Screening kolorektálního karcinomu (CRC) je doporučen všem osobám ve věku ≥ 50 let. Stoupající incidence CRC u mladších jedinců však byla důvodem hodnocení přínosu zahájení screeningu pomocí imunohistochemického testu stolice již od 40 let věku.
Porovnání výsledků screeningu u obyvatel Tchaj-wanu ve věku 40–49 let (n = 39 315) a ve věku ≥ 50 let (n = 223 810) ukázalo snížení incidence CRC (26,1 vs. 42,6 na 100 000 osob/rok) i mortality na toto onemocnění (3,2 vs. 7,4 na 100 000 osob/rok) při časnějším zahájení screeningu. Podobné výsledky ukázala i analýza s využitím propensity score, kdy časnější screening snížil incidenci relativně o 21 % (adjustované relativní riziko [aRR] 0,79; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,67–0,94) a mortalitu o 39 % (aRR 0,61; 95% CI 0,38–0,98), a také model zahrnující neadherenci k doporučenému screeningu s relativním snížením incidence při časném screeningu o 25 % (aRR 0,75; 95% CI 0,72–0,77) a mortality o 34 % (aRR 0,66; 95% CI 0,62–0,71).
Zdroj: Chiu H. M., Chen S. L., Su C. W. et al. Long-term effectiveness associated with fecal immunochemical testing for early-age screening. JAMA Oncol 2025 Jun 12: e251433, doi: 10.1001/jamaoncol.2025.1433 [Online ahead of print].
Jak ukázaly výsledky studie CheckMate 816 prezentované na výročním kongresu ASCO 2025, přidání nivolumabu k neoadjuvantní chemoterapii (CHT) významně zlepšuje 5leté přežití pacientů (n = 358) s resekabilním (stadium IB–IIIA) nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC). 5leté celkové přežití (OS) dosáhlo 65,4 % s nivolumabem + CHT vs. 55,0 % s CHT, což znamená snížení rizika úmrtí o 28 % (poměr rizik [HR] 0,72; p = 0,048). Při dosažení kompletní patologické remise (pCR) činilo 5leté OS 95,3 %, přičemž pCR dosáhlo 24 % pacientů s nivolumabem + CHT oproti pouze 2,2 % s CHT.
Příznivým prognostickým markerem bylo vymizení cirkulující nádorové DNA (ctDNA) před operací. Přínos přidání nivolumabu k CHT byl zjištěn nezávisle na stadiu onemocnění a expresi ligandu receptoru programované buněčné smrti 1 (PD-L1). Neobjevily se žádné nové bezpečnostní obavy ani nedošlo k úmrtím souvisejícím s hodnocenou léčbou.
Zdroj: Forde P. M., Spicer J. D., Provencio M. et al.; CheckMate 816 Investigators. Overall survival with neoadjuvant nivolumab plus chemotherapy in lung cancer. N Engl J Med 2025 Jun 2, doi: 10.1056/NEJMoa2502931 Online ahead of print]
Kosterní svalstvo není jen funkčním orgánem a zásobárnou proteinů. Jde o endokrinní orgán s dopady na metabolické funkce, hormonální regulaci a prevenci chorob celého organismu. Nedostatek svalové hmoty je nezávislým prediktorem nepříznivých zdravotních výsledků. Svaly zajišťují clearance > 75 % glukózy z krve, čímž pomáhají regulovat glykémii a hladinu lipidů. Zvyšují také klidový metabolismus, což významně mění denní kalorickou potřebu.
Maxima svalové hmoty dosahuje člověk ve věku 20–40 let, poté ztrácí zhruba 0,5 % této hmoty/rok, po 50. roce věku potom 1–2 %/rok a po 60. roce 3 %/rok. U mladého může váží svalová hmota 30–50 kg, u starší ženy kolem 13 kg. Bez nutriční a pohybové intervence může dojít k sarkopenii, která je příčinou křehkosti, pádů a ztráty nezávislosti. Nedostatek svalové hmoty, která je zásobárnou proteinů, zkracuje život hospitalizovaným, pacientům s onemocněním jater a onkologickým nemocným. Kromě kardiovaskulárního tréninku je tedy třeba podporovat i posilování a dostatečný příjem bílkovin.
Zdroj: Ator J. The undervalued medical power of muscle. Medscape, 2025 Jun 13. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/undervalued-medical-power-muscle-2025a1000fux
Osoby pečující o nemocné v posledních dnech a týdnech života by měly být poučeny o projevech blížícího se konce života, které se objevují nezávisle na příčinném onemocnění. Může to zmírnit jejich obavy a úzkost a předejít zbytečným hospitalizacím na JIP.
Mezi tyto projevy patří prodlužující se doba spánku, ve fázi bdění se může objevit neklid, agitovanost a zmatenost, nemocní mohou být dezorientovaní v čase i prostoru, nemusejí poznávat blízké osoby, mohou se u nich objevovat halucinace, ztrácejí zájem o jakékoliv aktivity (sledování televize, čtení zpráv, poslech hudby, návštěvy přátel, rodiny), o jídlo a pití, mohou špatně kontrolovat močení a stolici, zhoršuje se jim zrak a sluch. V posledních hodinách života může stoupnout teplota i nad 38 °C, kůže může být zarudlá a opocená, končetiny naopak cyanotické, někdy je kůže na obličeji zažloutlá či bledá kolem úst, dech je mělký, nepravidelný, zhoršuje se polykání včetně slin, což způsobuje chrčivé zvuky napodobující dušení. Úlohou pečujících je v těchto případech zajistit co největší komfort pacienta.
Zdroj: Riolfi M. Last signs of life: what to expect in final hours. Medscape, 2025 Jun 13. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/last-signs-life-what-expect-final-hours-2025a1000fvu
(zza)
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
