kazuistika

Při příležitosti Světového dne pomočování, který letos připadá na 26. květen, je na místě si připomenout roli dětského lékaře v diagnostice a léčbě dětí s nočním pomočováním. Souhrn praktických postupů ve formě doporučení připravila pediatrická sekce České urologické společnosti ČLS JEP a pracovní skupina pro dětskou nefrologii České pediatrické společnosti ČLS JEP. Dětská nefroložka MUDr. Marie Kmoníčková doplňuje aktuální souhrn těchto doporučení komentářem z praxe a ilustruje kazuistikou ze své ordinace.

Lurasidon, antipsychotikum patřící mezi antagonisty serotoninových a dopaminových receptorů, je v Česku k dispozici od roku 2020. Jaké zkušenosti s ním zatím máme v praxi? I na tuto otázku odpověděla prostřednictvím několika kazuistických sdělení přednáška MUDr. Jana Hubeňáka, Ph.D., z Psychiatrické kliniky LF UK a FN Hradec Králové, jež zazněla v rámci květnového semináře „Schizofrenie –⁠ symptomy na miskách vah“. Autor sdělení se zaměřil rovněž na klinické účinky lurasidonu ve vztahu k receptorovému profilu a věnoval se též praktickým otázkám jeho podávání.

Následující interaktivně pojatá kazuistika prezentuje komplikovaný případ onkologické pacientky s masivní plicní embolií. Demonstrujeme zde zásady prevence i léčby žilní tromboembolie u nemocných s malignitou, respektive volbu antikoagulancia i jeho dávky v souvislostech klinického stavu, přidružených onemocnění i konkomitantní medikace. Zkuste si s námi krok za krokem, jak byste v daném případě postupovali.

Chronická pankreatitida je spojená se silnými bolestmi, které jsou často refrakterní vůči běžným analgetikům. Prezentovaná kazuistika demonstruje účinnost a bezpečnost dlouhodobé terapie opioidním analgetikem tapentadolem u 62leté pacientky s chronickou pankreatitidou. Výjimečností tohoto případu jsou farmakogenomické testy provedené před zahájením analgetické léčby ke stanovení metabolického fenotypu pacientky.

Deficit alfa-1-antitrypsinu (AATD) je vzácnou příčinou bronchiektázií nesouvisejících s cystickou fibrózou. Role augmentační terapie alfa-1-antitrypsinem (AAT) u pacientů s AATD s bronchiektáziemi bez plicního emfyzému dosud není jasná. Kazuistika autorů z Heidelbergu představuje pacientku s bronchiektáziemi na bázi AATD, u které augmentační terapie snížila počet exacerbací a zlepšila klinický stav.

Hemoroidální onemocnění a komplikace s ním spojené jsou jedním z nejčastějších anorektálních problémů, se kterými se setkávají lékaři různých odborností, nejčastěji však praktičtí lékaři, chirurgové, gastroenterologové a proktologové. Správně stanovená diagnóza a léčebný postup jsou pro pacienta zásadní. Následující kazuistika popisuje krvácení z hemoroidů jako jednu z typických a nejčastějších komplikací onemocnění.

Nové poznatky v problematice deficitu železa u pacientů se srdečním selháním byly nedávno reflektované i v aktuálních guidelines ESC pro léčbu srdečního selhání. Vedle rekapitulace dřívější evidence se následující práce věnuje rovněž výsledkům studie AFFIRM-HF, které rozšířily indikaci karboxymaltózy železa i pro nemocné po akutní dekompenzaci srdečního selhání. Bylo prokázáno, že po intravenózní suplementaci železa dochází ke zlepšení symptomů, výkonnosti a snížení počtu hospitalizací pro dekompenzaci srdečního selhání, což pro pacienty ve výsledku znamená zlepšení kvality života. Ilustrativní kazuistika z českého prostředí potom popisuje případ 60leté pacientky se srdečním selháním ischemické etiologie, u které byl při zhoršení stavu zjištěn deficit železa a po intravenózním podání karboxymaltózy železa došlo k výraznému zlepšení symptomatologie. Kazuistiku doplňujeme přehledem vlastních zkušeností při sledování a léčbě deficience železa u pacientů se srdečním selháním.

V psychiatrické léčbě se aktuálně potýkáme s řadou výzev, zároveň však máme k dispozici nové účinné nástroje k jejich řešení. V následujících kazuistikách prezentujeme případy pacientů s anamnézou opakované intolerance byť i nižších dávek široké škály psychofarmak, případně s dlouhodobou léčbou bez dostatečně uspokojivých výsledků. K efektivní úpravě a optimalizaci medikace u nich přispělo až farmakogenetické vyšetření.

V této kazuistice popisujeme případ pacientky s SSc-ILD s progresivním fibrotizujícím fenotypem, u níž i po krátké době od nasazení antifibrotika nintedanibu nastal velmi dobrý efekt léčby. Došlo u ní k výraznému klinickému zlepšení a také ke stabilizaci či zlepšení některých parametrů na základě funkčního vyšetření plic.

Touto kazuistikou vás provede MUDr. Bohumír Blažek z Kliniky dětského lékařství LF OU a FN Ostrava. Pacientem je 17letý chlapec s těžkou formou hemofilie A. Několik měsíců před výkonem, který je předmětem našeho sdělení, byl převeden z profylaktického podávání faktoru VIII na profylaxi emicizumabem. Následně byla plánována extrakce všech čtyř molárů z ortodontických důvodů. V kazuistice popisujeme přístup hematologa k výkonu a následný průběh hojení.

Následující kazuistika popisuje případ pacienta, který byl v prosinci 2020 akutně operován pro ileus na podkladě stenozujícího tumoru sigmatu. Peroperačně byly diagnostikovány 3 jaterní metastázy. Systémovou chemo-bioterapií bylo dosaženo významné regrese velikosti s následným radikálním výkonem –⁠ jaterní metastazektomií. V současné době je pacient vzhledem k recidivě jaterních metastáz a rozsevu do plic léčen další linií systémové léčby.

Compartment syndrom je velmi vážná situace, která vzniká ve chvíli, kdy dojde v uzavřeném prostoru k tlakovým změnám, které způsobí pokles perfuze ve tkáních.

Těhotenství a porod jsou z pohledu hemostázy pro ženy s von Willebrandovou chorobou (vWD) poměrně zátěžovými obdobími a situacemi. Mohou být spojené se zvýšeným rizikem krvácení jak matky, tak i novorozence. Z tohoto důvodu je velmi důležitý multidisciplinární přístup ke každé těhotné ženě –⁠ se zapojením hematologa (ideálně ve specializovaném centru), porodního týmu a poté také gynekologa, který se o ženu bude starat v poporodním období. Optimální je včasné vytvoření porodního plánu, který bude v období porodu a zejména šestinedělí pečlivě dodržován. Uvedená slova názorně ilustruje také následující kazuistika.

Bolest zad je velmi častým důvodem návštěvy lékaře a rozhodování o její léčbě není vždy snadné. Pojďte se s námi zamyslet nad případem, který poukazuje na problémy vznikající při diagnostice i léčbě.