Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči
    Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje
    Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky
    „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/35
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Svět praktické medicíny 3/2026 (znalostní test z časopisu)
    Mazová zátka a její řešení
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    5
    Česká a slovenská psychiatrie
    2026:Číslo 5
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Urychlí dexpanthenol hojení rohovky po crosslinkingu?
    INFOGRAFIKA: Nově dostupná galenická forma vitaminu D₃ pro snadné užívání
    Co mají společného popeláři a zaměstnanci nemocnice? Nedostatečné hladiny vitaminu D
    Vyšší účinnost, nižší riziko. Jak ušít léčbu pomocí NSAIDs pacientovi na míru?

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    Echodny 2026: Aktuálně k diagnostice a léčbě HCM
    Jak změnit trajektorii dopadu hypertrofické kardiomyopatie?
    EAHAD 2026: Hemofilie B v éře nefaktorové léčby – čerstvé zkušenosti z praxe
    Kongres ČGPS: Léčba obezity tirzepatidem z rukou gynekologa – šance začít včas
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Paliatr Jan Maláska: Dialog o smrti je třeba zahájit včas
    Data z reálné praxe u R/R CLL: Co z nich vyplývá pro retreatment i dlouhodobou strategii?
    MUDr. Pavel Sova: Jak využít AI v medicíně, aniž bychom přehlédli její rizika
    MUDr. Veronika Grinholc: Diabetes bez informačního chaosu − efektivní edukace pacientů on-line
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

proLékaře.czČlánkyZ medicíny
Z medicíny

COVID-19: Chrání nás víc imunita po infekci, nebo po očkování?

15. srpna 2022
5 min čtení
Pro akutní respirační onemocnění je typická sezónnost výskytu infekcí. Koronavirus dodržuje výskyt ve vlnách, v našich zeměpisných šířkách přichází zejména v podzimním a zimním období, ale je-li v populaci dostatek lidí vnímavých v danou dobu k infekci, může se vlna epidemie vyskytnout i v létě. Ministerstvo zdravotnictví ČR považuje za nejúčinnější prostředek k omezení vzniku a šíření nákazy v populaci očkování, na druhé straně stále nepovažuje za dostatečně účinnou imunitu po prodělaném onemocnění. Do jaké míry tedy přirozeně získaná imunita může chránit proti infekci, pokud se podíváme na data poskytnutá ÚZIS?

Pohled na aktuální data

Graf na obr. 1 zobrazuje vývoj počtu nových zachycených nákaz v čase (plné čáry) společně s odhadem tzv. ochranného efektu vakcinace a ochranného efektu prodělání onemocnění (čárkované čáry), který vyjadřuje, o kolik procent je riziko výskytu zachycené nákazy mezi očkovanými nižší než riziko výskytu nákazy mezi neočkovanými. Obdobně ukazuje, o kolik je riziko výskytu zachycené nákazy nižší mezi lidmi, kteří již onemocnění prodělali, oproti těm, kteří ho ve statistikách zaznamenáno nemají.

Reklama

   

Reklama

Obr. 1  Incidence nově PCR-pozitivních osob na 100 tisíc obyvatel od 1. ledna 2021 do 12. srpna podle stavu očkování (očkovaný/neočkovaný –⁠ červená) a prodělání infekce (prodělal/neprodělal onemocnění –⁠ modrá). Červeně tečkovaně je uveden ochranný efekt vakcinace (tedy snížení Incidence nákazy u očkovaných oproti neočkovaným) a modře tečkovaně ochranný efekt prodělané infekce –⁠ u osob po nemoci oproti těm bez infekce. (Zdroj dat: ÚZIS)

    

     

   

Týdenní incidence zachycené nákazy ve skupině očkovaných (tedy počet nově zachycených případů mezi očkovanými za týden přepočtený na 100 tisíc očkovaných obyvatel) je zobrazena tmavě červenou plnou čárou. Stejným způsobem je vynesena světle červenou plnou čárou incidence u neočkovaných (pozn.: v únoru a březnu 2022 světle červená linie téměř kopíruje světle modrou linii). Čárkovanou červenou čarou je zobrazen ochranný efekt vakcinace (jednotky jsou na ose vpravo), spočtený jako 1 –⁠ očkovaní / neočkovaní. Incidence nákazy byla loni u očkovaných nižší než u neočkovaných, ale od začátku března 2022 je u očkovaných vyšší než u neočkovaných. Je též vhodné poznamenat, že ochranný efekt vakcinace má smysluplnou interpretaci za podmínky, kdy se očkovaní i neočkovaní testují se srovnatelnou pravděpodobností, což je možné předpokládat přibližně od jara 2022.

