78letá žena byla přijata k hospitalizaci pro infarkt myokardu s elevací úseku ST (STEMI). V osobní anamnéze měla diabetes mellitus, angioplastiku pravé koronární tepny, implantaci kardiostimulátoru pro atrioventrikulární blokádu 3. stupně, paroxysmální fibrilaci síní na antikoagulační léčbě a hypotyreózu. O 2 roky dříve, kdy prodělala infarkt myokardu bez elevace úseku ST (NSTEMI), u ní byla zjištěna anémie. V té době došlo ke změně antikoagulační léčby z warfarinu na rivaroxaban a následně dabigatran ve snížené dávce, a to také z důvodu snížené glomerulární filtrace.
Kromě průkazu STEMI ukázala další vyšetření těžkou normocytovou monochromní anémii. Ani přes rozsáhlou diagnostiku se nepodařilo odhalit její příčinu. Anémie u pacientky zhoršovala anginózní příznaky.
Z důvodu anémie byla vysazena protidestičková léčba kyselinou acetylsalicylovou (ASA) a klopidogrelem a byl nasazen apixaban v dávce 2,5 mg 2× denně. Byla provedena i optimalizace další farmakoterapie. Pacientka nově užívala levothyroxin (75 µg 1× denně), pantoprazol (20 mg 1× denně), torsemid (2,5 mg 1× denně), bisprolol (2,5 mg 1× denně), telmisartan (40 mg 1× denně), eplerenon (25 mg 1× denně), rosuvastatin (20 mg 1× denně), trimetazidin (35 mg 2× denně) a izosorbid mononitrát s prodlouženým uvolňováním (25 mg 1× denně). K terapii byl přidán empagliflozin v dávce 10 mg 1× denně vzhledem k jeho prokázaným příznivým účinkům na kardiovaskulární systém.
Po celé 2 předchozí roky anémie přetrvávala i při počáteční perorální suplementaci železem, která byla po 4 měsících z důvodu nežádoucích účinků vysazena. Erytropoetické účinky byly zaznamenány až po nasazení empagliflozinu. Po 1 a 2 měsících bylo zjištěno zvýšení hladiny hemoglobinu (z 61 na 107 a 121 g/l), hematokritu (z 30,0 na 32,2 a 36,6 %) i počtu erytrocytů (z 2,98 na 3,40 a 3,76 × 1012/l).
Autoři svůj případ uzavírají konstatováním, že zvýšení hematokritu u těžké anémie může souviset s podáváním empagliflozinu. Jedná se zřejmě o první publikovanou kazuistiku, která ukazuje příznivý erytropoetický účinek tohoto inhibitoru SGLT2.
(zza)
Zdroj: Budzianowski J., Rzeźniczak J., Hiczkiewicz J. et al. Beneficial effects of empagliflozin on hematocrit levels in a patient with severe anemia. Daru 2021 Dec; 29 (2): 507−510, doi: 10.1007/s40199-021-00417-5.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
