiky alespoň o 50 %. U třetiny pacientů se však nedostaví adekvátní odpověď na léčbu ani po 8 týdnech.
Důvody nedostatečné odpovědi na léčbu je nutné analyzovat, pokud se po 3–4 týdnech léčby obvyklými klinicky účinnými dávkami antidepresiv neprojeví jejich efekt. K běžným důvodům patří například nedostatečná adherence pacienta nebo nedostatečná dávka antidepresiva.
Při nedostatečné odpovědi na terapii je základním krokem navýšení dávky antidepresiva.
Pokud po podávání maximálních tolerovaných dávek po dobu alespoň 2 týdnů není dosaženo léčebného úspěchu, je indikovaná změna antidepresiva. Musí být provedena s minimalizací neodůvodněného přerušení léčby a se zohledněním lékových interakcí. Volí se buď antidepresiva s jiným mechanismem účinku, v případě selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) je ovšem možné zvolit i jiný lék ze stejné skupiny. Při převádění antidepresiva s krátkým biologickým poločasem na přípravek s dlouhým biologickým poločasem nesmí být opomenuto riziko vzniku syndromu z vysazení, které je třeba řešit současným krátkodobým podáváním obou léků, při opačné změně naopak hrozí riziko rozvoje serotoninového syndromu a může být nutné krátké období bez medikace a iniciální nižší dávka nového antidepresiva.
Po selhání ≥ 2 antidepresiv v monoterapii lze přistoupit k augmentaci terapie, přidání přípravku s jiným než antidepresivním působením nebo ke kombinaci antidepresiv. K tomu je potřeba znát farmakokinetiku a farmakodynamiku daných léčiv, a proto tento postup patří převážně do rukou psychiatra.
Kvalitně provedená změna antidepresivní terapie zvyšuje podíl pacientů s dosažením odpovědi na léčbu. Literatura ovšem uvádí pouze obecné návody ke změně farmakoterapie, bez doporučených dávkovacích schémat.
V tomto ohledu může být pro psychiatry i lékaře dalších odborností užitečným nástrojem aplikace SwitchApp, která usnadňuje plánování schématu převedení léčby na jiné antidepresivum (nebo také změnu antipsychotické léčby). Lékaři v jednoduché intuitivní aplikaci získají doporučení založená na důkazech pro postupnou změnu antidepresiva a mohou snáze určit dobu podávání a výši dávek jednotlivých účinných látek při změně léčby.
Výstupy z aplikace vycházejí ze souhrnů údajů o přípravcích, doporučených postupů a odborné literatury. V aplikaci jsou zahrnuta nejčastěji používaná antidepresiva dle jejich spotřeby v Česku. Přestože je však validita výstupů garantována Psychiatrickou společností ČLS JEP, jedná se pouze o návrh postupu, neboť lékař musí při změně farmakoterapie vždy zohledňovat celkový zdravotní stav pacienta.
Webová aplikace má velmi jednoduché rozhraní, do něhož uživatel vstupuje na webové adrese: www.switchapp.cz
(pak)
Zdroje:
1. Anders M., Červený R. Deprese. Novelizace 2023. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, 2023.
2. Votava M., Podgorná G., Nguyen T., Anders M. SwitchApp – aplikace pro zobrazení doporučeného postupu při změně léčby antipsychotiky a antidepresivy. Česká a slovenská psychiatrie 2021; 117 (4): 185–189.
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
