Kardiovaskulární onemocnění představují nejčastější příčinu úmrtí ve vyspělých zemích včetně České republiky. Kyselina acetylsalicylová (ASA) snižuje riziko jejich vzniku snížením agregace krevních destiček díky ireverzibilní inhibici cyklooxygenázy (COX-1) a následné redukci syntézy a uvolňování destičkového tromboxanu A2, který je silným vazokonstriktorem a aktivátorem krevních destiček. Efektivita ASA v sekundární prevenci byla prokázána několika studiemi. Také v primární prevenci brání ASA vzniku kardiovaskulárních onemocnění, nicméně informace o riziku výskytu nežádoucích příhod, zvláště závažného krvácení, byly dosud rozporuplné.
Ve studii ASPREE, jejíž výsledky byly publikovány v prestižním New England Journal of Medicine a která se zaměřila na starší pacienty, bylo randomizováno 9525 osob starších 70 let do skupiny užívající 100 mg ASA denně (ve formě enterosolventních tablet) a 9589 účastníků do skupiny užívající placebo. Účastníci v době randomizace netrpěli kardiovaskulárním onemocněním, demencí ani neměli fyzická omezení. Kontrolováni byli v ročních intervalech, sledování trvalo 4,7 roku (medián). Ve studii byl zaznamenáván výskyt kardiovaskulárních příhod, tedy infarktu myokardu, ischemického či hemoragického iktu, smrti z kardiálních příčin a hospitalizace pro srdeční selhání. Ten byl následně porovnáván s výskytem závažného extra- či intrakraniálního krvácení.
Ve skupině účastníků užívajících ASA dosáhl výskyt kardiovaskulárních příhod 10,7 případu na 1000 pacientoroků, u osob dostávajících placebo 11,3 na 1000 pacientoroků (poměr rizik [HR] 0,95; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,83−1,08), zatímco výskyt závažného krvácení činil 8,6 případu na 1000 pacientoroků ve skupině s ASA a 6,2 v placebové skupině (HR 1,38; 95% CI 1,18−1,62; p < 0,001). Výsledky tedy ukazují nesignifikantní snížení rizika kardiovaskulárních příhod a naopak naznačují významné zvýšení rizika závažného krvácení.
Dalším cílovým ukazatelem studie byl souhrnný počet případů úmrtí, demence a trvalého fyzického omezení. Ani v tomto ohledu nebyl prokázán významný rozdíl (21,5 vs. 21,2 příhody na 1000 pacientoroků; HR 1,01; 95% CI 0,92−1,11; p = 0,79).
Spolu se studií ARRIVE, která byla zacílena na skupinu pacientů se středním rizikem vzniku kardiovaskulárního onemocnění, a studií ASCEND zaměřenou na nemocné s diabetem tak ASPREE varuje před poměrně rozšířenou preskripcí kyseliny acetylsalicylové v primární prevenci ischemického iktu neurology, jejíž podávání v této indikaci patrně nenese kýžený efekt.
(pab)
Zdroje:
1. McNeil J. J., Wolfe R., Woods R. L. et al. Effect of aspirin on cardiovascular events and bleeding in the healthy elderly. N Engl J Med 2018; 379 (16): 1509–1518, doi: 10.1056/NEJMoa1805819.
2. McNeil J. J., Woods R. L., Nelson M. R. et al. Effect of aspirin on disability-free survival in the healthy elderly. N Engl J Med 2018; 379 (16): 1499–1508, doi: 10.1056/NEJMoa1800722.
