Hyperaktivní močový měchýř (OAB) je syndrom charakterizovaný přítomností urgence nebo urgentní inkontinence. Je definován jako náhlá a neodolatelná touha močit, kterou nelze odložit. OAB má významný dopad na kvalitu života pacientů. Celková prevalence příznaků OAB je cca 16 %. OAB může být idiopatický nebo může být sekundární na základě obstrukce dolních cest močových, neurologických onemocnění, metabolických onemocnění, infekce močového měchýře, nádoru močového měchýře nebo v kombinaci se stresovou inkontinencí. Mezi rizikové faktory OAB patří obezita, kouření, konzumace sycených nápojů a příjem kofeinu. OAB je chronické onemocnění, které vyžaduje dlouhodobou léčbu. Patří sem behaviorální terapie, jako je rehabilitace svalů pánevního dna, trénink močového měchýře či dietní modifikace, dále farmakologická léčba a neuromodulace. Pokud není dostatečný efekt počáteční behaviorální léčby či farmakoterapie nebo při výskytu dalších komplikujících příznaků, je třeba pacienta odeslat na specializované vyšetření. Většina pacientů s OAB však nevyžaduje provedení cystoskopie nebo urodynamiky. V léčbě OAB lze volit z celého spektra anticholinergik, přičemž všechny vedou k určitému zlepšení symptomů a kvality života. Liší se spektrem nežádoucích účinků, které jsou dány preferenční blokádou antimuskarinových receptorů, průnikem přes hematoencefalickou bariéru a prvním průchodem přes játra. Hlavním problémem v dětské urologii je nedostatek randomizovaných studií u pediatrických pacientů, které by uvedly na trh selektivnější preparáty.

Při potížích se spánkem se na prvním místě doporučuje úprava spánkového režimu a odstranění stresu a zdravotních či lékových příčin nespavosti. Pokud potíže stále přetrvávají, přistupuje se k možnostem shrnutým v následujícím článku.

Během posledních dvou desetiletí se objevila řada nových antimanik. Randomizované kontrolované studie, které zkoumaly ekvivalenci nebo superioritu nových léčiv v porovnání se staršími, byly prováděny s účastí pečlivě vybraných skupin nemocných. Chybí však srovnávací údaje a informace o účinnosti a bezpečnosti nových antimanik v široké klinické praxi.

Evropská léková agentura (EMA) vydala na konci března doporučení pro výrobce vakcín týkající se obsažených kmenů chřipkového viru pro prevenci sezónní chřipky od podzimu 2024. Za pozitivní následek opatření zavedených v souvislosti s onemocněním COVID-19 lze považovat vymizení výskytu jednoho z kmenů chřipky typu B.

Tablety jsou velice oblíbená léková forma jak u pacientů, tak u výrobců. Nástup jejich účinku je však závislý na době, kterou potřebují k rozpadu. U analgetik je žádoucí, aby byla co nejrychlejší. Řešení přináší technologie Optizorb.

Onemocnění průdušek provázené hvízdavým dechem je jednou z nejčastějších příčin nemocnosti u batolat a předškolních dětí. Náhlá dušnost při hvízdavé bronchitidě nebo vzplanutí astmatu je také jednou z nejčastějších příčin návštěvy pohotovosti nebo přijetí do nemocnice.

Jedním z prvních odborníků, který diagnostikuje částečnou ztrátu zraku, bývá oftalmolog. Ten by současně měl být zprostředkovatelem zrakové rehabilitace, která může prokazatelně zlepšit pacientovy schopnosti a rovněž kvalitu života.

U pacientek špatně odpovídajících na ovariální hyperstimulaci by měl být vždy navrhován naturální cyklus. Iniciování drahých a invazivních protokolů ovariální stimulace má malou šanci na úspěch. Prohlásili to výzkumníci z Centra pro endokrinologii a reproduktivní medicínu v Římě

Jak ukázala studie DAJ* z roku 2004, trend poklesu výskytu zubního kazu u dětí a mladých lidí pokračuje (Pieper 2005). Zdraví chrupu 12letých dětí se sice ve všech německých zemích zlepšilo, avšak situace u dětí starých 6–7 let je mnohem nejednoznačnější. Vněkterých regionech bylo možné pozorovat pokles výskytu zubního kazu i v této věkové kategorii, avšak v jiných spolkových zemích jsme viděli stagnaci nebo zhoršení orálního zdraví. Možným vysvětlením různého vývoje u kazů mléčných zubů v různých spolkových zemích je sociodemografický vývoj, například vysoká míra migrace cizinců do určitých oblastí. Mezi hlavní sociální problémy, minimálně v některých regionech, by ale mohly patřit také nezaměstnanost, sociální znevýhodnění generace mladých lidí a obtíže s integrací imigrantů (Ferchland 2004).

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) představuje významnou celosvětovou příčinu morbidity a mortality s vysokou prevalencí, která bude podle odhadů v dalších letech pravděpodobně významně narůstat. Vzhledem k tomu, že se jedná o preventabilní a léčitelné onemocnění, důležitou úlohu zastává aktivní terapie, jež se celosvětově řídí mezinárodními doporučeními vycházejícími ze strategie GOLD. Ty ovšem v následujícím článku zasadíme i do aktuálního kontextu péče o tyto pacienty v Česku.

