Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    Přímé srovnání účinnosti a bezpečnosti karteololu a timololu v kombinované léčbě primárního glaukomu s otevřeným úhlem
    V kůži koordinátorky onkologické péče: Co obnáší zatím stále „nová“ pozice?
    Lékové interakce mohou významně ovlivnit účinnost přípravků v terapii RS
    „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/31
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Mazová zátka a její řešení
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
    Denzitometrie v praxi: od kvalitního snímku po správnou interpretaci
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    S3
    Nukleární medicína
    2026:Číslo S3
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Přímé srovnání účinnosti a bezpečnosti karteololu a timololu v kombinované léčbě primárního glaukomu s otevřeným úhlem
    Cesta roztočové SLIT tablety k dětským pacientům v Česku
    Ke kontrole glaukomu jen 1× denně – karteolol s prodlouženým uvolňováním
    Analgetický a protizánětlivý účinek naproxenu oproti paracetamolu po zavedení dentálních implantátů

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    Jak změnit trajektorii dopadu hypertrofické kardiomyopatie?
    EAHAD 2026: Hemofilie B v éře nefaktorové léčby – čerstvé zkušenosti z praxe
    Kongres ČGPS: Léčba obezity tirzepatidem z rukou gynekologa – šance začít včas
    Jarní interaktivní konference SVL: Tirzepatid v ordinaci praktického lékaře – fakta, doporučení a tipy pro praxi
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    MUDr. Veronika Grinholc: Diabetes bez informačního chaosu − efektivní edukace pacientů on-line
    S doc. Martinem Šimkovičem o léčbě R/R CLL: Jak dnes přemýšlet o sekvenci modalit cílené terapie?
    S MUDr. Martinem Špačkem o léčbě CLL (2. část): MRD, relaps a budoucnost terapie
    S MUDr. Martinem Špačkem o léčbě CLL (1. část): Jak volit terapii v 1. linii?
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

Přihlásit
proLékaře.czČlánkyZ medicíny
Z medicíny

COVID-19: Chrání nás víc imunita po infekci, nebo po očkování?

15. srpna 2022
5 min čtení
Pro akutní respirační onemocnění je typická sezónnost výskytu infekcí. Koronavirus dodržuje výskyt ve vlnách, v našich zeměpisných šířkách přichází zejména v podzimním a zimním období, ale je-li v populaci dostatek lidí vnímavých v danou dobu k infekci, může se vlna epidemie vyskytnout i v létě. Ministerstvo zdravotnictví ČR považuje za nejúčinnější prostředek k omezení vzniku a šíření nákazy v populaci očkování, na druhé straně stále nepovažuje za dostatečně účinnou imunitu po prodělaném onemocnění. Do jaké míry tedy přirozeně získaná imunita může chránit proti infekci, pokud se podíváme na data poskytnutá ÚZIS?

Pohled na aktuální data

Graf na obr. 1 zobrazuje vývoj počtu nových zachycených nákaz v čase (plné čáry) společně s odhadem tzv. ochranného efektu vakcinace a ochranného efektu prodělání onemocnění (čárkované čáry), který vyjadřuje, o kolik procent je riziko výskytu zachycené nákazy mezi očkovanými nižší než riziko výskytu nákazy mezi neočkovanými. Obdobně ukazuje, o kolik je riziko výskytu zachycené nákazy nižší mezi lidmi, kteří již onemocnění prodělali, oproti těm, kteří ho ve statistikách zaznamenáno nemají.

Reklama

   

Reklama

Obr. 1  Incidence nově PCR-pozitivních osob na 100 tisíc obyvatel od 1. ledna 2021 do 12. srpna podle stavu očkování (očkovaný/neočkovaný –⁠ červená) a prodělání infekce (prodělal/neprodělal onemocnění –⁠ modrá). Červeně tečkovaně je uveden ochranný efekt vakcinace (tedy snížení Incidence nákazy u očkovaných oproti neočkovaným) a modře tečkovaně ochranný efekt prodělané infekce –⁠ u osob po nemoci oproti těm bez infekce. (Zdroj dat: ÚZIS)

    

     

   

Týdenní incidence zachycené nákazy ve skupině očkovaných (tedy počet nově zachycených případů mezi očkovanými za týden přepočtený na 100 tisíc očkovaných obyvatel) je zobrazena tmavě červenou plnou čárou. Stejným způsobem je vynesena světle červenou plnou čárou incidence u neočkovaných (pozn.: v únoru a březnu 2022 světle červená linie téměř kopíruje světle modrou linii). Čárkovanou červenou čarou je zobrazen ochranný efekt vakcinace (jednotky jsou na ose vpravo), spočtený jako 1 –⁠ očkovaní / neočkovaní. Incidence nákazy byla loni u očkovaných nižší než u neočkovaných, ale od začátku března 2022 je u očkovaných vyšší než u neočkovaných. Je též vhodné poznamenat, že ochranný efekt vakcinace má smysluplnou interpretaci za podmínky, kdy se očkovaní i neočkovaní testují se srovnatelnou pravděpodobností, což je možné předpokládat přibližně od jara 2022.

