Diagnostika nejednoznačných případů je nejobtížnější i nejzajímavější. Nabízíme kazuistiku z neurologie, kde byl pacient správně diagnostikován až po selhání prvotní terapie.
K lékaři přivedly 32letého muže tranzientní příznaky, které se objevovaly 20−30× za den a měly charakter vertiga, necitlivosti levé poloviny obličeje a slabosti pravé horní končetiny. Trvaly vždy 10−20 sekund a mezi nimi se pacient cítil naprosto zdráv. Lékaři rozhodli o hospitalizaci s podezřením na tranzitorní ischemickou ataku. Neurologické vyšetření bylo v době příjmu normální.
Bylo provedeno CT mozku, které vyloučilo intrakraniální krvácení. Kardiovaskulární vyšetření, včetně ultrazvuku tepen a transthorakální echokardiografie, byla v normálu. Transkraniálním kontrastním dopplerem byly zachyceny tři mikroembolické signály. Předběžná diagnóza zněla kryptogenní CMP u pacienta s foramen ovale patens.
Byla nasazena kyselina acetylsalicylová (100 mg/den), ale po 7 dnech symptomy přetrvávaly. K vyloučení CMP tedy byla provedena ještě magnetická rezonance − nativní i s kontrastem. Ta v T1 váženém obrazu ukázala gadoliniem se sytící lézi v juxtakortikální oblasti frontálního laloku (obrázek D, viz níže). Několik hyperintenzivních lézí mezencefala, pontu a periventrikulárních oblastí bylo patrných i v T2 váženém obrazu bez sycení kontrastem (obrázky A−C).
Sérové autoprotilátky byly negativní, a onemocnění pojivových tkání tedy příčinou nebylo. EEG bylo během těchto epizod normální, což vyloučilo epilepsii. Další položkou diferenciální diagnostiky jsou demyelinizační onemocnění, a proto byla provedena lumbální punkce. Vyšetření likvoru ukázalo přítomnost oligoklonálních pásů. Tyto výsledky vyhovovaly McDonaldovým kritériím a ataky byly kvalifikovány jako paroxysmální symptomy roztroušené sklerózy.
Pacient byl léčen methylprednisolonem i. v. (1000 mg/den) po dobu 5 dní a karbamazepinem (200 mg/den). Počet atak se rychle snížil na < 10 za den. Byla zahájena léčba interferonem a po 3 týdnech příznaky zcela vymizely. Karbamazepin byl po 3 měsících vysazen a v následujícím roce byl pacient bez relapsu.
(pez)
Zdroj: Zhang Y., Fan S., Han F., Xu Y. Paroxysmal symptoms as the first manifestation of multiple sclerosis mimicking a transient ischemic attack: a report of two cases. Front Neurol 2017 Nov 3; 8 : 585, doi: 10.3389/fneur.2017.00585.
Navštivte také stránky www.ereska-aktivne.cz.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