Ochranný efekt vakcinace nyní dosahuje záporných více než 50 % (červená přerušovaná čára). Jsme tedy v situaci, kdy je pravděpodobnější (z populačního hlediska), že se nakazíte, pokud jste očkovaní, než pokud očkovaní nejste. Znovu upozorňujeme, že incidence je přepočtená na 100 tisíc osob daného vakcinačního statutu, nejde tedy o efekt toho, že většina lidí je očkovaná.

Podobným způsobem je ve stejném grafu modře zachycen efekt předchozího prodělání nemoci. Incidence nákazy ve skupině prodělavších (tedy počet nových případů za týden přepočtený na 100 tisíc osob, které infekci již dříve prodělaly) je vynesen tmavě modrou plnou čárou. Incidence u neprodělavších je vynesena světle modrou plnou čárou. Čárkovanou modrou čarou je zobrazen ochranný efekt předchozího prodělání infekce. Vidíme, že dlouhodobý ochranný efekt prodělané infekce výrazně neklesá (modrá přerušovaná čára). Ochrana byla sice vyšší do prosince (v době epidemie mutací delta) a v lednu 2022 (s příchodem omikronu) pak mírně poklesla, ale stále činí > 40 %. Incidence infekce je u lidí, kteří již v minulosti infikováni jednou byli, výrazně nižší než u lidí, kteří dosud infekci neprodělali (tmavě modrá čára je stále pod světle modrou).

Možná vysvětlení

Současný záporný odhad ochranného efektu vakcinace nelze jednoznačně interpretovat. Je možné, že v minulosti byli očkovaní lidé vakcínou chráněni před infekcí, proto je dosud v populaci mnoho nenakažených očkovaných. Současná vakcína je proti omikronu již nechrání, a proto tato skupina onemocní častěji než skupina neočkovaných, ve které je již málo lidí bez dosud prodělané infekce. Je velmi pravděpodobné, že nákazou koronavirem postupně musejí projít všichni –⁠ očkovaní i neočkovaní.

Jakmile v očkované populaci přibývá víc onemocnění než v neočkované populaci nebo jsou průběhy reinfekcí u očkovaných osob vážnější než v případě onemocnění prodělaného před očkováním, je nutné uvažovat o fenoménu vaccine-associated enhanced disease (VAED; očkováním zhoršeného průběhu infekce). Predispozicí k tomuto jevu bývá situace, kdy se očkuje vakcinálním kmenem, jenž je výrazně odlišný od cirkulujícího kmene viru (1). Antibody-dependent enhancement (ADE; zesílení závislé na protilátce) je situace, kdy se tvoří velké množství IgG protilátek, které nedokáží neutralizovat virus, ale na virus se naváží a prostřednictvím nich dojde k fagocytóze komplexu virus × protilátka. Díky slabé vazbě se virus v buňce uvolní a v buňkách se množí. Dalším mechanismem je antibody-enhanced disease (AED; onemocnění zesílené protilátkami). V tomto případě se IgG protilátky váží na virus a prostřednictvím receptoru Fc-gamma na myeloidních buňkách eskalují produkci prozánětlivých cytokinů, což vede k imunopatologiím a k cytokinové bouři. A třetí patologický mechanismus spočívá v aktivaci TH2 buněk. VAED je historicky nejčastěji spojován s problémy po vakcinaci proti viru způsobujícímu horečku dengue a respiračnímu syncytiálnímu viru (RSV). Na toto riziko je třeba myslet i v současné situaci, kdy se navrhuje pravidelné opakování očkování v krátkých intervalech.

V klinických zkouškách farmaceutických firem vyrábějících vakcíny proti COVID-19 došlo k tomu, že kontrolní skupiny naočkované placebem byly sledovány pouze cca půl roku a poté byly naočkovány vakcínou. Tím bylo znemožněno ověřit v dlouhodobém pozorování, zda jsou očkovaní lidé lépe chráněni než lidé neočkovaní.

