Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska
    Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv
    Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory – „jednohubky“ z výzkumu 2026/36
    Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Svět praktické medicíny 3/2026 (znalostní test z časopisu)
    Mazová zátka a její řešení
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    5
    Česká a slovenská psychiatrie
    2026:Číslo 5
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Urychlí dexpanthenol hojení rohovky po crosslinkingu?
    INFOGRAFIKA: Nově dostupná galenická forma vitaminu D₃ pro snadné užívání
    Co mají společného popeláři a zaměstnanci nemocnice? Nedostatečné hladiny vitaminu D
    Jak dosáhnout dlouhodobé adherence a perzistence v reálné praxi

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    Echodny 2026: Aktuálně k diagnostice a léčbě HCM
    Jak změnit trajektorii dopadu hypertrofické kardiomyopatie?
    EAHAD 2026: Hemofilie B v éře nefaktorové léčby – čerstvé zkušenosti z praxe
    Kongres ČGPS: Léčba obezity tirzepatidem z rukou gynekologa – šance začít včas
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Paliatr Jan Maláska: Dialog o smrti je třeba zahájit včas
    Data z reálné praxe u R/R CLL: Co z nich vyplývá pro retreatment i dlouhodobou strategii?
    MUDr. Pavel Sova: Jak využít AI v medicíně, aniž bychom přehlédli její rizika
    MUDr. Veronika Grinholc: Diabetes bez informačního chaosu − efektivní edukace pacientů on-line
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

proLékaře.czČlánkyZ medicíny
Z medicínyRozhovory

Doc. Martin Anders: Délku života zásadně určuje kvalita mezilidských vztahů

Téma: Komunikace a péče
13. května 2024
5 min čtení
Jak léčbou diabetu či dyslipidémie zlepšit náladu? Co stojí za globálním nárůstem sebepoškozování mladistvých? Co se nepodařilo při reformě české psychiatrie? Dokážeme stravou ovlivnit funkci neurotransmiterů? Co mají společného deprese a atopická dermatitida? Jak pomohla antidepresiva léčit COVID-19? A proč si dát magnézium místo piva, a když už pít, tak rozhodně ne sám? O tom všem hovoříme s přednostou Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze doc. MUDr. Martinem Andersem, Ph.D.

Reklama

   

Reklama

Kde dnes leží těžiště péče o duševní zdraví?

V současnosti čelíme mnoha globálním vlivům, jako jsou válečné konflikty či dopady pandemie COVID-19, které působí jako významné stresory. Vidíme to zejména u dětí a dospívajících, kteří v době, kdy jejich mozek nejvíce potřeboval sociální stimulaci, zažívali lockdown. Možným důsledkem chybějících sociálních vazeb je nárůst neurovývojových poruch v této populaci, ale i masivní sebepoškozování. To je oblast, která nás nyní hodně zajímá.

Často se také zapomíná, že duševní nemoci provází tělesná onemocnění, která –⁠ neléčená –⁠ mohou být zdrojem duševního strádání. Víme o četných biologických vazbách mezi duší a tělem, jež jsou zprostředkovány imunitním systémem. Již dříve bylo pozorováno, že chronická onemocnění –⁠ kardiovaskulární, metabolická či extrapyramidová –⁠ provázejí například poruchy nálady či spánku. Lidé s psychiatrickou diagnózou užívající například hypolipidemika či moderní antidiabetika mají nižší pocit duševního dyskomfortu a jsou méně často hospitalizovaní pro dekompenzaci duševního onemocnění. Toto propojení je nutné zohledňovat.

Dlouhá léta se hovoří o reformě psychiatrie, ale přibývá lidí s úzkostmi, závislostmi, depresemi... Neměla by se odborná pozornost zaměřit jiným směrem než na péči o nemocné se schizofrenií?

Musím říct, že z pojmu „reforma“ psychiatrické péče mi už trochu naskakuje husí kůže. Je pravda, že od „sametové revoluce“ se toho v našem oboru moc nezměnilo. Část péče přešla do ambulantní sféry, to je jistě dobře. Vedle toho však zůstal petrifikovaný systém psychiatrických léčeben, které se přejmenovaly na nemocnice, avšak personálně nebyly schopné pokrýt akutní péči. Iniciální podpora ze strany státních institucí nebyla dostatečná a projekt reformy u nás vznikl vlastně svépomocí v rámci Psychiatrické společnosti ČLS JEP.

