Valproát − veterán, který stále šlape na paty mladým
Valproát patří k lékům, které dobře zná a předepisuje snad každý neurolog. Nedávno oslavil významné jubileum, a přesto je dodnes zlatým standardem v léčbě epilepsie.
Už je tomu přes padesát let, co byly naprostou náhodou objeveny léčivé účinky kyseliny valproové. Byla sice syntetizována již v roce 1881, ale nikoli jako léčivo. Dlouho byla považována za organické rozpouštědlo analogické kyselině valerové. V polovině 20. století byla s oblibou využívána jako průmyslové rozpouštědlo, a tak není divu, že ji v roce 1963 použil francouzský lékař George Carraz při svém experimentu. Zkoumal tehdy antikonvulzivní vlastnosti série sloučenin khellinu, které v souladu s tehdejšími zvyklostmi rozpouštěl v kyselině valproové. Bohužel se nedochovaly zprávy o tom, jak moc byl překvapen, že antikonvulzivní účinky se projevily u všech testovaných roztoků, ale naštěstí snadno rozpoznal, čím je to způsobeno. V klinických testech se pak ukázaly ještě další účinky kyseliny valproové a jejích derivátů, a to především stabilizace afektivních poruch.
V praxi se valproát zavedl především jako účinné širokospektré antiepileptikum, které je obzvláště ceněné v léčbě generalizovaných záchvatů, kde je jiných léčebných alternativ málo. Jeho popularitu v posledních letech negativně ovlivnily přibývající důkazy o jeho teratogenitě. Bylo zjištěno, že jeho užívání v těhotenství vede k poškození kognitivního vývoje dětí. Vzhledem k těmto rizikům by neměl být používán v 1. linii léčby u žen ve fertilním věku, pokud jsou k dispozici stejně účinné nebo účinnější preparáty, jež teratogenní nejsou. U některých syndromů generalizované epilepsie, jako je juvenilní myoklonická epilepsie, je ovšem valproát velmi výhodnou volbou, protože má lépe dokumentovaný účinek než jakékoli jiné léky. Jeho preskripci by měl předcházet konsenzus lékaře a pacienta po zvážení rizik a přínosu léčby.
(pez)
Zdroje:
1. Tomson T., Battino D., Perucca E. Valproic acid after five decades of use in epilepsy: time to reconsider the indications of a time-honoured drug. Lancet Neurol 2015 Dec 3; pii: S1474-4422(15)00314-2; doi: 10.1016/S1474-4422(15)00314-2 [Epub ahead of print].
2. López-Muñoz F., Baumeister A. A., Hawkins M. F., Alamo C. The role of serendipity in the discovery of the clinical effects of psychotropic drugs: beyond of the myth. Actas Esp Psiquiatr 2012 Jan–Feb; 40 (1): 34−42.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.