Ochranný efekt vakcinace nyní dosahuje záporných více než 50 % (červená přerušovaná čára). Jsme tedy v situaci, kdy je pravděpodobnější (z populačního hlediska), že se nakazíte, pokud jste očkovaní, než pokud očkovaní nejste. Znovu upozorňujeme, že incidence je přepočtená na 100 tisíc osob daného vakcinačního statutu, nejde tedy o efekt toho, že většina lidí je očkovaná.

Podobným způsobem je ve stejném grafu modře zachycen efekt předchozího prodělání nemoci. Incidence nákazy ve skupině prodělavších (tedy počet nových případů za týden přepočtený na 100 tisíc osob, které infekci již dříve prodělaly) je vynesen tmavě modrou plnou čárou. Incidence u neprodělavších je vynesena světle modrou plnou čárou. Čárkovanou modrou čarou je zobrazen ochranný efekt předchozího prodělání infekce. Vidíme, že dlouhodobý ochranný efekt prodělané infekce výrazně neklesá (modrá přerušovaná čára). Ochrana byla sice vyšší do prosince (v době epidemie mutací delta) a v lednu 2022 (s příchodem omikronu) pak mírně poklesla, ale stále činí > 40 %. Incidence infekce je u lidí, kteří již v minulosti infikováni jednou byli, výrazně nižší než u lidí, kteří dosud infekci neprodělali (tmavě modrá čára je stále pod světle modrou).

Možná vysvětlení

Současný záporný odhad ochranného efektu vakcinace nelze jednoznačně interpretovat. Je možné, že v minulosti byli očkovaní lidé vakcínou chráněni před infekcí, proto je dosud v populaci mnoho nenakažených očkovaných. Současná vakcína je proti omikronu již nechrání, a proto tato skupina onemocní častěji než skupina neočkovaných, ve které je již málo lidí bez dosud prodělané infekce. Je velmi pravděpodobné, že nákazou koronavirem postupně musejí projít všichni –⁠ očkovaní i neočkovaní.

Jakmile v očkované populaci přibývá víc onemocnění než v neočkované populaci nebo jsou průběhy reinfekcí u očkovaných osob vážnější než v případě onemocnění prodělaného před očkováním, je nutné uvažovat o fenoménu vaccine-associated enhanced disease (VAED; očkováním zhoršeného průběhu infekce). Predispozicí k tomuto jevu bývá situace, kdy se očkuje vakcinálním kmenem, jenž je výrazně odlišný od cirkulujícího kmene viru (1). Antibody-dependent enhancement (ADE; zesílení závislé na protilátce) je situace, kdy se tvoří velké množství IgG protilátek, které nedokáží neutralizovat virus, ale na virus se naváží a prostřednictvím nich dojde k fagocytóze komplexu virus × protilátka. Díky slabé vazbě se virus v buňce uvolní a v buňkách se množí. Dalším mechanismem je antibody-enhanced disease (AED; onemocnění zesílené protilátkami). V tomto případě se IgG protilátky váží na virus a prostřednictvím receptoru Fc-gamma na myeloidních buňkách eskalují produkci prozánětlivých cytokinů, což vede k imunopatologiím a k cytokinové bouři. A třetí patologický mechanismus spočívá v aktivaci TH2 buněk. VAED je historicky nejčastěji spojován s problémy po vakcinaci proti viru způsobujícímu horečku dengue a respiračnímu syncytiálnímu viru (RSV). Na toto riziko je třeba myslet i v současné situaci, kdy se navrhuje pravidelné opakování očkování v krátkých intervalech.

V klinických zkouškách farmaceutických firem vyrábějících vakcíny proti COVID-19 došlo k tomu, že kontrolní skupiny naočkované placebem byly sledovány pouze cca půl roku a poté byly naočkovány vakcínou. Tím bylo znemožněno ověřit v dlouhodobém pozorování, zda jsou očkovaní lidé lépe chráněni než lidé neočkovaní.