To, že jsme se zaměřili primárně na nejvíce ohroženou skupinu chronicky nemocných pacientů, však mělo smysl. Doba hospitalizace těchto jedinců bývala neúměrně dlouhá. Dnes žije řada pacientů s psychotickým onemocněním v domácím prostředí, hospitalizace se významně zkrátily. Vyřešit celkovou koncepci péče o duševní zdraví ovšem s prostředky, které jsme měli na dané období k dispozici, nebylo reálné. Věříme však, že s podporou různých projektů budeme v tomto úsilí pokračovat. Za jednu z priorit považujeme řešení již zmíněného nárůstu duševních poruch u dětí a adolescentů. Dále usilujeme o zkvalitňování vzdělávání v oboru a odlehčit chceme od administrativní zátěže psychiatrů. Naším cílem je i udržení kvality péče ve stávajících psychiatrických nemocnicích.

Zdraví, a to i duševní, je spojeno rovněž s výživou. Hodně se dnes hovoří o mikrobiomu, ale asi to neznamená užívat probiotika v hrstech a myslet si, že nebudu mít depresi...

Mikrobiota v našich střevech je rozmanitá a jedinečná, podobně jako otisk prstu. Ne u každého však skladba střevních bakterií působí příznivě. Různé bakterie štěpí různé živiny, přičemž vzniklé produkty mohou ovlivňovat mozkovou činnost. Některé bakterie například mění cukry na prekurzory inhibičních neurotransmiterů, což se využívá u pacientů s rezistentní epilepsií. Zároveň bych chtěl zmínit, že střevo je extrémně bohaté na serotonin. Ve střevních buňkách jsou tytéž transportéry jako v mozku. A setkáváme se s tím, že antidepresiva ze skupiny SSRI jsou často zdrojem zažívacích obtíží, neboť jejich podávání může vyvolat nerovnováhu biogenních aminů.

Máme důkazy o tom, že skladbou stravy lze ovlivnit některé nemoci včetně duševních. Ale je to opravdu spíše o stravě než o užívání probiotických kmenů. A je toho více, co ještě nevíme. Až velké metaanalýzy přinesou jasnější odpovědi na to, jak s aktuálním množstvím kusých informací naložit.

Dostanou se u poškozené funkce střev účinné látky do organismu? Nemyslím jen psychofarmaka, ale i ostatní stavební látky a živiny. A hrozí při zvýšené propustnosti střev riziko neuropsychiatrických poruch kvůli „intoxikaci“ mozku?

Hovoříte o stavu, který se označuje jako děravé střevo neboli leaky gut. Je to zajímavá teorie, která souvisí s tím, jak bakterie pronikají do krevního řečiště. Tyto průniky, k nimž může docházet nepravidelně, ale ve velkém rozsahu, způsobují, že se začnou tvořit protilátky proti těmto střevním bakteriím. Jeden z průkopníků této hypotézy, profesor Maes, prokázal, že depresivní pacienti mají oproti zdravé populaci vyšší výskyt těchto protilátek. Důležité však je, že na tyto bakterie v krvi reagují buňky imunitního systému, zejména makrofágy, jež spouští tvorbu cytokinů. Ty se dostávají do mozku a vyvolávají změny neurotransmise tím, že aktivují enzymy v mozkové tkáni.

V tomto procesu nacházíme společný mechanismus tělesných autoimunitních procesů, jako jsou ateroskleróza, Crohnova choroba, astma, tyreopatie, roztroušená skleróza, psoriáza, atopická dermatitida a mnoho dalších. Většina těchto onemocnění se dnes léčí monoklonálními protilátkami proti cytokinům. Možná tedy v budoucnu dokážeme zamezit negativní interakci pochytáním cytokinů dříve, než se dostanou do mozku.

