Infografika v PDF ke stažení zde.
V současnosti nabízené plošné screeningy časného záchytu fungují podle slov profesora Duška velmi dobře. Například u karcinomu prsu bylo v letech 2020–2024 zachyceno 23 500 maligních nálezů. Většina z nich byla v časných, dobře léčitelných stadiích (Registr screeningu karcinomu prsu). Cílová populace je jím díky ekvitní síti screeningových center pokryta téměř ze 60 % (Národní screeningové centrum, 2024). Přesto toto neinvazivní vyšetření stále nepodstupuje podstatná část žen, které na ně mají nárok. Přibližně 20 % nově diagnostikovaných malignit pak spadá do stadia III a IV (Národní onkologický registr, ÚZIS, 2022–2023).
Ještě výrazněji vynikají nenaplněné cíle screeningu v případě karcinomu kolorekta. „I když jsem donutil své kolegy, aby započetli veškeré kolonoskopie a každé podezřelé vyšetření, ani tak se nedostaneme nad 50 % pokrytí,“ uvedl profesor Dušek. Domnívá se, že je třeba hledat nové cesty, jak pacienty motivovat k účasti na screeningu, například finanční.
Z odborného pohledu je podle něj výzvou zaměřit screeningy více holisticky a vyšetření využít také pro záchyt neonkologických diagnóz. Jako jeden z argumentů uvádí poměrně vysoký výskyt CHOPN v české populaci. V případě screeningu karcinomu byl pod hlavičkou Národního institutu kvality a excelence zdravotnictví vypracován nový doporučený diagnostický postup pro rozšiřující diagnostický potenciál programu.
Z hlediska primární onkologické prevence bychom se měli zaměřit na řešení nadváhy a obezity u adolescentů. „V adolescentním věku máme s vysokou jistotou přes 16 % obézních dětí a přes 10 % směřuje k preobezitě nebo nadváze, to je katastrofický obrázek. Rozsáhlá švédská metaanalýza uvádí, že když jste ve stavu těžké obezity ve věku 15–19 let, tak je hazard ratio 9krát vyšší, že budete mít do 35 let věku velmi závažnou kardiovaskulární polymorbiditu,“ podotkl Ladislav Dušek.
Dodal, že stav této části populace v 35 letech bude srovnatelný s dnešními šedesátníky. „Není to primárně o onkologii, ale tady tiká potencionální nálož onkologických pacientů ve vysokém počtu,“ upozornil.
Jako slabé místo české onkologie, které brání tomu, aby se dostala do TOP 5 v Evropské unii ohledně výsledků léčby, označil profesor Dušek koordinaci péče. Podkladem pro zlepšení v této oblasti má být nový koncept onkologické péče publikovaný (částka 11/2025) ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR. Podrobněji se vyjádřil k části, na kterou měl největší podíl – ke stanovení sady nových indikátorů kvality péče, které mají být postaveny na hodnocení spádovosti komplexních onkologických center.
Podle dat z Národního registru hodnocení zdravotních služeb za rok 2024 totiž 7307 onkologicky léčených pacientů (29 %) migrovalo za centrovou léčbou do jiného kraje, než ve kterém mají trvalý pobyt. Receptem na nerovnou dostupnost péče má být podle ředitele ÚZIS vyvěšování aktuálních výsledků indikátorů online. Jejich ukázky u karcinomu plic, prsu a pankreatu je možné si prohlédnout na portálu Indiko.cz.
Onkologickou péči v Česku lze podle Ladislava Duška optimalizovat také prostřednictvím centralizace vysoce specializované péče, která pacientům nabízí lepší léčebné vyhlídky, mimo jiné díky molekulární diagnostice. Demonstroval to na datech DRG z let 2020–2024 týkajících se elektivních pneumochirurgických výkonů, které se zhruba ve čtvrtině až třetině případů realizují mimo centra vysoce specializované pneumochirurgické péče.
Česká onkologie se v následujících letech bude muset vyrovnat i s nedostatkem personálních kapacit. Aktivních klinických onkologů bylo podle Národního registru zdravotnických pracovníků a Národního registru hrazených zdravotních služeb k 31. 12. 2024 jen 487 a z nich bylo 156 starších 60 let.
Radiační onkologie je na tom personálně ještě o něco hůře (308 radiačních onkologů, z toho 86 ve věku ≥ 60). Problém je zejména v oblasti atestačního vzdělávání. Za rok 2023 a 2024 bylo atestováno jen 10 a 13 radiačních onkologů oproti 44 a 38 v případě klinické onkologie. Není to příliš dobré zázemí pro budoucnost, v níž podle predikcí Českého statistického úřadu počet onkologických malignit mezi lety 2010–2030 vzroste o 30 % a množství pacientů ve věku 85+ let, vrcholovém věku pro výskyt většiny karcinomů, naroste do roku 2040 2,4×.
(pok)
Zdroj: Kulatý stůl „Cesta ke zdraví - onkologie 2025“. Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny ČR, Praha, 20. 1. 2026.
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