Ochrana před hospitalizací

V grafu na obr. 2 je stejným způsobem jako výše zobrazena týdenní incidence hospitalizací s koronavirem. Vidíme, že incidence hospitalizace byla vyšší do ledna 2022, tedy v období, kdy převažovala delta a předchozí mutace, než v době s převahou mutace omikron (od ledna 2022 dosud). Dále je zřejmé, že dlouhodobě byla incidence hospitalizace nižší u očkovaných než u neočkovaných, ale postupně se hodnoty srovnávaly. Od začátku dubna 2022 je již jasně vyšší incidence hospitalizace u očkovaných, tedy i pro hospitalizaci s koronavirem již vychází ochranný efekt vakcinace záporně. Zajímavé je, že ačkoliv ochranný efekt vakcinace klesá, ochrana získaná předchozím proděláním infekce je stabilní a dosahuje velmi vysokých hodnot.

   

Obr. 2  Incidence nově hospitalizovaných pacientů s pozitivním testem na COVID-19 na 100 000 obyvatel od 1. ledna 2021 do 12. srpna 2022 podle stavu očkovaný/neočkovaný (červená) a prodělal/neprodělal onemocnění (modrá). Tečkovaně uvedeno snížení výskytu hospitalizací u očkovaných oproti neočkovaným a u lidí po nemoci oproti lidem bez infekce. (Zdroj dat: ÚZIS)

    

   

   

Data o incidencích hospitalizovaných osob je nicméně třeba interpretovat opatrně. Vlastně z nich dokážeme vyvodit pouze to, že protektivní efekt očkování z hlediska rizika hospitalizace v dlouhodobém měřítku v populaci klesá. Nedokážeme ale říci, jak rychle klesá ochranný efekt očkování z hlediska rizika nákazy či hospitalizace u jednotlivce. Je to mimo jiné způsobeno tím, že skupina očkovaná a neočkovaná se od sebe zásadně liší jak věkem, tak i mírou zastoupení rizikových osob, jak jsme zjistili v předchozích analýzách (5). Data o hospitalizacích jsou navíc zkreslená tím, že udávají míru covid-pozitivních jedinců hospitalizovaných z jakéhokoliv důvodu. V praxi však pacienti, kteří měli při příjmu do nemocnice pozitivní test na COVID-19, jsou zaznamenáni jako hospitalizovaní s covidem, i když jsou přijati do péče ze zcela jiných důvodů.

Srovnání se zahraničními poznatky

Uvedená data z Česka odpovídají závěrům zahraničních studií. V izraelské studii Goldberg et al. zjistili, že lidé po 6–8 měsících od infekce mají nižší pravděpodobnost nákazy než lidé po 2 měsících od očkování druhou dávkou vakcíny BNT162b2. V katarské studii Chemaitellyová et al. hodnotili ochranu po infekci i v době výskytu omikronu (3). Ochrana proti původním kmenům dosahovala 90 % v 7. měsíci po prodělání infekce, v období převažující mutace omikron byl ochranný účinek předchozí infekce přibližně 38 %. Ochrana proti závažné reinfekci zůstává podle jejich zjištění velmi silná, bez důkazů o slábnutí, bez ohledu na variantu, po dobu více než 14 měsíců po primární infekci. Efektivitu ochrany kolem 90 % po prodělaném onemocnění proti původním mutacím zjistil např. i Petráš ve své metaanalýze (5).

Také vysoká efektivita postinfekční imunity proti závažnému průběhu COVID-19, hospitalizaci či úmrtí byla potvrzena v uvedených publikacích. Goldberg et al. zjistili, že u osob starších 60 let bylo 0,6 hospitalizace na 100 000 osobodnů v riziku v kohortě neočkovaných osob s postinfekční imunitou, 0,5 v kohortě s hybridní imunitou s jednou dávkou, 4,6 v kohortě s dvěma dávkami a 0,4 v kohortě s třemi dávkami, přičemž třetí dávka byla podána před méně než 45 dny (2).

Závěr

Prezentovaná zjednodušená analýza veřejně dostupných dat ÚZIS přináší evidenci, že předchozí prodělání infekce představuje dlouhodobou a spolehlivou ochranu jak před opakovanou infekcí, tak zejména před závažným průběhem opakovaného onemocnění COVID-19.