Recentní studie publikovaná v časopisu Cell zjistila souvislost mezi long covidem a sníženými koncentracemi serotoninu. Autoři zároveň připomenuli, že tento stav nacházíme i u jiných postvirových stavů, a navrhují léčit tyto stavy SSRI antidepresivy. Nebylo by i zde lepší působit na zánětlivý stav spíše než na jeho důsledek –⁠ depresi?

Zde je ve hře evoluční chování. Když pohlédneme do historie, většina živočichů žije ve společenství. Imunitně mediovaná onemocnění jsou záležitostí teprve moderní doby. Dříve byla imunita zaměřená na boj s infekčními agens. Pokud se nějaké zvíře nakazilo, došlo k produkci cytokinů a ty dokázaly ovlivnit „chemii“ mozku tohoto zvířete, aby změnilo chování a neroznášelo infekci. Zvíře se tak stalo apatickým, nežralo, hodně spalo a neprojevovalo zájem o sociální kontakt. To je přesně obraz některých chronických onemocnění včetně poruch nálady.

COVID-19 je ideální manifestací tohoto schématu. Aktivoval imunitní systém, ale tato akce byla prudká a zasáhla mnoho tkání. Cytokinová reakce byla natolik masivní, že tělo nebylo schopné se rychle adaptovat. A co jsme pozorovali po covidu? Až pětina lidí začala trpět úzkostmi, depresemi a nespavostí. Cytokiny stimulují enzym indolamin 2,3-dioxidázu, který se nachází v mnoha tkáních těla. Jak prokázala jedna z nedávných studií, tento enzym byl u zemřelých na COVID-19 aktivován po celém těle –⁠ v játrech, srdci, svalech... Aktivovaná indolamin 2,3-dioxidáza odbourává prekurzor serotoninu –⁠ tryptofan, což vede k serotoninové depleci. Vedle toho dochází ke snížení koncentrací noradrenalinu, dopaminu a také melatoninu. Takový člověk je pak depresivní, úzkostný, suicidální a trpí nespavostí.

Jak se tedy stavíte k řešení long covidu?

Jde o podobný problém jako nám již známé stavy po borrelióze, cytomegalové infekci, mononukleóze, toxoplazmóze a dalších infekcích. Profesor Koukolík hovoří v této souvislosti o „tlumení doutnajícího zánětu“. Zmínila jste již léčbu antidepresivy, o nichž dnes víme, že nejen zvyšují koncentraci serotoninu, ale některé také dokáží blokovat tvorbu cytokinů. To je poměrně nové zjištění z nedávného pandemického období. Například pacienti s COVID-19, kteří užívali fluvoxamin, měli výrazně nižší úmrtnost a méně komplikací. V některých studiích byla účinnost tohoto antidepresiva srovnávána s nejúčinnějšími antivirotiky. Šlo přitom o nemocné bez předchozí anamnézy deprese. A zdá se, že i ostatní antidepresiva ze skupiny SSRI dokáží tlumit cytokinovou bouři.

Doporučujete svým pacientům i suplementaci nutrientů –⁠ vitaminů a stopových prvků?

Intenzivně se dnes hovoří o vitaminu D, u něhož se prokázala důležitá role zejména v serotoninové neurotransmisi. U řady pacientů přitom zjišťuji jeho nízkou koncentraci a potřebu suplementace.

Dalším vitaminem, který je spojován s neuroplasticitou a současně jeho koncentrace v plazmě výrazně klesá, je vitamin B. Například jsme zjistili depleci vitaminu B12 u poloviny kandidátů pro vstup do studie zkoumající léčbu demence. Po suplementaci se jejich kognitivní stav výrazně zlepšil.

Jinou důležitou –⁠ a často deficientní –⁠ látkou je magnézium. To má zásadní význam pro funkci většiny enzymů a rovněž příznivě ovlivňuje neuroplasticitu. Osobně ho rád používám jako augmentaci zejména u pacientů s úzkostnými a depresivními poruchami. Jeho myorelaxační účinek lze využít ke zmírnění tenze, která provází úzkostné stavy. Osvědčuje se také v kombinaci s vitaminem B6.

A co naopak „vynechat“ pro udržení duševního zdraví?

