Pokroky v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) jsou viditelné a to dává naději nejen nemocným s touto diagnózou. Důkazem toho je nový lék – afatinib, který byl v EU na podzim 2013 schválen k použití pro nemocné s NSCLC.
Pokroky v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) jsou viditelné a to dává naději nejen nemocným s touto diagnózou. Důkazem toho je nový lék – afatinib, který byl v EU na podzim 2013 schválen k použití pro nemocné s NSCLC.
Přestože největším problémem léčby bronchogenního karcinomu zůstává pozdní diagnostika, přežití nemocných se stadii IIIb a IV se prodlužuje. Velkou zásluhu na tom má podpůrná léčba, ale hlavně novější, bezpečnější a cílenější léčba.
Pryč jsou doby, kdy se karcinomy plic rozdělovaly jen na nemalobuněčné a malobuněčné. Nemalobuněčné jsou nesourodá skupina nádorů lišících se histologicky, imunohistochemicky a na molekulární úrovni. Jako příklad můžeme uvést exprese receptorů na povrchu buňky pro epidermální růstový faktor, zkráceně EGFR. Ty mohou nést mutaci, čehož pak lze využít v léčbě inhibitory tyrozinkinázy (léčba erlotinibem či gefitinibem). Je tedy jasné, že čím přesněji je provedena diagnostika nádoru, tím lépe se pak směřuje léčba.
Během desetiletého testování dostala nadějná látka jméno afatinib (v EU pod obchodním názvem Giotrif). Jde o ireverzibilní blokátor EGFR, ale i ErbB (HER1-4). Studiemi bylo dokázáno prodloužení doby do progrese u pacientů s mutací EGFR (s nemalobuněčným karcinomem). Tento lék je indikován v monoterapii u nemocných, kteří nebyli léčeni inhibitory tyrozinkinázy. Spektrum nežádoucích účinků tohoto léku je mírné ve srovnání se standardní chemoterapií. Nejčastěji měli nemocní průjem, kožní exantém či paronychii. Všechny tyto potíže jsou předvídatelné a dobře zvládnutelné, obvykle jen lokální léčbou. Zkušenosti s lékem popisují studie Lux-Lung 3 a Lux-Lung 6 (randomizované multicentricky dvojitě zaslepené a placebem kontrolované klinické studie fáze III).
Pro pneumoonkology, kteří se potýkají s nejčastějším nádorem u mužů v ČR, je nový lék na trhu vždy velkým potěšením. Nezbývá než popřát plno úspěšně léčených nemocných, kteří zase posunou hranice doby přežití této zákeřné choroby.
(jakr)
Zdroj: Sladká J. Novinka v léčbě plicního karcinomu s mutací EGFR, Lékařské listy 9/2013.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
