Evropa a zubní kaz: Situace se zlepšuje díky fluoridům a novým technologiím

1. 1. 2020

Jak předejít vzniku zubního kazu? Touto otázkou se zabývají lékaři již několik století. K velkému průlomu došlo v 60. letech 20. století, kdy byl objeven účinek fluoridů. Později se však pozitivní trend zastavil. Proč tomu tak je a jaká jsou další východiska v moderní péči o zdraví chrupu?

Inzerce

Problém stále aktuální

Dodnes je problém zubního kazu zásadní i ve vyspělých evropských zemích. V západní Evropě je situace lepší, střední hodnota indexu kazivosti (KPE) se u 12letých dětí pohybuje okolo 1, záleží ovšem na lokalitě, vzdělání a sociálním zázemí. Ve střední a východní Evropě je bohužel stav značně odlišný, střední hodnota KPE u 12letých dětí dosahuje troj- až čtyřnásobku. Zatímco v některých regionech, například v Lotyšsku a Polsku, došlo v poslední době ke zlepšení, v jiných středo- a východoevropských zemích se situace oproti minulosti spíše zhoršuje. 

Bolesti a hospitalizace

Zubní kaz je velkou zátěží jak pro pacienta, tak pro celý zdravotnický systém. Problémy se zuby jsou spojené s výraznými bolestmi, a ve Velké Británii to byl například v roce 2012 dokonce čtvrtý nejčastější důvod dětských hospitalizací. Zubní kaz je také jedním z onemocnění, jež postihují jedince v jakémkoliv věku. Výdaje na jeho léčbu dosahují například ve Velké Británii podílu 5−10 % na veřejných prostředcích určených pro zdravotnictví. Zubnímu kazu přitom lze ve velké míře předcházet. Příkladem je Dánsko, které díky cílenému preventivnímu úsilí dosáhlo nejlepšího zdraví dutiny ústní v Evropě.

Situace v Evropě v číslech

  • 41 % Evropanů tvrdí, že má všechny své původní zuby.
  • V roce 1973 bylo méně než 10 % 12letých dětí bez viditelných zubních kazů, zatímco v roce 2009 to byly již 2/3.
  • KPE ve Velké Británii dnes osciluje mezi 0,47 v některých bohatých oblastech jižní Anglie a 3,96 v chudých oblastech na severu.
  • V zemích západní Evropy činí střední hodnota indexu kazivosti (KPE) u 12letých dětí ~1.
  • Ve východní Evropě a v některých oblastech střední Evropy dosahuje střední hodnota KPE u 12letých dětí 3–4.

Jsou fluoridy dostatečnou obranou?

Výraznou měrou se na těchto zlepšujících se výsledcích podílejí sloučeniny fluoridů v zubních pastách. Postupně se však ukazuje, že fluoridy samotné nestačí. Působí totiž na hostitelské tkáně a na jejich reparaci až po účinku škodlivých bakterií, a naopak nepůsobí na plak jako takový. Výzkumy se proto zaměřují na vývoj pomocných látek, které by cílily na patogenitu plaku již před vznikem a rozvojem kazu.

Arginin pro rizikové pacienty

Nejslibnějšími z těchto látek jsou aminokyselina arginin a nerozpustná sloučenina vápníku. Tato kombinace značně podporuje remineralizaci a zároveň zabraňuje demineralizaci zubní skloviny tím, že snižuje aciditu plaku. Pomáhá tak udržovat tzv. zdravý plak i při působení cukrů přijímaných v potravě. Nová generace zubních past se proto nespoléhá jen na fluoridy, ale rovněž na kombinaci 1,5% argininu, nerozpustné sloučeniny vápníku a 1450 ppm fluoridu. Tímto způsobem lze zajistit vysoce efektivní péči i u rizikových pacientů. 

(jez)

Zdroj: Proč je zapotřebí nová technologie k boji se zubním kazem. Oral Health Dialogue 2015; 1: 3−4.



Štítky
Ortodoncie Stomatologie Dentální hygienistka
Partner sekce
Nejnovější kurzy
Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Fluoridy - stále bezpečné?
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, MUDr. Jan Stuchlík, M.Sc.

Prevence zubního kazu v dětském věku
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová Ivančaková, CSc.

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×