Přestože dnes máme k dispozici obrovský arzenál analgetik, desítky procent pacientů po operačních výkonech stále prožívají silnou bolest. Pooperační bolest přitom zvyšuje morbiditu, prodlužuje dobu hospitalizace a může vyústit v chronický bolestivý syndrom. Při zvážení finanční nenáročnosti analgetické terapie je tato skutečnost alarmující.

Klíšťová encefalitida je nejvýznamnější virové onemocnění mozku v regionu Evropy a Asie. Její současná diagnostika je založena na průkazu specifických IgM a IgG protilátek. Zejména v časných stadiích může být přínosná i metoda PCR.

Ačkoli je monoklonální protilátka proti receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR) panitumumab v léčbě kolorektálního karcinomu velmi účinná, léčba je často přerušována z důvodu výskytu závažné kožní vyrážky. Autoři z Japonska proto provedli retrospektivní studii, ve které zkoumali, zda má na výskyt vyrážky a její závažnost vliv profylaktické podávání perorálního tetracyklinového antibiotika minocyklinu v kombinaci se zvýšenou péčí o kůži. Zároveň sledovali případný vliv takového postupu na protinádorovou odpověď u pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem léčených panitumumabem.

Léčba hyperfosfatemie je u pacientů s chronickým onemocněním ledvin (CKD) velmi důležitá kvůli předcházení rizikům spojeným se zvýšenou plazmatickou hladinou fosforu. Z tohoto důvodu je vhodné fosfatemii snižovat postupy uvedenými v publikovaných doporučených postupech KDIGO (Kidney Disease: Improving Global Outcomes).

Rumunští autoři recentně popsali dvě pozoruhodné kazuistiky pacientů s konverzí autoimunitní tyreoiditidy do Gravesovy choroby, včetně terapeutického řešení, v jehož rámci navrhují supresně-substituční režim.

Mezi nejvýznamnější parametry posuzované při registraci nového protinádorového léčiva patří z hlediska účinnosti parametry přežití. K nasbírání dostatečného množství údajů ovšem bývá zapotřebí pro onkologii relativně dlouhý časový interval. Proto se v poslední době diskutuje o tom, zda některé časněji měřitelné parametry odpovědi na léčbu neodrážejí dlouhodobé přežití nemocných a nemohou tak posloužit ke zrychlení analýz účinnosti a tím i schvalování nových přípravků.

Národní kardiologický informační systém (NKIS), který buduje Česká kardiologická společnost ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), přinesl první data o prevalenci hypertenze v české populaci. Ukázal, že ani léčba významného rizikového faktoru kardiovaskulárních onemocnění – hypertenze – není v Česku zvládnutá. Asi 40 % pacientů s hypertenzí nemá vykazované pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře, přičemž 40 % hypertoniků je současně v produktivním věku.

Anafylaktická reakce je závažná život ohrožující alergická reakce s akutním začátkem, která vyžaduje okamžitou léčbu. Diagnóza je stanovena na základě projevů a příznaků, přičemž nejčastější je kožní manifestace (vyrážka, angioedém, erytém, pruritus). Léčba vyžaduje okamžité podání adrenalinu i. m. na laterální stranu stehna, a to i v případě nejisté diagnózy.

Hyperaktivní močový měchýř (OAB) je syndrom charakterizovaný přítomností urgence nebo urgentní inkontinence. Je definován jako náhlá a neodolatelná touha močit, kterou nelze odložit. OAB má významný dopad na kvalitu života pacientů. Celková prevalence příznaků OAB je cca 16 %. OAB může být idiopatický nebo může být sekundární na základě obstrukce dolních cest močových, neurologických onemocnění, metabolických onemocnění, infekce močového měchýře, nádoru močového měchýře nebo v kombinaci se stresovou inkontinencí. Mezi rizikové faktory OAB patří obezita, kouření, konzumace sycených nápojů a příjem kofeinu. OAB je chronické onemocnění, které vyžaduje dlouhodobou léčbu. Patří sem behaviorální terapie, jako je rehabilitace svalů pánevního dna, trénink močového měchýře či dietní modifikace, dále farmakologická léčba a neuromodulace. Pokud není dostatečný efekt počáteční behaviorální léčby či farmakoterapie nebo při výskytu dalších komplikujících příznaků, je třeba pacienta odeslat na specializované vyšetření. Většina pacientů s OAB však nevyžaduje provedení cystoskopie nebo urodynamiky. V léčbě OAB lze volit z celého spektra anticholinergik, přičemž všechny vedou k určitému zlepšení symptomů a kvality života. Liší se spektrem nežádoucích účinků, které jsou dány preferenční blokádou antimuskarinových receptorů, průnikem přes hematoencefalickou bariéru a prvním průchodem přes játra. Hlavním problémem v dětské urologii je nedostatek randomizovaných studií u pediatrických pacientů, které by uvedly na trh selektivnější preparáty.

Při potížích se spánkem se na prvním místě doporučuje úprava spánkového režimu a odstranění stresu a zdravotních či lékových příčin nespavosti. Pokud potíže stále přetrvávají, přistupuje se k možnostem shrnutým v následujícím článku.