Zejména takzvané vybíječe –⁠ tedy činnosti a vztahy, které nás táhnou dolů. Patří sem i kouření, jehož zanechání má obdobný efekt jako léčba antidepresivy. Totéž platí pro konzumaci alkoholu. Jím se lidé snaží dosáhnout uvolnění, ale v tomto případě by bylo opravdu výhodnější užít magnézium, které může ovlivnit podobné cesty.

A na závěr bych chtěl zdůraznit, že zásadní význam pro duševní pohodu mají dobré mezilidské vztahy. Data z harvardské studie trvající 85 let ukázala, že ne cukr, ne cholesterol, ne krevní tlak, ale kvalita mezilidských vztahů určuje délku života. Osamělost je extrémně stresovým faktorem. Zvyšuje aktivitu imunitního systému a v konečném důsledku akceleruje neurodegenerativní procesy, tj. působí proti neuroneogenezi a neuroplasticitě.

  

MUDr. Andrea Skálová
redakce proLékaře.cz

   

MAT CZ 2400443 1.0-04/2024

SmPC přípravku Magne B6 naleznete zde.

Tagy:

FarmacieFarmakologieFarmaceutický asistent

Partner

Sanofi

Populární články

Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Mezinárodní studie zkoumala postoje lékařů ze 6 zemí ohledně přijatelnosti eutanazie u osob trpících demencí. Průzkum odhalil, že mezi odborníky panují na toto téma značné rozpory.
Z medicínyTéma měsíce
Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

28. listopadu 2025
28. listopadu 2025
Gerstmannův−Sträusslerův−Scheinkerův syndrom (GSS) patří mezi prionová onemocnění mozku. Jedná se o extrémně vzácnou, ale vždy smrtelnou chorobu, u níž se z normálního proteinu stává ničivý patogen. Přestože se incidence GSS pohybuje v jednotkách případů na 100 milionů obyvatel, její studium může přispět k pochopení mechanismů neurodegenerativních chorob.
Z medicínyLifestyle
Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

9. ledna 2026
9. ledna 2026
Proč se znalosti z horské medicíny vyplatí i u nás, kde velehory jen tak nenajdete? Čím tento obor láká mediky a jaké jsou nejnovější vědecké poznatky? To vše pro čtenáře webu proLékaře.cz shrnuje MUDr. Lenka Horáková, Ph.D., z Kliniky anesteziologie, intenzivní a urgentní medicíny 3. LF UK a FN Bulovka v Praze.
Z medicíny
Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

16. ledna 2026
16. ledna 2026
Práce zveřejněná v časopisu Nature Communications představuje systém, který umožňuje hlubokou mozkovou stimulaci bez chirurgického zákroku. Zařízení je podle autorů jako první schopné ovlivnit hluboké oblasti mozku přibližně 1000× menší, než mohla dosavadní konvenční ultrazvuková zařízení, a 30× menší, než zvládly předchozí systémy určené pro hlubší části mozku.
Z medicíny
Česká gastroenterologie jde s dobou. Už 80 let

Česká gastroenterologie jde s dobou. Už 80 let

30. ledna 2026
30. ledna 2026
Čeští gastroenterologové mají už osm dekád odbornou společnost, v níž se mohou sdružovat. Co lze označit za největší pokrok v oboru za poslední roky, která témata otevřel 8. kongres českých gastroenterologů a jak se jim daří vypořádat se současnými výzvami v klinické praxi? O tom jsme mluvili s přednostou II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové a předsedou České gastroenterologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Iljou Tachecím, Ph.D.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicínyVideorozhovory
OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

13. listopadu 2026
13. listopadu 2026
O umírání a smrti často začínáme hovořit až ve chvíli, kdy se nemocnému krátí čas. Jak poznat, že pacient vstupuje do závěru života? Kdy se léčba stává nepřiměřenou? A proč paliativní péče rozhodně neznamená rezignaci? Vybrali jsme 3 ukázky z videorozhovoru s vedoucím konziliárního týmu paliativní péče ve FN Brno a vedoucím Ústavu paliativní a podpůrné péče LF MU v Brně doc. MUDr. Janem Maláskou, Ph.D.
Z medicíny
Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

