I když většinou nejde o život ohrožující situace, přítomnost bakteriálního biofilmu na zubní protéze může přinášet různé zdravotní obtíže. Zejména u starších dependentních pacientů sledujeme jak orální stomatitidu, tak závažnější systémová onemocnění. Studií, jež spojují systémové choroby a stav dutiny ústní u pacientů s částečnými či celkovými protézami, každým rokem přibývá. Bakterie přítomné v dutině ústní jsou dávány do spojitosti s infekční endokarditidou, aspirační pneumonií, chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) i dalšími generalizovanými infekcemi dýchacího traktu.
Existuje řada výzkumů, které sledují patogenitu bakteriálního plaku přítomného na protézách. Například práce, kterou v roce 2008 publikovali Ishikawa et al., ukazuje, že pokud je protéza čištěna 1× týdně profesionálně (tedy profesionálními kartáčky na protézy, ultrazvukem a speciálním čisticím prostředkem) a zároveň jsou očišťovány měkké tkáně dutiny ústní pacientů, množství mikroorganismů žijících na náhradě i v ústech klesá. Autoři tuto strategii doporučují ke snížení nebezpečí aspirační pneumonie zejména u pacientů v pečovatelských domovech.
Zubní protézy na svém povrchu akumulují plak a kámen podobně jako zuby. Právě nedostatečné odstraňování plaku má za následek stále častěji se vyskytující iritace mukózy a výše zmiňované pneumonie či endokarditidy. Plak na protézách je komplexní agregát orálních bakterií, kvasinek a dalších mikroorganismů. Odhaduje se, že v 1 miligramu plaku lze nalézt až 1011 mikroorganismů zahrnujících více než 30 různých druhů.
Na hrubých površích se plak akumuluje snadněji než na dobře vyleštěných. Proto je také doporučováno čistit protézy neabrazivním čisticím prostředkem, který zanechá protézu hladkou. Zároveň je nutné si uvědomit, že vnitřní část protéz nemůže být z technických důvodů nikdy dokonale vyleštěná, a zůstává tedy potenciálně snáze kontaminovatelná.
Pečlivé každodenní odstraňování biofilmu je ve snaze o co nejlepší ústní i celkové zdraví na prvním místě. Předpokládá se, že stomatitidy mají příčinu zejména v kvasinkových infekcích. Například Campos et al. (2008) však posbírali vzorky z orální mukózy a z povrchu protézy jak u zdravých pacientů (bez zánětu), tak u nemocných se stomatitidou. Celkem identifikovali 82 druhů mikroorganismů jak u osob zdravých, tak s příznaky stomatitidy, a to včetně 3 kvasinkových druhů.
Po dalším zkoumání bylo nalezeno 26 specifických bakteriálních druhů přítomných jen u pacientů bez zánětů (s významným zastoupením streptokoků) a jiných 32 druhů bylo nalezeno výlučně u pacientů se stomatitidou. Zde byly přítomné na prvním místě streptokoky (23 %), atopobia (16 %) a prevotely (11 %). Candida albicans byla z kvasinkových druhů zastoupena u pacientů se stomatitidou nejvíce, zatímco u zdravých pacientů bylo kvasinkové zastoupení rozmanitější (C. albicans 22 %, C. glabrata 54 %, C. tropicalis 24 %). Autoři došli k závěru, že protézou indukovaná stomatitida je multifaktoriální onemocnění se specifickou stavbou biofilmu.
Ke snížení množství biofilmu by pacienti měli následovat tato doporučení:
(jez)
Zdroje:
1. Felton D., Cooper L., Duqum I. et al. Evidence-based guidelines for the care and maintenance of complete dentures: a publication of the American College of Prosthodontists. J Prosthodont 2011; 20 Suppl. 1: S1−S12, doi: 10.1111/j.1532-849X.2010.00683.x.
2. Ishikawa A., Yoneyama T., Hirota K. et al: Professional oral health care reduces the number of oropharyngeal bacteria. J Dent Res 2008; 87: 594−598, doi: 10.1177/154405910808700602.
3. Campos M. S., Marchini L., Bernardes L. A. et al. Biofilm microbial communities of denture stomatitis. Oral Microbiol Immunol 2008; 23: 419−424, doi: 10.1111/j.1399-302X.2008.00445.x.
