Faktory ovlivňující absorpci hormonů štítné žlázy z gastrointestinálního traktu

6. 5. 2014

Hypotyreóza je běžným onemocnění, které je většinou léčeno perorálně podávaným levotyroxinem. Takto léčené pacienty je nutno dlouhodobě sledovat a pravidelně u nich kontrolovat hladiny TSH a FT4 a/nebo FT3.

Inzerce

Hypotyreóza je běžným onemocnění, které je většinou léčeno perorálně podávaným levotyroxinem. Takto léčené pacienty je nutno dlouhodobě sledovat a pravidelně u nich kontrolovat hladiny TSH a FT4 a/nebo FT3. Udržování vhodných hladin hormonů vyžaduje dobré vstřebávání substituce z gastrointestinálního traktu (GIT).

Hypotyreóza může vzniknout na podkladě primárního onemocnění štítné žlázy, sekundárně poruchou řídicích center funkce štítné žlázy v mozku nebo následkem odstranění či zničení štítné žlázy. Z globálního hlediska je pak nejčastější příčinou nedostatek jódu. Podle The Third National Health and Nutrition Examination Survey (NHANES III) trpí hypotyreózou v USA 4,6 % obyvatel, 4,3 % mají hypotyreózu subklinickou a 0,3 % manifestní. Hypotyreóza je častější u žen a starších osob. Doporučenou terapií je podání levotyroxinu, pokud se nejedná o hypotyreózu způsobenou nedostatkem jódu.

Z perorálně podaného levotyroxinu je zhruba 63–74 % absorbováno v GIT, většina v duodenu (zhruba 20 %) a jejunoileu (asi 80 %). Biologický poločas levotyroxinu je přibližně 7 dní, přičemž 4–6 týdnů trvá, než se hladina hormonu ustálí. Průměrná substituční dávka levotyroxinu u pacientů s hypotyreózou je 1,6 µg/kg/den, léčba se řídí podle aktuálních hladin TSH a FT4.

Vstřebávání hormonu z GIT je ovlivněno celou řadou faktorů. Je sníženo například u pacientů se systémovým onemocněním a jeho absorpci zhoršuje i celá řada chemických látek. Mezi látky a faktory snižující vstřebání levotyroxinu z GIT patří onemocnění GIT (infekce Helicobacter pylori, celiakie, parazitózy, syndrom krátkého střeva); látky snižující kyselost žaludeční šťávy (absorpce levotyroxinu vyžaduje kyselé prostředí, při užívání látek snižujících žaludeční kyselost je proto vhodné zvýšit dávky levotyroxinu až o 37 %); káva (snižuje vstřebání levotyroxinu o 32 %, zároveň jeho vstřebání zpomaluje, je proto vhodné dodržovat mezi oběma látkami alespoň dvouhodinový odstup); cholestyramin a kolestipol (snižují enterohepatální oběh); calcium carbonicum (současně užití obou látek snižuje vstřebání levotyroxinu až na 58 %); sevelamer (snižuje vstřebání až o 50 %); chrompikolinát (snižuje vstřebání levotyroxinu o 20 %); sója (vstřebávání levotyroxinu snižuje při současném užití, jinak jej naopak zvyšuje); síran železnatý a hydroxid hlinitý. Současné užívání vitaminu C naopak vstřebávání levotyroxinu zvyšuje.

Bioekvivalence

Bioekvivalence byla již předmětem mnoha studií a na zaměnitelnost jednotlivých preparátů stále panuje nejednoznačný názor. U preparátů levotyroxinu jsou rozdíly mezi jednotlivými výrobci způsobeny pravděpodobně rozdílnou vstřebatelností. Přitom i minimální změny ve vstřebávání levotyroxinu mohou způsobit velké změny v hladinách TSH. Je proto vhodné snažit se užívat stále stejný preparát, a pokud již ke změně dojde, je vhodné za 4–6 týdnů zkontrolovat hodnoty hormonů.

Vstřebávání levotyroxinu ovlivňuje celá řada faktorů a látek. Všechny tyto okolnosti by měl mít lékař na paměti, když předepisuje terapii levotyroxinem, zvláště pokud se objeví nesrovnalosti mezi dávkou a léčebnou odpovědí.

(epa)

Zdroj: Burman K. D. Factors Affecting Thyroid Hormone Gastrointestinal Absorption. Thyrolink International. Dostupné z www.thyrolink.com.



Štítky
Endokrinologie
Partner sekce
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se