V Indii je zřejmě možné všechno, a to i na „špičkových“ pracovištích. Splést si tumor s demyelinizačním procesem? Jak ukazuje následující kazuistika, jednoduše.
34letá žena se dostavila k vyšetření pro bolest v pravém oku, která byla provázená rychlým zhoršováním zraku. Vyšetření ukázalo zrakovou ostrost 6/36 na pravém oku a 6/6 na levém. Zorné pole levého oka bylo normální, vpravo byl nalezen cekocentrální skotom. Fundoskopické vyšetření ukázalo vpravo mírnou horní a dolní temporální bledost optického disku, levá strana byla normální. Vizuální evokované potenciály ukázaly opoždění vln na pravém oku, zatímco na levém byl nález normální. Test na zánětlivé parametry byl v normě, anamnéza byla bezvýznamná.
Kontrastní CT orbity ukázalo přítomnost podezřelých lézí v optickém nervu. Pro bližší určení jejich charakteru byla provedena magnetická rezonance, která ukázala, že ve srovnání s levou stranou byl pravý optický nerv výrazně ztluštělý. Na T2 sekvencích bylo viditelné hypersignální okolí optického nervu s výrazným sycením kontrastem, a to především v zadní části. Patrné bylo i šíření procesu do apexu orbity (viz obrázek). Na základě těchto údajů byla stanovena diagnóza gliom optiku a naplánována operace.
Pacientka ještě před operací navštívila jiné pracoviště, kde lékaři po důkladném odběru anamnézy pojali podezření na neuritidu optiku, zejména kvůli bolestem oka, která se zhoršovala při pohybech očí. Při vyšetření na tomto pracovišti měla pacientka výrazně zhoršenou zrakovou ostrost na pravém oku, dále výrazně poškozené barevné vidění, centrální skotom a aferentní pupilární defekt. Pečlivé zvážení výsledků všech vyšetření vedlo lékaře k přesvědčení, že se o neuritidu skutečně jedná. Byla započata terapie kortikoidy, která vedla k rychlému ústupu příznaků. Zobrazovací vyšetření, provedená po léčbě, zlepšení potvrdila.
Pacientka tak „zabila dvě mouchy jednou ranou“: Zachránila si oko a pomohla si k časnému záchytu roztroušené sklerózy. Jak naložila s autorem prvotní diagnózy, není ve zdrojovém článku uvedeno.
(pez)
Zdroj: Tandon V., Garg K., Mahapatra A. K. An interesting case of wrongly diagnosed optic neuritis. Asian J Neurosurg 2017; 12 (1): 103–105, doi: 10.4103/1793-5482.145109.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
