Experimentální studie ukázala, že podávání estrogenu zvyšuje množství protizánětlivých makrofágů v ráně zasahující celou tloušťku kůže. Pro hojení ran má však větší přínos dostatečný přísun bílkovin ve stravě.
V prosinci 2014 publikovali japonští autoři výsledky své studie, v rámci které ověřovali hypotézu, že estrogeny by mohly díky svým protizánětlivým účinkům a podpoře buněčné proliferace příznivě ovlivňovat hojení ran. Vliv podávání estrogenů hodnotili u myší s nedostatečným přísunem bílkovin, o němž je známo, že hojení ran zpomaluje.
Porovnávali čtyři skupiny myší: kontrolní skupinu s předstíranou operací, skupinu s předstíranou operací a proteinovou malnutricí (PM), skupinu s ovariektomií (OVX) a PM a skupinu s PM, OVX a s podáváním 17β-estradiolu.
Výsledky získané za 14 dní po vytvoření rány ukázaly významně menší plochu rány u myší s normální stravou v porovnání se všemi skupinami s PM. Ve skupině s normálním přísunem bílkovin bylo zjištěno také větší zastoupení kolagenních vláken, myofibroblastů a počet nově vytvořených cév. Ve skupině se17β-estradiolem byl pozorován větší počet buněk s expresí cytosinu Ym1, což je marker protizánětlivých makrofágů podobných M2.
Autoři došli k závěru, že estrogen může zvyšovat počet protizánětlivých makrofágů v hojící se ráně zasahující celou tloušťku kůže, ovšem při nedostatečném přísunu bílkovin nedokáže urychlit hojení rány. Otázkou zůstává přínos estrogenu při stravě s normálním obsahem bílkovin.
(zza)
Zdroj: Mukai K., Komatsu E., Nakajima Y., et al. The effect of 17β-estradiol on cutaneous wound healing in protein-malnourished ovariectomized female mouse model. PLoS One. 2014 Dec 17; 9 (12): e115564; doi: 10.1371/journal.pone.0115564. eCollection 2014.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