Během posledních dvou desetiletí se objevila řada nových antimanik. Randomizované kontrolované studie, které zkoumaly ekvivalenci nebo superioritu nových léčiv v porovnání se staršími, byly prováděny s účastí pečlivě vybraných skupin nemocných. Chybí však srovnávací údaje a informace o účinnosti a bezpečnosti nových antimanik v široké klinické praxi.

Evropská léková agentura (EMA) vydala na konci března doporučení pro výrobce vakcín týkající se obsažených kmenů chřipkového viru pro prevenci sezónní chřipky od podzimu 2024. Za pozitivní následek opatření zavedených v souvislosti s onemocněním COVID-19 lze považovat vymizení výskytu jednoho z kmenů chřipky typu B.

Tablety jsou velice oblíbená léková forma jak u pacientů, tak u výrobců. Nástup jejich účinku je však závislý na době, kterou potřebují k rozpadu. U analgetik je žádoucí, aby byla co nejrychlejší. Řešení přináší technologie Optizorb.

Onemocnění průdušek provázené hvízdavým dechem je jednou z nejčastějších příčin nemocnosti u batolat a předškolních dětí. Náhlá dušnost při hvízdavé bronchitidě nebo vzplanutí astmatu je také jednou z nejčastějších příčin návštěvy pohotovosti nebo přijetí do nemocnice.

Jedním z prvních odborníků, který diagnostikuje částečnou ztrátu zraku, bývá oftalmolog. Ten by současně měl být zprostředkovatelem zrakové rehabilitace, která může prokazatelně zlepšit pacientovy schopnosti a rovněž kvalitu života.

U pacientek špatně odpovídajících na ovariální hyperstimulaci by měl být vždy navrhován naturální cyklus. Iniciování drahých a invazivních protokolů ovariální stimulace má malou šanci na úspěch. Prohlásili to výzkumníci z Centra pro endokrinologii a reproduktivní medicínu v Římě

Jak ukázala studie DAJ* z roku 2004, trend poklesu výskytu zubního kazu u dětí a mladých lidí pokračuje (Pieper 2005). Zdraví chrupu 12letých dětí se sice ve všech německých zemích zlepšilo, avšak situace u dětí starých 6–7 let je mnohem nejednoznačnější. Vněkterých regionech bylo možné pozorovat pokles výskytu zubního kazu i v této věkové kategorii, avšak v jiných spolkových zemích jsme viděli stagnaci nebo zhoršení orálního zdraví. Možným vysvětlením různého vývoje u kazů mléčných zubů v různých spolkových zemích je sociodemografický vývoj, například vysoká míra migrace cizinců do určitých oblastí. Mezi hlavní sociální problémy, minimálně v některých regionech, by ale mohly patřit také nezaměstnanost, sociální znevýhodnění generace mladých lidí a obtíže s integrací imigrantů (Ferchland 2004).

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) představuje významnou celosvětovou příčinu morbidity a mortality s vysokou prevalencí, která bude podle odhadů v dalších letech pravděpodobně významně narůstat. Vzhledem k tomu, že se jedná o preventabilní a léčitelné onemocnění, důležitou úlohu zastává aktivní terapie, jež se celosvětově řídí mezinárodními doporučeními vycházejícími ze strategie GOLD. Ty ovšem v následujícím článku zasadíme i do aktuálního kontextu péče o tyto pacienty v Česku.

Roztroušená skleróza (RS) může mít projevy kognitivního deficitu, které věrně napodobují demenci alzheimerovského typu. Proto by progredující kognitivní deficit u pacientů s anamnézou epizodické neurologické dysfunkce měl být indikací k důslednému vyšetření k vyloučení jiných diagnóz včetně RS. To připomíná i následující kazuistika.

Kortikosteroidy (KS) jsou běžnou součástí léčby imunitní trombocytopenie (ITP). Jejich podávání je však spojené s významnou krátkodobou i dlouhodobější toxicitou, a snahou by proto mělo být omezit jejich používání na co nejkratší možnou dobu. V tom by mohla pomoci mimo jiné časná kombinace s jinými léčivy.

Subklinický deficit hořčíku je v populaci relativně běžný, jeho nejčastější příčinou je nedostatečný příjem hořčíku v potravě. Následující článek se zaměřuje na zhodnocení, zda je nedostatek hořčíku predisponujícím faktorem chronického zánětu, který často doprovází kardiovaskulární onemocnění či diabetes mellitus.

Pro nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) s přítomností onkogenní mutace v genu ALK je typická vysoká incidence mozkových metastáz. Uvádí se, že může dosahovat až 30 % v době stanovení diagnózy. Současná léčba tohoto postižení CNS využívá jak lokálních přístupů, tedy neurochirurgických výkonů či radioterapie, tak systémové terapie novými cílenými léčivy, která mají dobrý prostup přes hematoencefalickou bariéru. Jedno z nich, lorlatinib, blíže představuje následující článek.

Od listopadu 2022 je v Česku k dispozici nový lék s obsahem aktivního plnospektrálního konopného extraktu – Naxiva Panaxol od společnosti Neuraxpharm. Konopný extrakt přináší ve spolupráci s Panaxia Labs Israel. Obě společnosti představují klíčové hráče na evropském trhu s léčebným konopím. Jejich vzájemná dohoda zajišťuje distribuci těchto produktů nejen na českém, ale také švýcarském a německém trhu.