Aktuální data z reálné klinické praxe: dlouhodobé přežití a prognostické faktory u pacientů s mRCC léčených kombinací kabozantinib + nivolumab v 1. linii

Studie ARON-1

Autoři mezinárodní retrospektivní studie ARON-1 provedli sběr dat 4977 pacientů s mRCC starších 18 let léčených v 1. linii v reálné praxi od 1. ledna 2021 do 1. září 2024, a to v 52 centrech 17 zemí včetně Česka. Zařazeni byli nemocní bez ohledu na histologické charakteristiky, výkonnostní stav nebo riziko podle prognostického modelu IMDC. Pacienti s neúplnými daty byli z analýzy vyloučeni. Primárním cílem subanalýzy bylo vyhodnotit reálnou účinnost a bezpečnost léčby. 

Subanalýza skupiny léčené kabozantinibem + nivolumabem

Jedna ze subanalýz hodnotila účinnost a bezpečnost kombinace kabozantinib + nivolumab (CaboNivo). 

Kabozantinib byl podáván 1× denně p.o. s počátečními dávkami 20–40 mg. Nivolumab byl podáván i.v. v dávce 240 mg každé 2 týdny nebo 480 mg každé 4 týdny. Terapie probíhala do prokázané klinické či radiologické progrese, netolerovatelné toxicity, změny léčby dle klinického úsudku lékaře nebo preference pacienta. Kontrolní zobrazovací vyšetření byla prováděna každých 8 či 12 týdnů dle místních protokolů. Fyzikální vyšetření a laboratorní testy probíhaly každých 4–6 týdnů po celou dobu léčby. 

Populace s mRCC v běžné praxi

Kombinací CaboNivo bylo léčeno celkem 333 pacientů, včetně nemocných s výkonnostním stavem (PS) dle ECOG ≥ 2, s různým histologickým nálezem, se sarkomatoidní dediferenciací a různým rizikovým profilem dle IMDC. Medián věku činil 63 let, 72 % účastníků tvořili muži (více viz tab. 1).

Tab. 1  Vstupní charakteristika pacientů (n = 333)

Potvrzená účinnost   

V rámci sledování, jehož medián činil 15,9 měsíce, nebylo dosaženo mediánu celkového přežití (OS; 95% CI 40,0 měsíců – nedosaženo). Odhadovaná pravděpodobnost přežití po 2 letech byla 75 %. Medián přežití bez progrese onemocnění (PFS) dosáhl 33,7 měsíce (95% CI 21,1–38,9).

Podíl celkových odpovědí na léčbu (ORR) byl 58 % včetně 6 % pacientů s kompletní remisí, přičemž medián trvání odpovědi na léčbu činil 38,9 měsíce (95% CI 33,7 – nedosaženo).

Obr. 1  OS a PFS u pacientů s mRCC léčených v 1. linii kombinací CaboNivo

Nepříznivé prognostické faktory 

Multivariační analýza možných prognostických faktorů ukázala, že věk, pohlaví, histologický typ nádoru ani postižení vzdálených lymfatických uzlin významně neovlivňují OS nemocných s mRCC při léčbě kombinací CaboNivo. U pacientů s PS ECOG 0–1 byla pravděpodobnost 2letého přežití 82 % v porovnání s 23 % u nemocných s PS ECOG ≥ 2 (p < 0,001).

Významně horší přežití bylo zjištěno u nemocných ze skupiny s nepříznivým rizikem v porovnání s účastníky s příznivým/středním rizikem (p = 0,005). OS bylo významně kratší také u nemocných s nádory se sarkomatoidní dediferenciací (p = 0,004), s kostními metastázami (p = 0,014) a mozkovými metastázami (p = 0,022).

Obr. 2  Celkové přežití u pacientů stratifikovaných podle A) výkonnostního stavu ECOG, B) rizikového profilu IMDC, C) přítomnosti sarkomatoidní diferenciace, D) výskytu kostních metastáz, E) výskytu mozkových metastáz

Bezpečnost léčby

Nežádoucí příhody stupně 3/4 se vyskytly u 37 % léčených. Nejčastějšími závažnými nežádoucími příhodami byly hypertenze (u 9 % pacientů) a syndrom ruka−noha (u 8 %). Snížení dávky kabozantinibu bylo zaznamenáno u 32 % pacientů (2 % zahájila léčbu v nízké dávce a u 30 % byla dávka snížena během léčby). Z důvodu nežádoucích příhod byl kabozantinib vysazen u 22 % léčených a nivolumab u 12 %.

Závěr

Data z reálné praxe potvrzují klinický přínos a bezpečnost kombinace kabozantinib + nivolumab u všech podskupin pacientů v 1. linii léčby mRCC, včetně populací, které jsou mnohdy vyloučeny z klinických studií a pro něž proto často chybějí data. Jako prognosticky nepříznivé faktory byly identifikovány PS ECOG ≥ 2, nepříznivé riziko dle IMDC, metastázy v kostech či CNS a sarkomatoidní dediferenciace.

(lexi, zza)

Zdroj: Bourlon M. T., Galli L., Grande E. et al. Nivolumab plus cabozantinib in metastatic renal cell carcinoma: real-world evidence from the international ARON-1 study. Front Oncol 2025 Jul 25; 15: 1605282, doi: 10.3389/fonc.2025.1605282.