kazuistika

Neoadjuvantní léčba (chemoradioterapie) kolorektálního karcinomu se pravidelně používá u pokročilých tumorů rekta, kde je cílem zmenšení velikosti tumoru pro operatéra a zajištění co nejlepšího radikálního výsledku pro pacienta. Hlavně u metastatických nádorů zbývajících částí trávicí trubice hovoříme spíše o indukční léčbě, která využívá kombinaci cílené léčby a chemoterapie za stejným účelem –⁠ tedy zmenšení rozsahu nádorového onemocnění a případně umožnění operace včetně radikálního odstranění metastatických ložisek. Délka trvání této léčby činí obvykle do 6 měsíců s následnou operací (operacemi). Následující kazuistika popisuje úspěšné chirurgické řešení u pacienta s pokročilým tumorem sigmatu i po více než 3 roky trvající chemoterapii v kombinaci s cílenou léčbou.

V rámci letošního satelitního virtuálního sympozia firmy Gedeon Richter proběhly přednášky MUDr. Miloslava Kopečka, Ph.D., a doc. MUDr. Libora Ustohala, Ph.D., zaměřené na praktické využití kariprazinu v reálné klinické praxi. Přednášející se kromě recentních doporučení zabývali rovněž zajímavými klinickými případy nasazení tohoto léčiva u různých skupin pacientů.

Primárně progresivní roztroušená skleróza (PPRS) je forma nemoci, u které po prvotních symptomech nedochází nikdy k období remise. Je typická pozvolnou progresí obtíží. Léčebně je tato forma nemoci považovaná za hůře ovlivnitelnou.

Tělesný růst je nejcitlivější dlouhodobý ukazatel zdraví jedince s neukončeným tělesným vývojem. Sledování a hodnocení tělesného růstu je jednou z nejvýznamnějších součástí každé preventivní prohlídky. U osmileté dívky byla praktickým lékařem pro děti a dorost konstatována progredující růstová porucha.

Přednáší: MUDr. Leona Koubková, Pneumologická klinika 2. LF UK a FN Motol v Praze

Incidence Turnerova syndromu (TS) je odhadována na 1 : 2 000–2 500 živě narozených děvčat. Pacientky s karyotypem 45,X mají vedle poruchy růstu a ovariální insuficience typický fenotyp s disproporcionální postavou se zkrácením dolního tělesného segmentu.

Autoři děkují dr. Georgesu Rodeschovi z Department of Diagnostic and Therapeutic Neuroradiology at Hôpital Foch (Suresnes, Francie) za cenné rady při klasifikaci a léčbě spinálních AV malformací a za pomoc při léčbě pacientky uvedené ve druhé kazuistice.

Kazuistika z onkologického oddělení Nemocnice Jihlava popisuje velmi dobrou terapeutickou odpověď na neprodlené nasazení chemoterapie a cílené léčby u 50letého pacienta s metastatickým kolorektálním karcinomem (mCRC) bez mutace RAS, s vstupně výraznou elevací jaterních testů a vysokým rizikem jaterního selhání.

Portugalští autoři prezentují kazuistiku mladé ženy s diagnózou spinálního obrovskobuněčného tumoru, u níž po léčbě denosumabem nastala kompletní histologická remise.

V předložené kazuistice je diskutován komplikovaný případ 40leté ženy s esenciální trombocytémií (ES), anamnézou intrauterinního úmrtí plodu a recidivující plicní embolií (PE). U pacientky se rozvinula alergická reakce na nízkomolekulární heparin (LMWH), v průběhu těhotenství byla poté úspěšně zajištěna fondaparinuxem.

Nádory, přítomnost centrálního žilního vstupu a chirurgické zákroky znamenají v případě žilního tromboembolismu (VTE −⁠ venous thromboembolism) riziko. Proto se onkologickým pacientům po chirurgickém zákroku podává jako pooperační profylaxe nízkomolekulární heparin, například enoxaparin. Ukazatelem účinnosti a bezpečnosti enoxaparinu je hladina anti-Xa (aFXa). Její monitorování a individuální dávkování enoxaparinu dle hladin se u chirurgických pacientů s enoxaparinovou profylaxí provádí stále častěji. Důležité je však vždy racionálně interpretovat získané výsledky.

Evropská liga proti revmatismu (EULAR) v doporučeních pro léčbu revmatoidní artritidy (RA) doporučuje u pacienta, který nedosahuje kontroly onemocnění prvním konvenčním syntetickým chorobu modifikujícím léčivem (csDMARD) a má negativní prognostické faktory, zvolit léčivo biologické (bDMARD) nebo cílené syntetické (tsDMARD). Následující kazuistika demonstruje rychlé dosažení remise u pacientky léčené baricitinibem, tj. léčivem ze skupiny tsDMARDs.

Bolestivé a potenciálně život ohrožující otoky jsou charakteristické pro hereditární angioedém (HAE), vzácné geneticky podmíněné onemocnění. Nizozemští autoři prezentují v nedávno vydaném přehledu kazuistiku mladé ženy se život ohrožujícím otokem laryngu.

Jedná se o vzácnou nozologickou jednotku, při které je nádorové onemocnění plic prezentováno více než jedním primárním plicním ložiskem. Dělí se na synchronní nebo metachronní variantu. Synchronní forma je charakterizována záchytem ložisek v době primární diagnózy, naproti tomu u metachronního výskytu je druhý, primární plicní nádor diagnostikován s časovým odstupem. Incidence se zvyšuje díky dřívější diagnostice, úspěšnější léčbě nádorového onemocnění v raném stadiu s prodloužením přežívání pacientů, a tedy i prodloužením intervalu pro možnost vzniku dalšího primárního plicního tumoru. Jedním z hlavních rizikových faktorů je kouření. Diagnostika je obtížnější s nutností vyloučení metastatického onemocnění. Základní informaci o povaze ložisek získáváme z histologického došetření. U pacientů s více než jedním plicním ložiskem by měl být proveden velmi pečlivě staging, zejména v případě zvažované kurativní resekce, s vyloučením extrapulmonálních metastáz pomocí MRI mozku a celotělového PET/ CT došetření.

U pacientky s celoroční alergickou rýmou, která přestala reagovat na běžnou antialergickou léčbu, přistoupil ošetřující lékař k terapii pomocí fixní kombinace topického kortikosteroidu flutikason-propionátu a topického antihistaminika azelastin-hydrochloridu. Účinek nosního spreje s protizánětlivým, protialergickým a antiedematózním účinkem popisuje následující kazuistika.