    

RNDr. Zuzana Krátká, Ph.D.
imunoložka, členka Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků

RNDr. Lucia Houfková
matematička, členka Národního institutu pro zvládnutí pandemie

doc. RNDr. Arnošt Komárek, Ph.D.
biostatistik, člen Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků, člen Národního institutu pro zvládnutí pandemie

  

Reference:
1. Gartlan C., Tipton T., Salguero F. J. et al. Vaccine-associated enhanced disease and pathogenic human coronaviruses. Front Immunol 2022 Apr 4; 13 : 882972, doi: 10.3389/fimmu.2022.882972.
2. Goldberg Y., Mandel, M., Bar-On Y. M. et al. Protection and waning of natural and hybrid immunity to SARS-CoV-2. N Engl J Med 2022 Jun 9; 386 (23): 2201–2212, doi: 10.1056/NEJMoa2118946.
3. Chemaitelly H., Nagelkerke N., Ayoub H. H. et al. Duration of immune protection of SARS-CoV-2 natural infection against reinfection in Qatar. medRxiv 2022 Jul 7 (preprint). Dostupné na: www.medrxiv.org/content/10.1101/2022.07.06.22277306v1
4. Altarawneh H. N., Chemaitelly H., Ayoub H. H. et al. Effects of previous infection and vaccination on symptomatic omicron infections. N Engl J Med 2022 Jul 7; 387 (1): 21–34, doi: 10.1056/NEJMoa2203965.
5. Petráš M. Highly effective naturally acquired protection against COVID-19 persists for at least 1 year: a meta-analysis. J Am Med Dir Assoc 2021 Nov; 22 (11): 2263–2265, doi: 10.1016/j.jamda.2021.08.042.
6. Fürst T. Úmrtí dle očkovacího statutu v roce 2021: Data zdravotních pojišťoven. Odborné publikace SMIS, 25. 12. 2021. Dostupné na: https://smis-lab.cz/2021/12/25/umrti-dle-ockovaciho-statutu-v-roce-2021-data-zdravotnich-pojistoven

Populární články

Z medicínyTechnologieLifestyle
Může AI vyřešit nedostatek zdravotníků v Evropě?

Může AI vyřešit nedostatek zdravotníků v Evropě?

17. října 2025
17. října 2025
Podle časopisu BMJ Global Health chybělo ve světovém zdravotnictví v roce 2020 přibližně 15 milionů zdravotnických pracovníků. Ačkoliv se do roku 2030 očekává pokles tohoto čísla na 10 milionů, zůstávají výrazné regionální rozdíly. Mezi důsledky patří zpožděná diagnostika, přetížení zdravotnických systémů a větší riziko komplikací v důsledku nedostatečné péče. Mohou s řešením těchto problémů efektivně a bezpečně napomoci moderní technologie?
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Mezinárodní studie zkoumala postoje lékařů ze 6 zemí ohledně přijatelnosti eutanazie u osob trpících demencí. Průzkum odhalil, že mezi odborníky panují na toto téma značné rozpory.
Z medicínyLifestyle
Telemedicína pomáhá zlepšit dostupnost péče o pacienty se srdečním selháním

Telemedicína pomáhá zlepšit dostupnost péče o pacienty se srdečním selháním

5. listopadu 2025
5. listopadu 2025
Zkušená kardiologická sestra Mgr. Monika Černá a kardiolog prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., oba působící ve vedení I. interní kardioangiologické kliniky LF MU a FN u sv. Anny v Brně (ona jako vrchní sestra a on jako přednosta), popisují přínos specializovaných sester a telemedicínských postupů pro zlepšování kvality a dostupnosti péče o pacienty s kardiologickými diagnózami.
Z medicínyRozhovory
S dr. Sylvou Rackovou o depresi u neurologických pacientů: Umíme ji diagnostikovat a léčíme ji správně?

S dr. Sylvou Rackovou o depresi u neurologických pacientů: Umíme ji diagnostikovat a léčíme ji správně?

Téma: Deprese a úzkost13. října 2025
Téma: Deprese a úzkost13. října 2025
Depresivní porucha je častou komorbiditou u pacientů s neurologickými onemocněními, její diagnostika však bývá ztížená přítomností somatických příznaků a kognitivních deficitů. V klinické praxi proto často zůstává nerozpoznaná a neléčená, což negativně ovlivňuje nejen kvalitu života pacienta, ale i průběh samotného neurologického onemocnění. V rozhovoru s MUDr. Sylvou Rackovou, Ph.D., z psychiatrické ambulance pro dospělé v Plzni se věnujeme překryvu neurologických a psychiatrických diagnóz, terapeutickým úskalím i praktickým doporučením pro efektivní management depresivní poruchy v rámci neurologické péče.
Z medicíny
AUDIO: Léčba diabetu prochází transformací. Co všechno se mění?

