Fibromyalgie, záhadné onemocnění projevující se chronickou, plošnou a generalizovanou muskuloskeletální bolestí a únavou při absenci tkáňového poškození, postihuje až 4 % celosvětové populace. Patogeneze onemocnění není známá a jeho léčba je svízelná. Izraelští vědci v roce 2019 objevili, že střevní mikrobiota žen s fibromyalgií se významně liší od zdravých kontrol. Výzkumníci proto provedli fekální transplantaci těchto vzorků myším, u nichž nebylo přítomné žádné mikrobiální osídlení. Zjistili, že myšky s fybromyalgickou mikrobiotou vykazovaly větší míru spontánně vzniklé bolesti i vyšší citlivost na bolest vyvolanou tlakem, teplem či chladem oproti zvířatům z kontrolní skupiny. Když vědci přeléčili „fibromyalgické“ myši antibiotiky a poté jim transplantovali střevní mikrobiotu od zvířat z kontrolní skupiny, došlo u nich ke snížení bolesti. U myší, kterým byla pouze transplantována zdravá mikrobiota bez předchozí antibiotické léčby, k úlevě od bolesti nedošlo.
Výzkumníci poté provedli malou studii na 14 ženách s těžkou fibromyalgií neodpovídající na léčbu. Všechny byly přeléčeny antibiotiky a poté 10 týdnů užívaly kapsle s obsahem střevních bakterií zdravých žen. 12 účastnic uvedlo zlepšení příznaků jako bolest, úzkost a poruchy spánku. Častým vedlejším účinkem léčby byla únava. Vědci nyní pracují na kontrolované studii, která by měla zahrnout celkem 80 pacientů. Doufají, že se v budoucnu podaří identifikovat specifické bakterie odpovědné za vznik bolesti spojené s fibromyalgií, jejíž příčina zůstává velkou neznámou.1, 2
Americký Úřad pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) v půlce dubna schválil provedení studie fáze I, která má ověřit bezpečnost využití geneticky modifikovaných prasečích jater jako dočasného podpůrného systému u nemocných s těžkým jaterním selháním. Počáteční fáze studie by se měli zúčastnit 4 nemocní ve věku 18–70 let s akutním selháním jater nasedajícím na chronické (ACLF) a hepatální encefalopatií. V průběhu 2 týdnů bude jejich krevní oběh po dobu 72 hodin připojen k prasečím játrům, aby bylo umožněno odbourání naakumulovaných škodlivin, podobně jako se u pacientů se selháním ledvin využívá dialýza. Účastníci poté budou sledováni po dobu 1 roku, aby mohla být zhodnocena bezpečnost zákroku a změny ve funkci jater.
Procedura by měla sloužit jako přemostění, které umožní regeneraci pacientových vlastních jater, případně jej udrží naživu, dokud se nenajde vhodný dárce pro transplantaci. Zákrok bude nejprve proveden u 2 nemocných a po vyhodnocení dílčích dat bude možné ošetřit další 2 pacienty. Pokud se potvrdí bezpečnost této metody, klinická studie bude rozšířena až na 20 nemocných.3, 4
Augustiniánský mnich Gregor Johann Mendel dokončil své přelomové objevy, jež položily základ moderní genetice, před více než 160 lety. Jak všichni víme, Mendel při křížení více než 28 tisíc rostlin hrachu setého studoval dědičnost různých znaků, jako je například tvar a barva plodů a lusků. Vědcům se však dosud nepodařilo najít geny, které podmiňují 3 z celkem 7 Mendelem studovaných znaků.
Britští biologové se rozhodli, že nazrál čas toto tajemství odhalit. Osekvenovali proto více než 700 genomů různých variant hrachu, které obsahovaly přibližně 155 milionů jednonukleotidových polymorfismů (SNP). Využili také různé techniky selektivního křížení a genomové asociační studie a skutečně se jim podařilo odhalit molekulární podstatu 3 dosud nevysvětlených znaků. Zjistili, že zelenou nebo žlutou barvu lusků určuje delece v sekvenci před genem pro syntázu chlorofylu, která narušuje její funkci. Dále se jim podařilo identifikovat 2 geny, které pomáhají určovat tvar a pevnost lusku pomocí narušení ztlušťování a lignifikace buněčné stěny. Za fasciaci, tedy srůstání několika lodyh, je zodpovědná delece v genu pro receptorovou kinázu.
