ČEPICKÝ, P., BURDOV%C

Chemoterapií vyvolaná nevolnost a zvracení (CINV) je poměrně častou komplikací onkologické léčby s výrazně negativním dopadem na kvalitu života pacientů. V Německu byla provedena rozsáhlá prospektivní analýza dat z reálné klinické praxe, která se zabývala účinností a bezpečností léčby perorální kombinací netupitantu s palonosetronem a vlivem této terapie na kvalitu života pacientů.

Migréna je podle Czech Headache Society (CHS) třetí nejčastější onemocnění na světě. Trpí ji přibližně 20 % žen a 6 % mužů. K potlačení akutního záchvatu se používá buď nespecifická léčba (neopioidní analgetika) nebo specifická antimigrenika (triptany), která se uplatňují u záchvatů střední a silné intenzity. Triptany významně zkracují délku trvání migrenózního záchvatu. Určité rozdíly v jejich účinnosti a bezpečnosti umožňují individualizaci léčby.

Metamizol představuje pyrazolové analgetikum-antipyretikum se spasmolytickým účinkem, které je indikované k terapii posttraumatických nebo pooperačních bolestí, viscerálních kolik, nádorových bolestí a vysoké horečky nereflektující na jinou léčbu. Výhodou léčiva je dobrá snášenlivost bez závažných nežádoucích účinků na gastrointestinální systém, absence vlivu na agregaci trombocytů a možnost použití u dospělých i dětí všech věkových kategorií.

Obezita je dnes hlavní obavou z hlediska zdraví populace a v současné době představuje celosvětově 5. nejčastější příčinu smrti. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) bude v roce 2030 možné přičíst chorobám vznikajícím v důsledku poruch životního stylu, kam obezita patří, 30 % všech úmrtí. Proto je zásadní prevence, včasná identifikace a diagnostika obezity i její léčba. Systematický průzkum literatury z období 2010–2020 přinesl aktuální obraz o tom, které faktory přispívají k rozvoji obezity u dospělých a jaké zdravotní důsledky nadváha/obezita má. Některé jsou všeobecně známé, jiné ovšem až nečekané.

Dyspepsie, tedy chronická přítomnost gastroduodenálních příznaků, jakými jsou časná sytost, nepříjemný pocit plnosti po jídle a bolesti nebo pálení v epigastriu, patří mezi nejčastější potíže, pro než pacienti vyhledávají péči gastroenterologa. O funkční dyspepsii hovoříme, pokud objektivní vyšetření neprokázala organickou příčinu potíží. Léčba tohoto onemocnění bývá svízelná. Na českém trhu je nově dostupné prokinetikum cinitaprid. Jaké je jeho místo v terapii funkční dyspepsie?

Užívání antipsychotik v léčbě schizofrenie je často spojeno s rozvojem nadváhy až obezity, což představuje riziko z hlediska vzniku řady chorob a zvyšuje morbiditu i mortalitu těchto pacientů. Obava ze zvýšení tělesné hmotnosti je také častým důvodem neadherence k antipsychotické léčbě. Příčina nárůstu hmotnosti může navíc spočívat i v symptomech samotného onemocnění. Přinášíme proto souhrn příčin, důsledků a možností řešení tohoto nežádoucího dopadu schizofrenie a její léčby.

Kazuistika z české reálné praxe popisuje průběh léčby metastatického karcinomu pankreatu (mPDAC) u dnes 71leté pacientky, u níž bylo dosaženo prozatím rok trvajícího přežití bez progrese ve 2. linii léčby pegylovaným liposomálním irinotekanem + 5-FU/LV, navíc s velmi dobrou kvalitou života.

Erdostein platí za bezpečný lék s velmi dobrou snášenlivostí, minimálními interakcemi a jen několika kontraindikacemi. Naopak vykazuje synergický efekt s mnohými léky, které jsou běžně využívány v terapii respiračních onemocnění, což představuje jeho nespornou přednost. Jaké nežádoucí účinky, kontraindikace a interakce tedy mohou být s erdosteinem potenciálně spojené?

