Až 80 % nemocných IBS udává příznaky spojené s požitím určitých potravin. Jednou z nejčastěji používaných dietních intervencí je omezení potravin s obsahem fermentovatelných oligosacharidů, disacharidů, monosacharidů a polyolů (FODMAP). FODMAP jsou přítomné např. v některých druzích ovoce, zeleniny, luštěnin nebo náhradních sladidel.
Dietní intervence obvykle sestává z období úplné eliminace potravin s obsahem FODMAP po dobu cca 4–6 týdnů, poté následuje období jejich postupného zavádění do běžné stravy pacienta tak, aby bylo možno stanovit individuální toleranci jednotlivých FODMAP a sestavit dietu pro daného pacienta. Řada klinických studií v posledních 10 letech prokázala, že v období úplné eliminace FODMAP dochází k účinné eliminaci příznaků IBS. Tyto klinické studie však využívaly řadu různých alternativních či kontrolních intervencí, tím pádem mimo jiné nebylo jasné, jaká intervence je ideálním komparátorem.
Autoři prezentované práce se proto rozhodli provést síťovou metaanalýzu a zhodnotit nejen účinnost diety s nízkým obsahem FODMAP na celkové i jednotlivé příznaky IBS, ale také relativní účinnost porovnávaných intervencí.
Autoři vyhledali randomizované kontrolované klinické studie publikované do dubna 2021, které hodnotily účinnost diety s nízkým obsahem FODMAP na zlepšení celkových i jednotlivých příznaků IBS (bolesti břicha, nadýmání a distenze břišní stěny a způsob vyprazdňování). Data byla sdružena s využitím modelu náhodných jevů a účinnost byla hodnocena jako sdružené relativní riziko (RR) selhání intervence, tj. nedosažení zmírnění příznaků IBS, s 95% intervaly spolehlivosti (CI). Intervence byly poté seřazeny dle p-skóre.
Do metaanalýzy bylo zařazeno 13 klinických studií s daty 944 pacientů. Dieta s omezením FODMAP se v porovnání s obvyklou stravou umístila na první příčce mezi intervencemi z hlediska zmírnění celkových příznaků IBS (RR nezlepšení příznaků 0,67; 95% CI 0,48–0,91; p-skóre 0,99) a vykázala superioritu vůči všem dalším hodnoceným intervencím. Vedla také k největšímu zmírnění bolesti břicha a nadýmání/distenze břišní stěny. Na prvním místě se umístila také z hlediska účinnosti na normalizaci vyprazdňování, nedosáhla však superiority vůči ostatním intervencím.
V prezentované síťové metaanalýze se dieta s nízkým obsahem FODMAP ukázala jako nejúčinnější z hlediska všech hodnocených parametrů zmírnění příznaků IBS. Její přínos byl větší i v porovnání s dietním doporučením pro pacienty s IBS v primární péči Britské dietologické asociace (BDA) či britského Národního institutu pro klinickou kvalitu (NICE).
Je však třeba vzít v úvahu, že většina hodnocených studií byla provedena v rámci sekundární či terciární péče a nehodnotila vliv znovuzavedení potravin s obsahem FODMAP do stravy pacienta ani individualizaci diety na příznaky IBS. Nezahrnovala také hodnocení užívání prostředků pro léčbu příznaků IBS, jako je např. extrakt z Aloe vera s prokázaným příznivým vlivem na příznaky onemocnění (p = 0,02 oproti placebu v metaanalýze 3 klinických studií).
(este)
Zdroje:
1. Black C. J., Staudacher H. M., Ford A. C. Efficacy of a low FODMAP diet in irritable bowel syndrome: systematic review and network meta-analysis. Gut 2022 Jun; 71 (6): 1117–1126. doi: 10.1136/gutjnl-2021-325214.
2. Hong S. W., Chun J., Park S. et al. Aloe vera is effective and safe in short-term treatment of irritable bowel syndrome: a systematic review and meta-analysis. J Neurogastroenterol Motil 2018; 24 (4): 528–535, doi: 10.5056/jnm18077.
