Nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) je příkladem onemocnění, v jehož léčbě byly ještě donedávna naprosto omezené možnosti. Nyní se na trhu objevuje celá řada látek cílené terapie. S tím se postupně zlepšuje i dosud zoufalá prognóza pacientů. Podmínkou vývoje je diverzifikace nemoci podle molekulárněpatologických znaků. Jednou ze drah, které je možné cíleně zasáhnout, je signální kaskáda ALK (anaplastic lymphoma kinase), kterou přímo ovlivňuje moderní lék crizotinib.
Nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) je příkladem onemocnění, v jehož léčbě byly ještě donedávna naprosto omezené možnosti. Nyní se na trhu objevuje celá řada látek cílené terapie. S tím se postupně zlepšuje i dosud zoufalá prognóza pacientů. Podmínkou vývoje je diverzifikace nemoci podle molekulárněpatologických znaků. Jednou ze drah, které je možné cíleně zasáhnout, je signální kaskáda ALK (anaplastic lymphoma kinase), kterou přímo ovlivňuje moderní lék crizotinib.
Crizotinib byl dosud zkoušen v sérii klinických studií PROFILE u pacientů s pokročilým NSCLC v druhé a dalších liniích, kde vykázal statisticky signifikantně lepší účinek než standardní chemoterapie. Na tyto práce nyní navázala open-label klinická studie III. fáze PROFILE 1014, která srovnávala efekt crizotinibu oproti chemoterapii v první linii ALK-pozitivního NSCLC.
Práce byla uveřejněna v prosinci v prestižním časopise New England Journal of Medicine. Do studie vstoupilo 343 pacientů s pokročilým nonskvamózním NSCLC, kteří ještě nedostali žádnou systémovou léčbu. Byli randomizováni buď k 250 mg crizotinibu orálně dvakrát denně, nebo ke standardní intravenózní chemoterapii (pemetrexed v kombinaci buď s cisplatinou, nebo s karboplatinou, šest cyklů po třech týdnech). U nemocných, kteří dostávali chemoterapii, byl povolen cross-over na crizotinib, pokud došlo k progresi choroby. Primárním endpointem byla nezávisle radiologicky detekovaná doba do progrese onemocnění.
Doba do progrese onemocnění byla signifikantně delší v rameni s crizotinibem (medián 10,9 měsíce vs. 7,0 měsíce; hazard ratio pro progresi nebo smrt na crizotinibu 0,45; 95% CI 0,35–0,60; p < 0,001). Odpověď na léčbu byla potvrzena u 74 % nemocných s crizotinibem; z těch, kteří užívali chemoterapii, odpovědělo jen 45 %.
Mediánu celkového přežití nebylo dosaženo ani v jedné větvi, jeden rok přežilo 84 % nemocných na crizotinibu a 79 % pacientů na chemoterapii. Nejčastější nežádoucí účinky byly po užívání crizotinibu edém, zrakové a zažívací obtíže, ve větvi s chemoterapií pak nauzea, únava, zvracení a snížená chuť k jídlu. V porovnání s cytotoxickou léčbou crizotinib také lépe kontroloval příznaky karcinomu plic a byl spojen s výraznějším pozitivním efektem na kvalitu života pacientů. Crizotinib se tak ukázal v první linii jako superiorní vůči standardní chemoterapii s pemetrexedem a platinovým přípravkem u nemocných s pokročilým ALK-pozitivním NSCLC.
(ond)
Zdroj: N Engl J Med 2014 Dec 4; 371 : 2167−2177 doi: 10.1056/NEJMoa1408440
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