Jedním z největších omezení tradičních antihistaminik jsou tlumivé účinky na centrální nervový systém. Novější antihistaminika nepůsobí sedativně, nejsou spojená se závažnými nežádoucími účinky a některá navíc působí také imunomodulačně.

Intenzivní chemoterapie pacientů s nově diagnostikovanou akutní myeloidní leukémií (AML) umožňuje dosažení vysoké míry remisí, ty jsou ovšem často pouze přechodné. Konsolidační léčba azacitidinem (AZA) nicméně prodlužuje postremisní přežití pacientů a dobu bez relapsu onemocnění.

„V posledních třiceti letech ve farmakoterapii CHOPN dominovala inhalační léčba a některé modality perorální terapie. Nyní budou možnosti farmakoterapie rozšířeny o cílenou biologickou léčbu. Z nedávné minulosti víme, že u většiny nemocí, u nichž se začala cílená terapie používat, vedlo její nasazení k dramatickému zlepšení výsledků,“ uvádí jeden z autorů českého doporučeného postupu pro léčbu CHOPN MUDr. Jaromír Zatloukal, Ph.D., z Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FN Olomouc.

Tirzepatid je duální agonista receptorů pro GLP-1 a GIP podávaný 1× týdně s.c. a schválený k léčbě diabetu mellitu 2. typu (DM2) a k dlouhodobé kontrole tělesné hmotnosti u osob s obezitou či nadváhou komplikovanou komorbiditami souvisejícími s tělesnou hmotností (například dyslipidémií, hypertenzí či dalšími kardiovaskulárními onemocněními, obstrukční spánkovou apnoe, prediabetem nebo DM2). Otevírá novou éru v léčbě obezity, protože umožňuje řadě pacientů s tímto onemocněním snížit tělesnou hmotnost i o více než 20 %. Je dobře tolerovaný, se snášenlivostí odpovídající agonistům receptorů pro GLP-1 (GLP-1RA). Přinášíme přehledný souhrn informací k jeho mechanismu působení, účinnosti a bezpečnosti i probíhajícím studiím.

Von Willebrandova choroba (vWD) je časté vrozené krvácivé onemocnění. V rámci péče o pacienty s vWD se uplatňuje velká variabilita daná krvácivými projevy a možnostmi podané léčby. Nová doporučení z roku 2021 týkající se péče o osoby s vWD jsou založena na důkazech a podpořena Americkou hematologickou společností (ASH), Mezinárodní společností pro trombózu a hemostázu (ISTH), Národní hemofilickou nadací USA (NHF) a Světovou hemofilickou federací (WFH). Přinášíme stručný souhrn klíčových bodů.

Vysoký krevní tlak je jedním z nejčastějších zdravotních problémů vyššího věku a je jedním z hlavních kardiovaskulárních rizikových faktorů. Osoby starší 65 let trpí především izolovanou systolickou hypertenzí se zvýšeným pulzním tlakem, který je důsledkem ztráty tepenné elasticity. S věkem roste pravděpodobnost výskytu dalších kardiovaskulárních a ledvinných onemocnění a cukrovky. Pro léčbu proto užíváme léky, které mají kromě snížení krevního tlaku prokázaný kardioprotektivní efekt a nemají negativní vliv na přidružená onemocnění. Jsou vhodná diuretika, o nichž máme nejvíce dat z dlouhodobých prospektivních studií, dále antagonisté vápníku (zvláště u izolované systolické hypertenze) a ACE inhibitory. Antihypertenzní léčba vede k poklesu rizika kardiovaskulárních příhod a srdečního selhání také u nejstarších osob ve věku nad 80 let.

Sdělovat pacientovi pravdu o jeho zdravotním stavu nemá v Česku příliš dlouhou tradici. České zdravotnictví začalo na tuto skutečnost, tedy upřímnou a otevřenou komunikaci mezi lékařem a pacientem, klást důraz až několik let po sametové revoluci.