Společnost Moderna vyvíjí očkování proti HIV založené na komplexní vakcinační strategii: V průběhu několika měsíců má být postupně podáno několik vakcín mířených na různé oblasti povrchových proteinů viru. Cílem je postupně navést B lymfocyty imunitního systému k tvorbě tzv. široce neutralizujících protilátek (bnAbs – broadly neutralizing antibodies). Jejich tvorba byla velmi vzácně pozorována u některých osob nakažených virem HIV. Tyto protilátky jsou schopny zastavit infekci mnoha variantami viru.
Vyvíjená vakcinační strategie využívá faktu, že B lymfocyty se tvoří jako tzv. naivní buňky, tedy zárodečné buňky, které se dosud nesetkaly s žádným antigenem. V průběhu infekce pak B lymfocyty procházejí sérií mutací, která zdokonaluje schopnost tvořených protilátek vázat se na specifickou část viru a neutralizovat jej. Postupnou maturaci B lymfocytů by měla zajistit série očkování.
Tato vakcinační strategie byla dosud testována s vakcínou obsahující část obalového proteinu viru HIV připojeného k nanočástici schopné stimulovat imunitní odpověď. Prvotní výsledky se jevily slibně: Očkováno bylo celkem 36 dobrovolníků a u 97 % z nich byly v B buněčných genech pro protilátky proti HIV pozorovány mutace vedoucí směrem k bnAbs. Vědci, kteří očkovací látku vyvinuli, však nedávno přešli od proteinové vakcíny k technologii mRNA. Ta umožňuje mnohem snadněji modifikovat potřebné antigeny. Pro dobrou účinnost vakcíny bude totiž třeba vyvolat produkci až 5 různých bnAbs, je tedy nutno cílit hned na několik zárodečných linií B lymfocytů.
Různé verze vyvíjené mRNA vakcíny už prošly celkem třemi klinickými hodnoceními fáze I, zatím byly celkem podány téměř 200 dobrovolníkům. U očkovaných byla zaznamenána velmi dobrá imunitní odpověď směrem k tvorbě bnAbs. Po podání vakcíny však byl pozorován i velmi vysoký výskyt kožních reakcí, jako je pruritus, urtikarie a dermatografismus. Kožní reakce byly většinou mírné či středně závažné a vyskytly se u 7–18 % účastníků jednotlivých hodnocení.
Jedním z možných vysvětlení je relativně vysoká dávka mRNA, která je v těchto vakcínách obsažená. Vakcína proti onemocnění COVID-19, kterou Moderna vyvinula, používá stejnou dávku mRNA a po jejím podání také byly pozorovány kožní reakce, ale v mnohem nižším měřítku (1–3 %). Kožní reakce způsobuje i tento typ vakcíny proti COVID-19 vyvinuté společnostmi Pfizer/BioNTech, podle švýcarské studie je však frekvence jejich výskytu až 20× nižší. Dávka mRNA obsažená ve vakcínách Pfizer/BioNTech je oproti vakcínám Moderna o 70 % nižší.
Mnohem znepokojivější by však bylo, pokud by byl problém způsoben kumulativním účinkem mnohonásobných podání mRNA vakcín nebo genetickou predispozicí očkovaných. Pominout nelze ani možnost, že za reakci může samotná sekvence virových proteinů.
Pokud by se nevyskytl problém s kožními reakcemi, kandidátní vakcína by postoupila do další fáze klinického zkoušení, při kterém by byla po důkladném ověření bezpečnosti podána stovkám dobrovolníků v placebem kontrolované studii. Místo toho je nyní v plánu zopakovat zkoušení některých z vakcín s nižším dávkováním.
(este)
Zdroje:
1. Cohen J. Skin side effects stymie advance of promising HIV vaccine. Science 2024 Mar 8; 383 (6687): 1044, doi: 10.1126/science.adp0477.
2. Leggat D. J., Cohen K. W., Willis J. R. et al. Vaccination induces HIV broadly neutralizing antibody precursors in humans. Science 2022; 378 (6623): eadd6502, doi: 10.1126/science.add6502.
3. IAVI statement on mRNA HIV vaccine candidate trials. Response to Science news article. IAVI 2024 Mar 2. Dostupné na: www.iavi.org/features/iavi-statement-on-mrna-hiv-vaccine-candidate-trials
4. Duperrex O., Tommasini F., Muller Y. D. Incidence of chronic spontaneous urticaria following receipt of the COVID-19 vaccine booster in Switzerland. JAMA Netw Open 2023; 6 (2): e2254298, doi: 10.1001/jamanetworkopen.2022.54298.
