Účinek probiotik na zdraví parodontu zkoumala německá studie provedená na souboru námořníků během jejich služby na moři. Mezi nejčastější příčiny přemnožení virulentních prozánětlivých mikroorganismů v ústní mikrobiotě totiž patří zhoršená ústní hygiena, jejíž provádění je v podmínkách námořní mise značně ztížené.

Zánět dásní je častým problémem v těhotenství. Vedle kvalitní ústní hygieny může být dalším pomocníkem v jeho zmírnění nebo úplném vymizení i pravidelná konzumace probiotických přípravků s obsahem určitých kmenů Limosilactobacillus reuteri.

Autoři metaanalýzy 9 randomizovaných kontrolovaných studií, která porovnávala dupilumab, omalizumab a mepolizumab u pacientů s chronickou rinosinusitidou a nosními polypy, se pokusili identifikovat nejvýhodnější z dostupných biologik v uvedené indikaci na základě poměru přínosů a rizik.

Intersticiální plicní procesy (IPP) představují heterogenní skupinu onemocnění charakterizovaných zánětlivými či fibrózními změnami plicního parenchymu. Zjednodušeně je můžeme rozdělit na zánětlivé a fibrotické, přičemž zánětlivé IPP často progredují do fibrotického stadia. Intersticiální plicní procesy jsou navíc spojené s vysokou morbiditou a časnou mortalitou. V následujícím textu stručně shrnujeme aktuální doporučení týkající se terapie těchto chorob.

Jedna z podskupin pacientů s intersticiálními plicními procesy vykazuje progredující fibrotizující fenotyp spojený se zhoršením kvality života a zvýšenou mortalitou. Pro zlepšení jejich prognózy by mohla být přínosem časná diagnostika a adekvátní terapie. V současnosti však naráží na řadu problémů a výzev.

Dabigatran je přímý inhibitor trombinu indikovaný u pacientů napříč věkovým spektrem. Posouzení poměru přínosu a rizika antikoagulace je individuální a odvíjí se od mnoha faktorů. Nizozemská observační pilotní studie zkoumala zbytkové koncentrace dabigatranu u různě starých seniorů s fibrilací síní za účelem objasnění vztahu mezi výsledky studií a klinickou praxí.

O tekuté biopsii se v onkologii hovoří již několik desetiletí. Jak se blížíme od konferenčních abstraktů k jejímu reálnému využití v klinické praxi, popisují nová doporučení Evropské společnosti pro klinickou onkologii (ESMO) pro vyšetření cirkulující nádorové DNA z periferní krve.

V randomizované studii fáze III byla hodnocena efektivita denosumabu a kyseliny zoledronové v prevenci skeletálních příhod u pacientů s mnohočetným myelomem nebo solidními nádory (mimo karcinom prsu a prostaty) a kostními metastázami. Ad hoc analýza této studie potom zahrnovala pouze podskupinu pacientů se solidními tumory.

Dne 11. ledna 2022 vydal Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL) rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady ze zdravotního pojištění (ZP) u léčivého přípravku (LP) s mikronizovaným diosminem. Úhrada platí od 1. března 2022.

Nové poznatky v problematice deficitu železa u pacientů se srdečním selháním byly nedávno reflektované i v aktuálních guidelines ESC pro léčbu srdečního selhání. Vedle rekapitulace dřívější evidence se následující práce věnuje rovněž výsledkům studie AFFIRM-HF, které rozšířily indikaci karboxymaltózy železa i pro nemocné po akutní dekompenzaci srdečního selhání. Bylo prokázáno, že po intravenózní suplementaci železa dochází ke zlepšení symptomů, výkonnosti a snížení počtu hospitalizací pro dekompenzaci srdečního selhání, což pro pacienty ve výsledku znamená zlepšení kvality života. Ilustrativní kazuistika z českého prostředí potom popisuje případ 60leté pacientky se srdečním selháním ischemické etiologie, u které byl při zhoršení stavu zjištěn deficit železa a po intravenózním podání karboxymaltózy železa došlo k výraznému zlepšení symptomatologie. Kazuistiku doplňujeme přehledem vlastních zkušeností při sledování a léčbě deficience železa u pacientů se srdečním selháním.

Metamizol se používá v terapii širokého spektra akutních i chronických bolestí již 100 let. Díky řadě výhod však stále představuje jedno z nejčastěji užívaných analgetik v každodenní klinické praxi.

Erdostein představuje mukomodulační léčivo užívané v terapii řady akutních i chronických onemocnění dýchacích cest. Jeho mechanismus působení je podle dostupných důkazů komplexní, a tak kromě mukolytického efektu zahrnuje například i antioxidační a antibakteriální účinky. Dvě klinické studie hodnotily změny parametrů respiračních obtíží a kvality života u pacientů užívajících tento přípravek v časném období po propuštění ze zdravotnického zařízení, kde byli hospitalizováni pro těžký průběh onemocnění COVID-19.

Recentní sdělení z reálné klinické praxe shrnuje zkušenosti lékařů s terapií dabigatranem a zvrácením jeho antikoagulačního efektu pomocí idarucizumabu u 10 pacientů před transplantací srdce.

Inhibitory zpětného vstřebávání glukózy v proximálnímu tubulu jsou na tuzemském trhu zastoupené několika molekulami včetně empagliflozinu. Studie EMPEROR-Reduced sledovala vliv podávání právě empagliflozinu u osob se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí (HFrEF) a výsledky porovnávala u pacientů s diabetem a bez tohoto onemocnění.

John McMurray a Milton Packer publikovali v roce 2021 v časopisu Circulation návrh nového algoritmu sekvence léčby u pacientů se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí (HFrEF) vycházející z aktuálních poznatků. Tento postup spočívá ve 3 krocích a podle autorů by měl být zahájen u pacientů, u nichž bylo pomocí diuretika dosaženo euvolémie.