Telmisartan u pacientů s metabolickým syndromem stabilizuje hladinu TK a snižuje jeho variabilitu inhibicí aktivity sympatiku, ke které u tohoto léku dochází blokádou receptorů pro angiotenzin II. Autoři studie publikované v American Journal of Hypertension zkoumali působení různých dávek telmisartanu a valsartanu na TK u laboratorních krys trpících experimentálně vyvolaným metabolickým syndromem během 5 týdnů trvání studie se střídáním doby aktivity a inaktivity (cirkadiální rytmus). Soustředili se na účinek těchto dvou látek na autonomní nervový sytém, na oxidativní stres v centrálním nervovém systému a na vznik zánětlivých procesů u spontánně hypertenzních krys.
Z výsledků této studie plyne, že telmisartan má déletrvající účinek na hladinu TK a tlumí variabilitu jeho hodnot u krys více než valsartan. Telmisartan stabilně snižoval hodnotu systolického TK a spontánně u krys zvyšoval citlivost baroreflexu. Zároveň telmisartan snížil urinární sekreci norepinefrinu více než valsartan a prokázal větší míru snížení hodnot oxidativního stresu.
Autoři závěrem konstatují, že lepší klinické výsledky telmisartanu než valsartanu lze přičíst faktu, že telmisartan více snižuje tonus sympatiku a zvyšuje citlivost baroreflexu. Výraznější snížení aktivity sympatiku u telmisartanu může být způsobeno výraznějším snížením oxidativního stresu u laboratorních krys.
(tda)
Zdroj: Sueta D., et al. Telmisartan exerts sustained blood pressure control and reduces blood pressure variability in metabolic syndrome by inhibiting sympathetic activity. Am J Hypertens. 2014 Dec; 27 (12): 1464–71. Online: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24871627