Ochrana před hospitalizací

V grafu na obr. 2 je stejným způsobem jako výše zobrazena týdenní incidence hospitalizací s koronavirem. Vidíme, že incidence hospitalizace byla vyšší do ledna 2022, tedy v období, kdy převažovala delta a předchozí mutace, než v době s převahou mutace omikron (od ledna 2022 dosud). Dále je zřejmé, že dlouhodobě byla incidence hospitalizace nižší u očkovaných než u neočkovaných, ale postupně se hodnoty srovnávaly. Od začátku dubna 2022 je již jasně vyšší incidence hospitalizace u očkovaných, tedy i pro hospitalizaci s koronavirem již vychází ochranný efekt vakcinace záporně. Zajímavé je, že ačkoliv ochranný efekt vakcinace klesá, ochrana získaná předchozím proděláním infekce je stabilní a dosahuje velmi vysokých hodnot.

   

Obr. 2  Incidence nově hospitalizovaných pacientů s pozitivním testem na COVID-19 na 100 000 obyvatel od 1. ledna 2021 do 12. srpna 2022 podle stavu očkovaný/neočkovaný (červená) a prodělal/neprodělal onemocnění (modrá). Tečkovaně uvedeno snížení výskytu hospitalizací u očkovaných oproti neočkovaným a u lidí po nemoci oproti lidem bez infekce. (Zdroj dat: ÚZIS)

    

   

   

Data o incidencích hospitalizovaných osob je nicméně třeba interpretovat opatrně. Vlastně z nich dokážeme vyvodit pouze to, že protektivní efekt očkování z hlediska rizika hospitalizace v dlouhodobém měřítku v populaci klesá. Nedokážeme ale říci, jak rychle klesá ochranný efekt očkování z hlediska rizika nákazy či hospitalizace u jednotlivce. Je to mimo jiné způsobeno tím, že skupina očkovaná a neočkovaná se od sebe zásadně liší jak věkem, tak i mírou zastoupení rizikových osob, jak jsme zjistili v předchozích analýzách (5). Data o hospitalizacích jsou navíc zkreslená tím, že udávají míru covid-pozitivních jedinců hospitalizovaných z jakéhokoliv důvodu. V praxi však pacienti, kteří měli při příjmu do nemocnice pozitivní test na COVID-19, jsou zaznamenáni jako hospitalizovaní s covidem, i když jsou přijati do péče ze zcela jiných důvodů.

Srovnání se zahraničními poznatky

Uvedená data z Česka odpovídají závěrům zahraničních studií. V izraelské studii Goldberg et al. zjistili, že lidé po 6–8 měsících od infekce mají nižší pravděpodobnost nákazy než lidé po 2 měsících od očkování druhou dávkou vakcíny BNT162b2. V katarské studii Chemaitellyová et al. hodnotili ochranu po infekci i v době výskytu omikronu (3). Ochrana proti původním kmenům dosahovala 90 % v 7. měsíci po prodělání infekce, v období převažující mutace omikron byl ochranný účinek předchozí infekce přibližně 38 %. Ochrana proti závažné reinfekci zůstává podle jejich zjištění velmi silná, bez důkazů o slábnutí, bez ohledu na variantu, po dobu více než 14 měsíců po primární infekci. Efektivitu ochrany kolem 90 % po prodělaném onemocnění proti původním mutacím zjistil např. i Petráš ve své metaanalýze (5).

Také vysoká efektivita postinfekční imunity proti závažnému průběhu COVID-19, hospitalizaci či úmrtí byla potvrzena v uvedených publikacích. Goldberg et al. zjistili, že u osob starších 60 let bylo 0,6 hospitalizace na 100 000 osobodnů v riziku v kohortě neočkovaných osob s postinfekční imunitou, 0,5 v kohortě s hybridní imunitou s jednou dávkou, 4,6 v kohortě s dvěma dávkami a 0,4 v kohortě s třemi dávkami, přičemž třetí dávka byla podána před méně než 45 dny (2).

Závěr

Prezentovaná zjednodušená analýza veřejně dostupných dat ÚZIS přináší evidenci, že předchozí prodělání infekce představuje dlouhodobou a spolehlivou ochranu jak před opakovanou infekcí, tak zejména před závažným průběhem opakovaného onemocnění COVID-19.

