O funkční dyspepsii se podle diagnostického algoritmu Římských kritérií IV jedná, pokud se u pacienta vyskytuje ≥ 1 z následujících obtěžujících symptomů: plnost po jídle, časná sytost, bolest či pálení v epigastriu; přičemž potíže trvají nejméně 3 měsíce a poprvé se vyskytly nejméně 6 měsíců před diagnózou. Zároveň dle gastroskopického vyšetření není patrná žádná strukturní porucha, která by potíže vysvětlovala.
Pacienti, kteří se potýkají (nejméně 3× v týdnu) zejména s nepříjemnou plností po jídle a časnou sytostí, jež může být doprovázena postprandiální epigastrickou bolestí/pálením či nadýmáním, případně nadměrným říháním, spadají do kategorie tzv. postprandiálního distress syndromu (PDS). Potíže mohou často koexistovat s pálením žáhy či dalšími poruchami, jako je refluxní choroba jícnu (GERD) nebo syndrom dráždivého tračníku (IBS).1
Klasické české názvosloví funkčních gastrointestinálních poruch dle profesora Zdeňka Mařatky toto onemocnění, způsobené pravděpodobně poruchou gastrointestinální motility, označuje jako „chabý žaludek“ (v kontrastu k „dráždivému žaludku“, u nějž potíže připomínají spíše vředovou chorobu gastroduodena).2
Nemocného je v první řadě třeba zbavit bolestí břicha. To je u pacientů s PDS obtížnější než v případě dráždivého žaludku, neboť spasmolytika jsou většinou neúčinná nebo potíže ještě zhoršují, stejně jako inhibitory žaludeční sekrece. Terapií volby jsou prokinetika. Jedná se o heterogenní skupinu léčiv s různým mechanismem účinku. Většinou jde o antagonisty dopaminových nebo agonisty serotoninových receptorů, případně látky s cholinergním účinkem.1,2
V Česku jsou v současnosti dostupné 4 účinné látky.3 Metoklopramid je agonista receptorů 5-HT4 1. generace a zároveň antagonista dopaminového receptoru D2. Dále jsou k dispozici antagonisté receptoru D2 domperidon a itoprid (ten je navíc inhibitorem cholinesterázy). Nejnovějším přírůstkem mezi dostupnými prokinetiky je cinitaprid, který je agonistou receptorů 5-HT1 a 5-HT4 a antagonistou 5-HT2.1 Má výrazný procholinergní účinek, zvyšuje uvolňování serotoninu a k jeho terapeutickému účinku přispívá i dopaminergní aktivita.4
Cinitaprid je indikovaný pro léčbu mírné až středně závažné dysmotilitní dyspepsie u dospělých osob a dále jako adjuvantní léčba gastroezofageálního refluxu u pacientů, u nichž není dostačující léčba inhibitory protonové pumpy. Užívá se perorálně 3× denně čtvrt hodiny před jídlem.4
Cinitaprid významně urychluje vyprazdňování žaludku nemocných s patologicky opožděným žaludečním vyprazdňováním. Také zmírňuje klinické příznaky spojené se zpomaleným vyprazdňováním žaludku a opožděnou gastrointestinální pasáží. U pacientů s gastroezofageálním refluxem dochází při léčbě cinitapridem ke snížení počtu refluxních epizod, zkracuje se jejich trvání a doba, po kterou je hodnota pH jícnu < 4. Účinnost na zlepšení symptomů GERD je pravděpodobně způsobena jak zvýšením tlaku v dolním jícnovém svěrači, tak usnadněním vyprazdňování žaludku.4
K dispozici jsou rozsáhlá data a zkušenosti s použitím přípravku, který byl poprvé registrován v roce 1989. Cinitaprid má nízkou toxicitu a vysoký terapeutický index. Mezi méně časté nežádoucí účinky (u 1/1000 až 1/100 pacientů) patří ospalost. Pacienty je třeba upozornit, že vzhledem k mechanismu účinku přípravku by neměli vykonávat činnosti vyžadující zvýšenou pozornost.4
Studie in vitro provedené v koncentracích značně převyšujících plazmatické koncentrace zjištěné v klinických studiích sice naznačují, že cinitaprid může prodloužit srdeční repolarizaci, ale in vivo studie na zvířecích modelech i lidech neprokázaly žádný vliv přípravku na EKG ani interval QT.4 Prodloužení intervalu QT nebylo pozorováno ani při současném podávání s ketokonazolem.5
Na rozdíl od svého předchůdce cisapridu nevykazuje arytmogenní vedlejší účinky.1
Prognóza nemocných s funkční dyspepsií je příznivá z hlediska mortality, onemocnění však pacientům snižuje kvalitu života. Zmírnit symptomy dysmotilitní dyspepsie mohou prokinetika.2 Nejnověji dostupný cinitaprid patří mezi léčiva s nízkou toxicitou a vysokou účinností. Indikovaný je také jako přídatná léčba u pacientů s refluxní chorobou jícnu.4 V Česku je plně hrazen ze zdravotního pojištění bez indikačních omezení.
(este)
Zdroje:
1. Vandenberghe A., Schol J., Van den Houte K. et al. Current and emerging therapeutic options for the management of functional dyspepsia. Expert Opin Pharmacother 2020; 21 (3): 365–376, doi: 10.1080/14656566.2019.1707805.
2. Konečný M., Ehrmann J. Léčba funkční dyspepsie. Praktické lékárenství 2013; 9 (2): 68–70.
3. Přehled léčiv. ATC skupina A03F (Léčiva k terapii funkčních poruch gastrointestinálního traktu, prokinetika). SÚKL, 26. 9. 2024. Dostupné na: https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html
4. SPC Gapulsid. Dostupné na: https://prehledy.sukl.cz/prehledy/v1/dokumenty/63568
6. Robert M., Salvà M., Segarra R. et al. The prokinetic cinitapride has no clinically relevant pharmacokinetic interaction and effect on QT during coadministration with ketoconazole. Drug Metab Dispos 2007; 35 (7): 1149–1156, doi: 10.1124/dmd.106.010835.