AUDIO: Léčba diabetu prochází transformací. Co všechno se mění?

14. listopadu 2025
14. listopadu 2025
Světový den diabetu každoročně připadá na 14. listopadu, kdy se v roce 1891 narodil objevitel inzulinu Frederick Banting. Česká diabetologie patří podle zástupců České diabetologické společnosti ČLS JEP (ČDS) ke světové špičce. V současnosti prochází revoluční proměnou, kterou přinášejí moderní technologie, nové možnosti léčby a screeningu.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
Přímé srovnání účinnosti a bezpečnosti karteololu a timololu v kombinované léčbě primárního glaukomu s otevřeným úhlem

Přímé srovnání účinnosti a bezpečnosti karteololu a timololu v kombinované léčbě primárního glaukomu s otevřeným úhlem

Téma: Léčba glaukomu12. října 2026
Téma: Léčba glaukomu12. října 2026
V 1. linii léčby primárního glaukomu s otevřeným úhlem a zvýšeného nitroočního tlaku (NOT) je doporučena monoterapie analogem prostaglandinu. U řady pacientů však k plné kontrole NOT nedostačuje. Níže citovaná studie prokázala přínos přidání topických betablokátorů s podáváním 1× denně –⁠ karteololu a timololu –⁠ do kombinace s analogem prostaglandinu latanoprostem.
Z medicíny
V kůži koordinátorky onkologické péče: Co obnáší zatím stále „nová“ pozice?

V kůži koordinátorky onkologické péče: Co obnáší zatím stále „nová“ pozice?

9. října 2026
9. října 2026
Ing. Klára Vaňková působí jako koordinátorka onkologické péče v Ústavu gastrointestinální onkologie FN Bulovka. Její pozice vznikla z potřeby navádět „bloumající“ pacienty s karcinomem slinivky na vyšetření tak, aby se zkrátily čekací lhůty na ně a omezily duplicity v postupu. Co je její úlohou, jak ji do týmu přijali lékaři i ostatní zdravotníci a proč se ve své práci neobejde bez důvěry ke kolegům a empatii k pacientům?
Z medicíny
Lékové interakce mohou významně ovlivnit účinnost přípravků v terapii RS

Lékové interakce mohou významně ovlivnit účinnost přípravků v terapii RS

8. října 2026
8. října 2026
Se zvyšujícím se počtem léčiv, která pacienti −⁠ včetně nemocných s roztroušenou sklerózou (RS) −⁠ užívají, narůstá riziko lékových interakcí. Vzájemné ovlivnění léčiv je třeba při preskripci zohledňovat. Platí totiž, že na komplikace spojené s lékovými interakcemi lze zemřít, že v důsledku interakcí jsou pacienti častěji hospitalizováni a také že lékovou interakci mohou způsobit i „neléky“ (nápoje, potraviny, doplňky stravy, byliny). Lékovým interakcím lze ovšem efektivně předcházet. Přehledné vodítko nabízí mimo jiné následující materiál.
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/31

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/31

8. října 2026
8. října 2026
„Jednohubky“ dnes převážně vážně. Kromě nových dat týkajících se léčivých přípravků u steatohepatitidy, psoriázy a deficitu železa se také dočtete, jak si správně „hodit šlofíka“.
Z medicíny
„Doktor v síti“ − naše nová série rozhovorů o medicíně mimo ordinaci

„Doktor v síti“ −⁠ naše nová série rozhovorů o medicíně mimo ordinaci

7. října 2026
7. října 2026
Rozhodování o zdraví dnes často nezačíná v ordinaci, ale ve vyhledávači, na videu nebo v rozhovoru mezi blízkými. V nové sérii Doktor v síti ukazujeme, jak lékaři vstupují do tohoto prostoru jako odborníci, kteří vysvětlují souvislosti, korigují zkratky a vrací zdravotní debatu k faktům.
Z medicíny
Registr ReMuS propojuje českou klinickou praxi s mezinárodním výzkumem RS

Registr ReMuS propojuje českou klinickou praxi s mezinárodním výzkumem RS

7. října 2026
7. října 2026
Význam více než dvou dekád sběru dat z reálné klinické praxe a zkušenosti českého registru ReMuS shrnula v rámci květnového pražského semináře společnosti Neuraxpharm prof. MUDr. Dana Horáková, Ph.D., z Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Z medicínyTechnologieLifestyle
Může AI vyřešit nedostatek zdravotníků v Evropě?