    

RNDr. Zuzana Krátká, Ph.D.
imunoložka, členka Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků

RNDr. Lucia Houfková
matematička, členka Národního institutu pro zvládnutí pandemie

doc. RNDr. Arnošt Komárek, Ph.D.
biostatistik, člen Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků, člen Národního institutu pro zvládnutí pandemie

  

Reference:
1. Gartlan C., Tipton T., Salguero F. J. et al. Vaccine-associated enhanced disease and pathogenic human coronaviruses. Front Immunol 2022 Apr 4; 13 : 882972, doi: 10.3389/fimmu.2022.882972.
2. Goldberg Y., Mandel, M., Bar-On Y. M. et al. Protection and waning of natural and hybrid immunity to SARS-CoV-2. N Engl J Med 2022 Jun 9; 386 (23): 2201–2212, doi: 10.1056/NEJMoa2118946.
3. Chemaitelly H., Nagelkerke N., Ayoub H. H. et al. Duration of immune protection of SARS-CoV-2 natural infection against reinfection in Qatar. medRxiv 2022 Jul 7 (preprint). Dostupné na: www.medrxiv.org/content/10.1101/2022.07.06.22277306v1
4. Altarawneh H. N., Chemaitelly H., Ayoub H. H. et al. Effects of previous infection and vaccination on symptomatic omicron infections. N Engl J Med 2022 Jul 7; 387 (1): 21–34, doi: 10.1056/NEJMoa2203965.
5. Petráš M. Highly effective naturally acquired protection against COVID-19 persists for at least 1 year: a meta-analysis. J Am Med Dir Assoc 2021 Nov; 22 (11): 2263–2265, doi: 10.1016/j.jamda.2021.08.042.
6. Fürst T. Úmrtí dle očkovacího statutu v roce 2021: Data zdravotních pojišťoven. Odborné publikace SMIS, 25. 12. 2021. Dostupné na: https://smis-lab.cz/2021/12/25/umrti-dle-ockovaciho-statutu-v-roce-2021-data-zdravotnich-pojistoven

Populární články

Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Mezinárodní studie zkoumala postoje lékařů ze 6 zemí ohledně přijatelnosti eutanazie u osob trpících demencí. Průzkum odhalil, že mezi odborníky panují na toto téma značné rozpory.
Z medicínyTéma měsíce
Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

28. listopadu 2025
28. listopadu 2025
Gerstmannův−Sträusslerův−Scheinkerův syndrom (GSS) patří mezi prionová onemocnění mozku. Jedná se o extrémně vzácnou, ale vždy smrtelnou chorobu, u níž se z normálního proteinu stává ničivý patogen. Přestože se incidence GSS pohybuje v jednotkách případů na 100 milionů obyvatel, její studium může přispět k pochopení mechanismů neurodegenerativních chorob.
Z medicínyTéma měsíceTechnologie
Jak mohou VR brýle posloužit jako diagnostická pomůcka demence?

Jak mohou VR brýle posloužit jako diagnostická pomůcka demence?

15. prosince 2025
15. prosince 2025
Nedávná studie vědců z Německého centra pro neurodegenerativní onemocnění (DZNE) identifikovala možnou souvislost mezi zhoršenými schopnostmi prostorové orientace a zvýšeným rizikem demence spojeným s Alzheimerovou chorobou. Zásadní roli přitom hrála virtuální realita (VR).
Z medicínyLifestyle
Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

9. ledna 2026
9. ledna 2026
Proč se znalosti z horské medicíny vyplatí i u nás, kde velehory jen tak nenajdete? Čím tento obor láká mediky a jaké jsou nejnovější vědecké poznatky? To vše pro čtenáře webu proLékaře.cz shrnuje MUDr. Lenka Horáková, Ph.D., z Kliniky anesteziologie, intenzivní a urgentní medicíny 3. LF UK a FN Bulovka v Praze.
Z medicíny
Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

16. ledna 2026
16. ledna 2026
Práce zveřejněná v časopisu Nature Communications představuje systém, který umožňuje hlubokou mozkovou stimulaci bez chirurgického zákroku. Zařízení je podle autorů jako první schopné ovlivnit hluboké oblasti mozku přibližně 1000× menší, než mohla dosavadní konvenční ultrazvuková zařízení, a 30× menší, než zvládly předchozí systémy určené pro hlubší části mozku.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči

Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III –⁠ od příznaků k individuálně zacílené péči

10. listopadu 2026
10. listopadu 2026
Pálení, řezání, slzení nebo kolísání vidění mohou mít u různých pacientů odlišné příčiny. V péči o suché oko proto nestačí pouze potvrdit diagnózu –⁠ důležité je určit mechanismy, které narušují homeostázu slzného filmu a očního povrchu, a podle nich zvolit vhodnou léčbu.
Z medicíny
Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje

Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje

10. listopadu 2026
10. listopadu 2026
U pacienta s pálením či řezáním v oku nebo kolísáním vidění už nestačí pouze potvrdit syndrom suchého oka a určit, zda převažuje deficit vodné složky slz, nebo jejich nadměrné odpařování. Konsenzus TFOS DEWS III zdůrazňuje hledání dominantních mechanismů, jež narušují homeostázu slzného filmu a očního povrchu.
Z medicínyInfografika
Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky

Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky

9. listopadu 2026
9. listopadu 2026
Navýšení kapacit všeobecného lékařství a vybraných nelékařských oborů se už promítá do počtu studentů a prvních absolventů. Personální situaci českého zdravotnictví však nelze hodnotit jen podle přijímacích čísel. Rozhodující bude, zda se podaří zajistit dokončení přípravy nových zdravotníků a jejich uplatnění v českém zdravotnictví, zejména v oborech a regionech s nejvyšším rizikem výpadků péče.
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/35

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/35

5. listopadu 2026
5. listopadu 2026
Aktuální jednohubky se věnují nemocem a léčbě, které se týkají velké části populace –⁠ akné, užívání statinů či očkování proti chřipce. Přidáváme však i jednu zajímavost týkající se poznání počtu lidských chromosomů.
Z medicíny
DOTAZNÍK: Jaké jsou vaše zkušenosti s digitalizací ve zdravotnictví?

DOTAZNÍK: Jaké jsou vaše zkušenosti s digitalizací ve zdravotnictví?

3. listopadu 2026
3. listopadu 2026

Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.

Z medicíny
INFOGRAFIKA: Farmakologická obnova a udržení sinusového rytmu u pacientů s fibrilací síní

INFOGRAFIKA: Farmakologická obnova a udržení sinusového rytmu u pacientů s fibrilací síní

3. listopadu 2026
3. listopadu 2026

Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.

Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

28. listopadu 2025
28. listopadu 2025

Jak mohou VR brýle posloužit jako diagnostická pomůcka demence?

15. prosince 2025
15. prosince 2025
Z medicínyLifestyle
Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

9. ledna 2026
9. ledna 2026

Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

16. ledna 2026
16. ledna 2026

Česká gastroenterologie jde s dobou. Už 80 let

30. ledna 2026
30. ledna 2026
Z medicínyTechnologie
AI pomůže personalizovat léčbu fibrilace síní

AI pomůže personalizovat léčbu fibrilace síní

4. února 2026
4. února 2026

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Speciálně navržené videohry mohou podpořit duševní zdraví dětí a dospívajících

3. prosince 2025
3. prosince 2025
Z medicíny
Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

17. prosince 2025
17. prosince 2025

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/1

8. ledna 2026
8. ledna 2026
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Z medicínyLifestyle
Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

9. ledna 2026
9. ledna 2026
Z medicínyTechnologie
AI pomůže personalizovat léčbu fibrilace síní

AI pomůže personalizovat léčbu fibrilace síní

4. února 2026
4. února 2026
Z medicíny
Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

17. prosince 2025
17. prosince 2025

Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

28. listopadu 2025
28. listopadu 2025

Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

16. ledna 2026
16. ledna 2026

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

Jak mohou VR brýle posloužit jako diagnostická pomůcka demence?

15. prosince 2025
15. prosince 2025

Česká gastroenterologie jde s dobou. Už 80 let

30. ledna 2026
30. ledna 2026

Speciálně navržené videohry mohou podpořit duševní zdraví dětí a dospívajících

3. prosince 2025
3. prosince 2025

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/1

8. ledna 2026
8. ledna 2026
Přihlásit