Výzkumů zabývajících se asociací mezi příjmem hořčíku ve stravě a rizikem osteoporózy a fraktur je málo a jejich výsledky nejsou shodné. Rozsáhlá prospektivní studie proto hodnotila protektivní účinek hořčíku na kohortě amerických mužů a žen.
Hořečnaté kationty jsou v pořadí nejvíce zastoupených kationtů v lidském těle na čtvrtém místě, za vápenatými, draselnými a sodnými. Mezi potraviny bohaté na hořčík patří například mandle, banány, fazole, brokolice, hnědá rýže, vaječný žloutek, rybí tuk, zelená zelenina, mléko, houby nebo celozrnné potraviny. Nedostatek hořčíku je pozorován zejména u obyvatel vyspělých států konzumujících zpracované potraviny s vysokým obsahem nízkovymleté mouky, tuku, fosfátů a cukrů. Doporučená denní dávka hořčíku pro osoby starší 30 let činí 420 mg pro muže a 320 mg pro ženy.
Zhodnocena byla data celkem 3765 osob zařazených do rozsáhlé kohorty observační studie Iniciativa pro osteoartrózu ve Spojených státech amerických. Doba sledování činila 8 let, průměrný věk účastníků 60,6 roku. Příjem hořčíku, včetně dávky získané ze suplementace, byl zjišťován pomocí potravinových dotazníků, účastníci byli následně rozděleni do kvintilů a podle pohlaví. Vznik osteoporotické fraktury byl hlášen samotnými účastníky studie.
Během sledování došlo k vzniku nové fraktury u 560 osob (198 mužů a 362 žen). Osoby v kvintilu s nejvyšším příjmem hořčíku měly mnohem menší riziko vzniku zlomenin v porovnání s těmi v kvintilu s nejnižším příjmem hořčíku (muži: poměr rizik [HR] 0,47; 95% CI 0,21–1,00; p = 0,05; ženy: HR 0,38; 95% CI 0,17–0,82; p = 0,01). Ženy, jež splňovaly doporučený denní příjem hořčíku, měly o 27 % nižší riziko rozvoje fraktury.
Vyšší dietní příjem hořčíku má dle výsledků studie protektivní efekt v prevenci budoucích osteoporotických fraktur, zejména u žen s vysokým rizikem osteoartrózy kolenního kloubu.
(holi)
Zdroj: Veronese N., Stubbs B., Solmi M. et al. Dietary magnesium intake and fracture risk: data from a large prospective study. Br J Nutr 2017 Jun; 117 (11): 1570–1576, doi: 10.1017/S0007114517001350.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