Rozsáhlý výzkum interdisciplinárnímu týmu zabral 6 let. Kromě mendelovské záhady jeho autoři prozkoumali i dalších 72 znaků relevantních pro zemědělství a shromáždili obrovské množství dat, jež dali vědecké komunitě volně k dispozici pro další zkoumání. Vzhledem k tomu, že právě hrách je jedním z nejrychleji rostoucích alternativních zdrojů proteinů, odborníci vítají veškeré informace, které jim mohou pomoci vypěstovat výtěžnější či odolnější odrůdy.5, 6
Pěti lidem se podařilo pozorovat dosud nevídanou barvu poté, co jim vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley selektivně aktivovali určité buňky na sítnici pomocí laserové technologie. Nová barva, nazvaná olo, prý připomíná paví modř nebo tmavě modrozelenou barvu kachního peří, ale s naprosto nevídanou sytostí. Technologie, která vnímání nové barvy umožnila, pracuje na základě precizní kontroly světelných impulsů podávaných individuálním buňkám sítnice tak, aby došlo ke „zmatení“ signálů, jež mozek používá pro interpretaci barev, nebo k vytvoření signálů, jaké mozek dosud nezažil.
Lidské barevné vidění je podmíněno 3 typy buněk, které jsou senzitivní k různým − ale překrývajícím se − oblastem vlnových délek světla. Čípky typu S nejvíce odpovídají na krátkovlnné modré odstíny, zatímco čípky typu L odpovídají na dlouhovlnné červené světlo. Čípky typu M jsou nejcitlivější vůči zeleným odstínům ležícím v prostřední oblasti spektra, proto při jejich aktivaci vždy zároveň dochází k aktivaci jednoho ze sousedních čípků S či L, podle převažujícího odstínu.
Výzkumný tým nejprve důkladně zmapoval sítnici každého z účastníků a poté pomocí mikrodávek laserových záblesků aktivoval pouze čípky typu M. Účastníci poté měli porovnat barvu, kterou vidí, se souborem barev podmíněných světlem jedné vlnové délky. Ukázalo se, že odstín nelze přiřadit. Olo byla vnímána jako intenzivnější než jakákoliv − i ta nejjasnější − modrozelená dosažitelná normálním viděním.
Technika má potenciál vytvořit další dosud nevídané barvy nebo umožnit lidem s barvoslepostí odlišit od sebe odstíny, které jim jinak splývají. Výzkum by v konečném důsledku mohl osvětlit, jak signalizace z retiny vede ke vnímání barvy, a otestovat, do jaké míry je vidění možné „pomoci“ různými technologiemi.7, 8
(este)
Zdroje:
1. Cai W., Haddad M., Haddad R. et al. The gut microbiota promotes pain in fibromyalgia. Neuron 2025 Apr 18: S0896-6273(25)00252-1, doi: 10.1016/j.neuron.2025.03.032 [Epub ahead of print].
2. Basilio H. Baffling chronic pain eases after doses of gut microbes. Nature 2025 Apr 24, doi: 10.1038/d41586-025-01290-x [Epub ahead of print].
3. Fieldhouse R. Pig livers for people: US regulator greenlights first safety trial. Nature 2025 Apr; 640 (8060): 870, doi: 10.1038/d41586-025-01209-6.
4. eGenesis and OrganOx announce U.S. FDA clearance of IND application for the treatment of patients with acute-on-chronic liver failure. Egenesis, 2025 Apr 15. Dostupné na: https://egenesisbio.com/press-releases/egenesis-and-organox-announce-u-s-fda-clearance-of-ind-application-for-the-treatment-of-patients-with-acute-on-chronic-liver-failure
5. Feng C., Chen B., Hofer J. et al. Genomic and genetic insights into Mendel's pea genes. Nature 2025 Apr 23, doi: 10.1038/s41586-025-08891-6 [Epub ahead of print].
6. Heidt A. Century-old genetics mystery of Mendel's peas finally solved. Nature 2025 May; 641 (8061): 20, doi: 10.1038/d41586-025-01269-8.
7. Fong J., Doyle H. K., Wang C. et al. Novel color via stimulation of individual photoreceptors at population scale. Sci Adv 2025 Apr 18; 11 (16): eadu1052, doi: 10.1126/sciadv.adu1052.
8. Gibney E. Brand-new colour created by tricking human eyes with laser. Nature 2025 May; 641 (8061): 16−17, doi: 10.1038/d41586-025-01252-3.
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