Roztroušená skleróza (RS) může mít projevy kognitivního deficitu, které věrně napodobují demenci alzheimerovského typu. Proto by progredující kognitivní deficit u pacientů s anamnézou epizodické neurologické dysfunkce měl být indikací k důslednému vyšetření k vyloučení jiných diagnóz včetně RS. To připomíná i následující kazuistika.

Kortikosteroidy (KS) jsou běžnou součástí léčby imunitní trombocytopenie (ITP). Jejich podávání je však spojené s významnou krátkodobou i dlouhodobější toxicitou, a snahou by proto mělo být omezit jejich používání na co nejkratší možnou dobu. V tom by mohla pomoci mimo jiné časná kombinace s jinými léčivy.

Subklinický deficit hořčíku je v populaci relativně běžný, jeho nejčastější příčinou je nedostatečný příjem hořčíku v potravě. Následující článek se zaměřuje na zhodnocení, zda je nedostatek hořčíku predisponujícím faktorem chronického zánětu, který často doprovází kardiovaskulární onemocnění či diabetes mellitus.

Pro nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) s přítomností onkogenní mutace v genu ALK je typická vysoká incidence mozkových metastáz. Uvádí se, že může dosahovat až 30 % v době stanovení diagnózy. Současná léčba tohoto postižení CNS využívá jak lokálních přístupů, tedy neurochirurgických výkonů či radioterapie, tak systémové terapie novými cílenými léčivy, která mají dobrý prostup přes hematoencefalickou bariéru. Jedno z nich, lorlatinib, blíže představuje následující článek.

Od listopadu 2022 je v Česku k dispozici nový lék s obsahem aktivního plnospektrálního konopného extraktu – Naxiva Panaxol od společnosti Neuraxpharm. Konopný extrakt přináší ve spolupráci s Panaxia Labs Israel. Obě společnosti představují klíčové hráče na evropském trhu s léčebným konopím. Jejich vzájemná dohoda zajišťuje distribuci těchto produktů nejen na českém, ale také švýcarském a německém trhu.

Pacienti na jednotkách intenzivní péče představují vysoce rizikovou populaci z hlediska rozvoje sepse, která je jednou z hlavních příčin mortality na těchto pracovištích. Cílem recentně publikované studie bylo zhodnocení diagnostické přesnosti a prognostických vlastností parametru distribuční šíře monocytů u septických pacientů.

Autoři loni publikované belgické studie zjišťovali, zda u pacientů trpících srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí vede léčba sakubitrilem/valsartanem v závislosti na dávce k reverzní remodelaci myokardu a ke zlepšení systolické i diastolické funkce komory.

Plicní arteriální hypertenze (PAH) je chronické progresivní onemocnění charakterizované remodelací plicních cév, která vede k rozvoji pravostranného srdečního selhání. Kromě symptomatologie selhání pravé komory a postižení plicní cirkulace však lze u pacientů s PAH popsat také změny v jiných orgánových systémech.

Plicní hypertenze se nevyhýbá obyvatelům rozvojových, ale ani bohatých zemí. Jejím specifikem napříč celým světem je výrazná poddiagnostikovanost. Mimo jiné i na tu se snaží cílit mezinárodní den plicní hypertenze.

Podle studie publikované v časopise Medical Hypotheses může hrát lymeská borrelióza významnou roli při vzniku autismu.

Cílem prezentované metaanalýzy a systematického přehledu bylo srovnat účinnost a bezpečnost dostupných přípravků v 1. a 2. linii biologické terapie u pacientů se středně těžkou a těžkou formou Crohnovy nemoci na základě dat z randomizovaných kontrolovaných studií (RCT).

Chronická tromboembolická plicní hypertenze (CTEPH) je onemocnění charakterizované vzestupem středního tlaku v plicním řečišti ≥ 25 mm Hg na podkladě intraluminálně organizovaných trombů, stenóz a uzávěrů jednotlivých větví plicnice a periferní cévní remodelace. Jedná se o chronickou komplikaci akutní plicní embolie. Důsledkem obstrukce plicnice je vzestup plicní cévní rezistence (Pulmonary Vascular Resistance – PVR) vedoucí k zatížení pravé komory srdeční a k pravostrannému srdečnímu selhání. Metodou volby v léčbě pacientů s CTEPH je chirurgická endarterektomie plicnice (PEA), výkon prováděný v hluboké hypotermii, v cirkulační zástavě. Jediným centrem specializujícím se na chirurgickou léčbu pacientů s CTEPH v ČR je Kardiocentrum VFN a 1. LF UK v Praze, na němž bylo v letech 2004–2017 operováno 314 pacientů (včetně 50 pacientů ze Slovenské republiky, kde tato léčba dostupná není). Pacienti s periferním typem postižení, u nichž nález není operabilní, a zároveň pacienti po PEA s reziduální plicní hypertenzí, jsou indikováni ke specifické vazodilatační terapii. V indikovaných případech se v léčbě pacientů uplatňuje také balonková angioplastika a transplantace plic.

Nedávno publikovaná kazuistika popisuje a diskutuje případ 23leté ženy s primární hyperoxalurií (PH) a konečným stadiem selhání ledvin (ESRD), u níž se manifestovala atypická kožní oxalóza bez cévních komplikací.

Erozivní poškození zubů vzniká působením kyselin na tvrdé zubní tkáně, ztrátou jejich tvrdosti a postupným ubýváním skloviny i dentinu. Zpočátku bývá eroze nepozorována, problém přichází až ve chvíli, kdy jsou tvrdé zubní tkáně natolik oslabené, že se zuby stávají citlivými na tepelné a jiné podněty.