Studie, které se účastnilo 487 studentů medicíny v různých fázích studia z univerzit v Rakousku, Německu a Švýcarsku, zkoumá, jak medici vnímají využití umělé inteligence v medicíně a jaký je jejich postoj k současné podobě vzdělávání v oblasti AI.
Studenti odpovídali na 53 otázek formou on-line dotazníku, který byl rozdělen na několik oblastí. Konkrétně se hodnotily předchozí zkušenosti s různými formami vzdělávání v oblasti AI, praktické zkušenosti s využíváním nástrojů AI, názor na využívání AI v medicíně, postoj ke vzdělávání v oblasti AI v rámci studia medicíny a postoj k začlenění etických aspektů AI do lékařského studia.
Autoři studie vyzdvihují dvě hlavní zjištění. Prvním je, že 71,7 % mediků předpokládá pozitivní dopady AI na lékařství jako celek a 74,9 % potvrzuje nutnost, aby téma AI a jejích etických aspektů bylo součástí studia medicíny.
Z výsledků také vyplývá, že současné vzdělávání na poli AI je velmi limitované, v rámci studia medicíny se k tomuto tématu dostalo jen 5,3 % studentů, a to při výuce lékařské statistiky nebo informatiky. Studenti se na poli AI vzdělávali častěji mimo univerzitní prostředí (10,5 % respondentů).
Etickým aspektům umělé inteligence se věnuje ještě méně prostoru než AI jako celku. Pouze 4,3 % studentů uvádějí, že etika AI byla součástí jejich výuky například v předmětech věnovaných dějinám a teorii lékařství. Navzdory minimálnímu prostoru pro AI ve studiu již nezanedbatelná část studentů (38,8 %) získala konkrétní praktické zkušenosti s AI, zejména o chatovací aplikace a aplikace využívané v zobrazovacích metodách nebo při zjišťování odborných informací.
Průzkum odhaluje rozdíly ve vnímání potřeby zařadit téma umělé inteligence do vzdělávání lékařů v závislosti na předchozích zkušenostech. Se začleněním AI do vysokoškolského studia souhlasí výrazně více respondentů, kteří s ní již mají předchozí zkušenosti. Dotazovaní medici se shodují, že výuka by měla být zaměřená prakticky a využívat případové studie. Respondenti dále uvádějí, že vzdělávání v této oblasti by mělo probíhat i po ukončení studia a mělo by reflektovat technologický vývoj.
Studie poukazuje na nedostatky ve formálním přístupu k AI při studiu medicíny, zejména absenci uceleného vzdělávání, které by zohledňovalo odbornou i etickou stránku. Obě oblasti je nutné integrovat do lékařských vzdělávacích programů, aby se studenti mohli řádně a plnohodnotně připravit na svoji budoucí profesi. Na výuce by se podle autorů studie měli podílet experti z různých oborů, jako je medicína, počítačové vědy a filozofie.
V rámci diskuse o zařazení AI do studia zaznívají důvody, proč není v současné době toto téma při výuce mediků dostatečně pokryté. Jedná se zejména o nepříliš rozšířené používání AI technologií v klinické praxi a nesnadný proces změny kurikula.
Právě nedostatečné vzdělávání na poli umělé inteligence spolu s nízkou gramotností v AI, kterou prokazují i další studie, jsou podle rakouských autorů důvodem pro obezřetnost při práci s umělou inteligencí. Přehnaný optimismus by mohl zastínit stávající limity AI v medicíně i etické aspekty jejího využívání.
(pak)
Zdroj: Weidener L., Fischer M. Artificial intelligence in medicine: cross-sectional study among medical students on application, education, and ethical aspects. JMIR Med Educ 2024 Jan 5; 10: e51247, doi: 10.2196/51247.
