Adherence pacientů zdaleka není samozřejmostí, a platí to dokonce i u biologické léčby, o kterou tolik pacientů bojuje. Jak ale zlepšit spolupráci pacienta s lékařem?
Možnosti léčby roztroušené sklerózy jsou stále širší a rozdíly mezi jednotlivými léčivy a jejich kombinacemi poměrně značné. Mají sice podobnou účinnost, ale liší se spektrem nežádoucích účinků, způsobem podání i dávkováním. Obdobně heterogenní je i populace osob s roztroušenou sklerózou. Pozorujeme různě silnou terapeutickou odpověď, charakter a intenzitu nežádoucích účinků, stejně jako různou individuální toleranci NÚ. Výrazné rozdíly jsou také v preferencích ohledně způsobu a frekvence podávání.
Možná se ptáte, jestli jsou opravdu subjektivní preference tak důležité. Nemá větší hodnotu objektivní zvážení přínosů a rizik? Jak se to vezme. Objektivní zvážení je samozřejmě nutné, ale pokud bereme v potaz pacientova přání a potřeby, dosáhneme větší adherence k léčbě a tím i lepších výsledků.
A jaká očekávání vlastně pacienti mají? To zjišťoval tým kalifornských výzkumníků. Obeslal několik tisíc nemocných s relabující-remitentní roztroušenou sklerózou (RRRS), aby získal kompletní odpovědi od 301 osob, ze kterých plyne, že:
Rozdíly v preferencích mezi jednotlivými skupinami respondentů byly statisticky významné (p < 0,05).
Očekávání pacientů s relabující-remitentní formou RS se zjevně liší v závislosti na různých faktorech, proto je nelze hodnotit plošně. Pro ty, kdo chtějí dosáhnout maximální adherence, je tedy vhodné nehodnotit pacienty „šmahem“, ale investovat chvíli času do cíleného rozhovoru ke zjištění jejich potřeb a přání.
(pez)
Zdroj: Mansfield C., Thomas N., Gebben D. et al. Preferences for multiple sclerosis treatments: using a discrete-choice experiment to examine differences across subgroups of US patients. Int J MS Care 2017; 19 (4): 172–183, doi: 10.7224/1537-2073.2016-039.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
