Záměna léčby v lékárnách –⁠ rizika, legislativa a klinická praxe

Legislativa vs. reálná praxe

Generická substituce je definována jako výdej přípravku se stejnou účinnou látkou, lékovou formou a cestou podání, pokud s ní pacient souhlasí a lékař neuvede „NEZAMĚŇOVAT“.¹ 

Záměna léčivých přípravků v lékárnách představuje komplexní jev s dopadem na bezpečnost a účinnost farmakoterapie. Ačkoliv je generická substituce legislativně zakotveným procesem, existuje riziko duplicitní preskripce a kombinace s nežádoucími interakcemi.³ Elektronický lékový záznam sice umožňuje kontrolu preskripce a odhalení rizik interakcí či nežádoucích účinků, obzvlášť u pacientů léčených na několika specializovaných pracovištích současně, chyby se však v praxi přesto objevují relativně často a mohou mít závažné následky.^{3, 4}

Klinická rizika záměn a duplicit

Bioekvivalence léčiv je stanovena v rozmezí 80–125 %, avšak rozdíl ve farmakokinetických parametrech mezi originálem a generikem může činit až 20 %.^{1, 2} To je zásadní zejména v kardiologii a neurologii, kde drobné odchylky mohou znamenat nižší účinnost nebo vyšší riziko nežádoucích účinků. Navíc farmakokinetiku a bezpečnost přípravku mohou ovlivnit i rozdíly v pomocných látkách různých generik.² 

Riziková může být rovněž automatická substituce bez dostatečné komunikace s pacientem, která může vést k nesprávnému nebo duplicitnímu užívání. U pacientů starších 50 let je duplicita velmi častá, v Česku se týká každého desátého, což je výrazně nad evropským průměrem.³

Kazuistiky z reálné praxe dokládají výskyt závažných následků záměn či duplicit. Pacient duplicitně užívající 2 betablokátory může skončit s extrémní bradykardií a hypotenzí, kombinace warfarinu a volně dostupného vitaminu K zase může vést k selhání antikoagulační léčby a riziku embolie.³ 

Benefity fixních kombinací a na co dávat v praxi pozor

Při léčbě hypertenze je doporučována dvojkombinace účinných látek ve formě fixních preparátů. Fixní kombinace snižují počet užívaných tablet, což pacient vnímá příznivě, a zvyšují tak jeho adherenci. Při nižších podávaných dávkách je zachována účinnost léčby a riziko nežádoucích účinků je přitom nižší.^{1, 4} Konkrétně fixní kombinace antihypertenziv zvyšují podle některých výzkumů adherenci k této terapii až o 54 % a současně zlepšují prognózu pacientů. Nahrazení volných lékových kombinací za fixní kombinace se stejnými účinnými látkami prokazatelně snižuje mortalitu pacientů s hypertenzí.¹

Jako nežádoucí je tudíž vnímané rozdělení předepsané fixní kombinace do několika jednotlivých přípravků, a to jak z hlediska adherence k léčbě, tak i stran jejích výsledků.^{1, 2} V některých případech může být lékárník nucen k rozdělení z důvodu nedostupnosti přípravku. Takovou změnu je potom nutné vysvětlit pacientovi tak, aby byl srozuměn s tím, co pro něj změna znamená, a současně kontaktovat lékaře.

Pokud však dojde k neúmyslnému násobení dávek vlivem duplicitního užívání fixních preparátů, pacienti mohou být ohroženi vznikem kolapsových stavů, poškozením ledvin, rozvratem mineralogramu nebo rizikovými interakcemi s jinými léčivy.⁴

Role lékaře, lékárníka a pacienta

Odpovědnost lékaře nekončí vystavením receptu –⁠ nezbytná je edukace pacienta o účelu léčby a důsledcích záměny. Lékárník je potom jeho partnerem při monitorování tolerance, odhalování duplicit a vysvětlování změn v terapii pacientovi. Pacientova důvěra je klíčová pro adherenci k terapii a může být negativně ovlivněna častým střídáním přípravků.^{2, 4} Fixní kombinace mají pro posílení adherence zásadní přínos, avšak musejí být vydávány správně a bez rizika záměny za jednotlivé složky.^{1, 4}

Závěr

Problematika záměny léčivých přípravků v lékárnách je interdisciplinární výzvou. Generická substituce je užitečný nástroj, avšak bez správné komunikace a kontroly vede k závažným chybám. Nezbytnými kroky jsou důsledné využívání lékového záznamu, preferování fixních kombinací u hypertenze, prevence duplicitní medikace a v neposlední řadě pečlivá edukace pacientů. Spolupráce lékaře a lékárníka je nutná k minimalizaci rizik a zajištění bezpečné a účinné farmakoterapie.

(lexi)

Zdroje:
1. Zafarová Z. Význam spolupráce lékaře a lékárníka v péči o pacienta aneb možné klinické dopady generické substituce. Pharma profit 2024; 56 (6–8): 1–6. 
2. Lapka M. Léková pochybení u generické substituce. Angis Revue 2025; 2 : 1–6. 
3. Rodriguez V., Duchoslav J. Přibývá případů, kdy lidé berou dva stejné léky. ‚Duplicitu má každý desátý pacient,‘ říká farmaceut. iRozhlas, 18. 4. 2025. Dostupné na: www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/pribyva-pripadu-kdy-lide-berou-dva-stejne-leky-duplicitu-ma-kazdy-desaty-pacient_2504181911_ava
4. Novák A. Možné důsledky záměny léčby v lékárně –⁠ kazuistika. PharmaProfit 2025; 59 : 1–3.