Biomedicína a trhy –⁠ 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Investice do mRNA technologie, která má umožnit tvorbu terapeutického proteinu přímo v organismu. Soupeření o klinickou i obchodní pozici v rámci 1. generace inhibitorů BTK indikovaných k léčbě roztroušené sklerózy. Jedna z největších letošních dohod v oblasti onkologických ADC. Nebo sázka na umělou inteligenci při vývoji nových proteinových antiobezitik. Pětice zpráv v dalším vydání naší nové rubriky ukazuje, jak se farmaceutický průmysl snaží zajistit růst prostřednictvím nových biotechnologických modalit na rychle expandujících trzích.
Z medicíny
Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory – „jednohubky“ z výzkumu 2026/36

Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory –⁠ „jednohubky“ z výzkumu 2026/36

11. listopadu 2026
11. listopadu 2026
V dnešních jednohubkách budeme bojovat proti stárnutí, zubnímu plaku, respiračním infekcím i plicním nádorům. Zbraně ovšem budou mnohdy nečekané, tak se nechte překvapit.
Z medicíny
Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči

Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III –⁠ od příznaků k individuálně zacílené péči

10. listopadu 2026
10. listopadu 2026
Pálení, řezání, slzení nebo kolísání vidění mohou mít u různých pacientů odlišné příčiny. V péči o suché oko proto nestačí pouze potvrdit diagnózu –⁠ důležité je určit mechanismy, které narušují homeostázu slzného filmu a očního povrchu, a podle nich zvolit vhodnou léčbu.
Z medicíny
Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje

Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje

10. listopadu 2026
10. listopadu 2026
U pacienta s pálením či řezáním v oku nebo kolísáním vidění už nestačí pouze potvrdit syndrom suchého oka a určit, zda převažuje deficit vodné složky slz, nebo jejich nadměrné odpařování. Konsenzus TFOS DEWS III zdůrazňuje hledání dominantních mechanismů, jež narušují homeostázu slzného filmu a očního povrchu.
Z medicínyInfografika
INFOGRAFIKA: Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky

INFOGRAFIKA: Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky

9. listopadu 2026
9. listopadu 2026
Navýšení kapacit všeobecného lékařství a vybraných nelékařských oborů se už promítá do počtu studentů a prvních absolventů. Personální situaci českého zdravotnictví však nelze hodnotit jen podle přijímacích čísel. Rozhodující bude, zda se podaří zajistit dokončení přípravy nových zdravotníků a jejich uplatnění v českém zdravotnictví, zejména v oborech a regionech s nejvyšším rizikem výpadků péče.
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

28. listopadu 2025
28. listopadu 2025

Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

9. ledna 2026
9. ledna 2026
Z medicíny
Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

16. ledna 2026
16. ledna 2026

Česká gastroenterologie jde s dobou. Už 80 let

30. ledna 2026
30. ledna 2026

AI pomůže personalizovat léčbu fibrilace síní

4. února 2026
4. února 2026
Z medicíny
4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Speciálně navržené videohry mohou podpořit duševní zdraví dětí a dospívajících

3. prosince 2025
3. prosince 2025

Jak mohou VR brýle posloužit jako diagnostická pomůcka demence?

15. prosince 2025
15. prosince 2025
Z medicíny
Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

17. prosince 2025
17. prosince 2025

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/1

8. ledna 2026
8. ledna 2026
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Z medicíny
Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

16. ledna 2026
16. ledna 2026
Z medicíny
4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026
Z medicíny
Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

17. prosince 2025
17. prosince 2025

Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

28. listopadu 2025
28. listopadu 2025

Česká gastroenterologie jde s dobou. Už 80 let

30. ledna 2026
30. ledna 2026

Speciálně navržené videohry mohou podpořit duševní zdraví dětí a dospívajících

3. prosince 2025
3. prosince 2025

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

9. ledna 2026
9. ledna 2026

AI pomůže personalizovat léčbu fibrilace síní

4. února 2026
4. února 2026

Jak mohou VR brýle posloužit jako diagnostická pomůcka demence?

15. prosince 2025
15. prosince 2025

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/1

8. ledna 2026
8. ledna 2026
Přihlásit