Může AI vyřešit nedostatek zdravotníků v Evropě?

17. října 2025
17. října 2025

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

Telemedicína pomáhá zlepšit dostupnost péče o pacienty se srdečním selháním

5. listopadu 2025
5. listopadu 2025
Z medicínyRozhovory
S dr. Sylvou Rackovou o depresi u neurologických pacientů: Umíme ji diagnostikovat a léčíme ji správně?

S dr. Sylvou Rackovou o depresi u neurologických pacientů: Umíme ji diagnostikovat a léčíme ji správně?

Téma: Deprese a úzkost13. října 2025
Téma: Deprese a úzkost13. října 2025

AUDIO: Léčba diabetu prochází transformací. Co všechno se mění?

14. listopadu 2025
14. listopadu 2025

Jubilejní 20. ročník odborné konference „Efektivní nemocnice 2025 –⁠ Strategie zdravotních pojišťoven, nemocnic a ambulancí“ byl úspěšný

3. prosince 2025
3. prosince 2025
Z medicíny
Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

9. prosince 2025
9. prosince 2025

VIDEO: Terénní tým ECMO zachraňuje životy přímo v pražských ulicích

30. prosince 2025
30. prosince 2025

Duální diagnóza jako současný výskyt závislosti a jiného psychiatrického onemocnění

25. února 2026
25. února 2026
Z medicínyRozhovory
S Mgr. Michaelou Sládečkovou o individualizaci péče i moderních technologiích v rehabilitaci pacientů se SMA

S Mgr. Michaelou Sládečkovou o individualizaci péče i moderních technologiích v rehabilitaci pacientů se SMA

13. října 2025
13. října 2025

S MUDr. Olesjou Parmovou, Ph.D., o varovných příznacích SMA, její včasné diagnostice a spolupráci lékařů v terénu se specializovanými centry

13. října 2025
13. října 2025

S prof. Liborem Ustohalem o depresi a úzkosti u onkologických pacientů: Kdy, čím a jak bezpečně léčit?

Téma: Deprese a úzkost13. října 2025
Téma: Deprese a úzkost13. října 2025
Z medicínyTechnologieLifestyle
Může AI vyřešit nedostatek zdravotníků v Evropě?

Může AI vyřešit nedostatek zdravotníků v Evropě?

17. října 2025
17. října 2025
Z medicínyRozhovory
S dr. Sylvou Rackovou o depresi u neurologických pacientů: Umíme ji diagnostikovat a léčíme ji správně?

S dr. Sylvou Rackovou o depresi u neurologických pacientů: Umíme ji diagnostikovat a léčíme ji správně?

Téma: Deprese a úzkost13. října 2025
Téma: Deprese a úzkost13. října 2025
Z medicíny
Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

9. prosince 2025
9. prosince 2025
Z medicínyRozhovory
S Mgr. Michaelou Sládečkovou o individualizaci péče i moderních technologiích v rehabilitaci pacientů se SMA

S Mgr. Michaelou Sládečkovou o individualizaci péče i moderních technologiích v rehabilitaci pacientů se SMA

13. října 2025
13. října 2025

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

AUDIO: Léčba diabetu prochází transformací. Co všechno se mění?

14. listopadu 2025
14. listopadu 2025

VIDEO: Terénní tým ECMO zachraňuje životy přímo v pražských ulicích

30. prosince 2025
30. prosince 2025

S MUDr. Olesjou Parmovou, Ph.D., o varovných příznacích SMA, její včasné diagnostice a spolupráci lékařů v terénu se specializovanými centry

13. října 2025
13. října 2025

Telemedicína pomáhá zlepšit dostupnost péče o pacienty se srdečním selháním

5. listopadu 2025
5. listopadu 2025

Jubilejní 20. ročník odborné konference „Efektivní nemocnice 2025 –⁠ Strategie zdravotních pojišťoven, nemocnic a ambulancí“ byl úspěšný

3. prosince 2025
3. prosince 2025

Duální diagnóza jako současný výskyt závislosti a jiného psychiatrického onemocnění

25. února 2026
25. února 2026

S prof. Liborem Ustohalem o depresi a úzkosti u onkologických pacientů: Kdy, čím a jak bezpečně léčit?

Téma: Deprese a úzkost13. října 2025
Téma: Deprese a úzkost13. října 2025