Nespecifické střevní záněty jsou pravděpodobně výsledkem neadekvátně intenzivní imunitní reakce na obsah ve střevním lumenu. Je zřejmé, že faktory prostředí zde hrají velkou roli. Tzv. „hygienická hypotéza“ předpokládá, že vyrůstání dětí v extrémně čistých podmínkách má negativní vliv na správný vývoj imunitního systému, což může vést v pozdějším věku k různým imunologickým chorobám, včetně NSZ
Helminti neboli červi jsou cizopasné organismy, které se na této planetě vyvíjely více než sto milionů let. Během této doby se jim podařilo zdokonalit různé mechanismy, které jim umožňují přežívat v hostitelském organismu, často ve střevním traktu. K druhům, jež mohou kolonizovat lidské tělo, patří především motolice, tasemnice a hlístice. Ještě na počátku dvacátého století byly nákazy červy rozšířeny téměř celosvětově. V dnešní době se s nimi setkáme spíše u obyvatel méně rozvinutých zemí, přesto se počet nositelů nevítaných cizopasníků odhaduje na jednu miliardu.
Nespecifické střevní záněty (dále „NSZ“) jsou pravděpodobně výsledkem neadekvátně intenzivní imunitní reakce na obsah ve střevním lumenu. Je zřejmé, že faktory prostředí zde hrají velkou roli. Tzv. „hygienická hypotéza“ předpokládá, že vyrůstání dětí v extrémně čistých podmínkách má negativní vliv na správný vývoj imunitního systému, což může vést v pozdějším věku k různým imunologickým chorobám, včetně NSZ. Důležitým faktorem přispívajícím k jejich vzniku je také absence expozice cizopasným červům v moderních a vyspělých zemích.
Aby mohli červi hostitele úspěšně kolonizovat a přežívat v něm, musí nejprve přemoci jeho imunitní systém. Dokážou rozpoznat místní změny jimi osídleného prostředí, podmíněné imunitní obrannou reakcí na jejich přítomnost. Tuto hostitelskou odpověď jsou však helminti do jisté míry schopni potlačit. Interagují s imunitou přirozenou i získanou, aby stimulovali imunitní regulační okruhy a tlumili dráhy vedoucí k abnormální zánětlivé reakci.
Ve Spojených státech amerických a jiných zemích vědci nyní intenzivně zkoumají první prototypy terapie využívající cizopasné červy v boji proti imunologickým chorobám. Je však ještě třeba naplánovat další a pokročilejší studie ohledně této problematiky.
Zdroj:
(gepi)
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
