„V reálném čase vidíme, zda šlo o pacienta imunokompromitovaného a zda má nějakou nálož chronických nemocí,“ uvedl na úvod briefingu Ministerstva zdravotnictví ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (úZIS) prof. RNDr. Ladislav Dušek, PhD., v čem spočívá průlomový význam analyzovaných dat. Ta se podařilo získat díky propojení automatizovaného systému e-surveillance pro sledování šíření respiračních infekcí (akutních respiračních onemocnění / onemocnění podobných chřipce) a Centrální evidence očkování (CEO). Data o aplikovaných vakcínách jsou z CEO odesílána přímo do Státního ústavu pro kontrolu léčiv, uživatelé je najdou v aplikaci EZ karta a poslouží také v rámci benchmarkingu poskytovatelům. „Data budeme poskytovat adresně přímo lékařům, skutečně dostanou do svých datových schránek reporty, jak se jim dařilo očkování v této sezoně a s jakými zdravotními důsledky pro jejich pacienty,“ potvrdil prof. Dušek. Výhodou je, že data se automaticky čerpají z rutinně vedené zdravotní dokumentace a není třeba je zadávat do speciální databáze, takže je možné je využít hned pro několik účelů najednou. Momentálně je systém plošně implementován u 98 % poskytovatelů zdravotní péče a kontrolován přes Národní zdravotnický informační systém.
Shrnutí respirační sezony na základě epidemiologických a virologických zjištění doplnila hlavní hygienička MUDr. Barbora Macková, MHA. Letos podle ní nebyla sezona spojena s žádným výrazným vrcholem nemocnosti, nevymykala se stanoveným modelům, ačkoliv začala o měsíc dříve, než se očekávalo. Zahájila ji vlna onemocnění COVID-19, poté převládala chřipka A (chřipka B se vyskytovala jen sporadicky) a na závěr sezony v populaci převládly RS viry a rhinoviry. Průběh sezony je tedy pomocí dostupných dat možné úspěšně odhadnout, což je základ pro zvládání epidemické situace.
„Bavíme se o 4–5 tisících lidí, které mají přímo na úmrtním listu nějakou přímou nebo nepřímou spojitost s respirační infekcí. Bavíme se o obrovském počtu hospitalizací, jsou to desítky tisíc,“ shrnul prof. Dušek nejzávažnější dopady letošní respirační sezony. „U dočasných pracovních neschopnostech, u kterých je uvedeno, že jsou vystaveny z důvodu respiračního onemocnění, je za sezonu 27 tisíc člověkoroků – to je stejné, jako kdyby 27 tisíc lidí nechodilo celý rok do práce,“ doplnil. Díky přehledům o zdravotních dopadech této skupiny onemocnění, lze lépe zacílit preventivní kampaně i osvětu.
Z nákaz nahlášených u praktických lékařů vyplývá, že 25–30 % Čechů prodělalo za tuto respirační sezonu infekci opakovaně, a to včetně seniorů a lidí zatížených třemi a více chronickými onemocněními (zdroj: ÚZIS). Proti chřipce panuje velmi nízká proočkovanost. „Jsme dlouhodobě dvakrát třikrát níž než vyspělé státy Evropy, ke kterým bychom měli vzhlížet. To je kaňka na zdravotní mapě ČR a je třeba se o tom bavit. […] Ani u polymorbidních imunokompromitovaných lidí (…), kterých je u nás ke 2 milionům, se nedostáváme ke 30 %. To vnímám jako faul, jestli by vakcinace někomu velmi vážně pomohla, tak je to právě tato skupina pacientů,“ vysvětlil prof. Dušek.
V uplynulé sezoně bylo aplikováno 785 000 dávek očkování proti chřipce (544 000 u skupiny osob starších 65 let, u nichž je plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění). U všech dospělých nepřesahuje v posledních letech proočkovanost proti chřipce 9 % (zdroj: ÚZIS). Velké rozdíly lze sledovat také mezi regiony – dlouhodobě nízká proočkovanost proti chřipce je v Plzeňském, Moravskoslezkém a Zlínském kraji. Jedním z receptů, který má Ministerstvo zdravotnictví v záloze, je rozšíření očkovacích kompetencí na nelékařské zdravotnické pracovníky. Bez lepší dostupnosti vakcín připravovaných vždy na míru dané sezony a masivní osvětové kampaně se však také není možné obejít. O nich na briefingu nezazněly žádné konkrétní informace.
V pobytových sociálních zařízeních je proočkovanost proti chřipce a COVID-19 sice vyšší než v celé populaci, ale stále není dostatečná. Dosahuje v průměru 55 % (zdroj: ÚZIS). Přitom právě zde žije nejzranitelnější skupina: „U skupiny 65+ se nebezpečné vlivy kumulují, velké procento seniorů leží na jednotkách intenzivní péče, bylo na nich léčeno s intenzivní podporou dýchání a použitím extrakorporální membránové oxygenace (ECMO), mortalita je u nich maximálně koncentrována,“ upřesnil prof. Dušek.
Kvůli srovnatelnosti zkoumaných kohort lze právě na této skupině pacientů jasně demonstrovat snížení rizika těžkého průběhu infekce v důsledku očkování, které u chřipky dosahuje 25–30 % a roste s věkem (zdroj: ÚZIS). „Pro COVID-19 je účinek ještě významnější. […] U seniorní populace má očkování ochranný účinek v 60–75 %. Vakcinologové hovoří o extrémně vysokém ochranném účinku,“ dodal prof. Dušek. Kromě klientů pobytových sociálních služeb není uspokojivá proočkovanost ani u jejich personálu. O její zvýšení je třeba také dlouhodobě usilovat, a to za použití různých přesvědčovacích prostředků.
Obecně lze říci, že vakcinace u polymorbidních pacientů velmi významně snižuje riziko těžkého a velmi těžkého průběhu infekce, snižuje úmrtnost a zhoršení kardiovaskulárních onemocnění. Infekční onemocnění má totiž potenciál nastartovat patologické procesy. „Naši pacienti mají zkušenost, že na první infekci po vyčerpání organismu naváže sekundární infekce. […] Spustí kaskádu […] a křehká rovnováha organismu, tím křehčí, že musí dlouhodobě balancovat na hraně s chronickými nemocemi, je narušená,“ vysvětlila MUDr. Hana Vaňková, Ph.D., vedoucí Geriatrické ambulance 3. LF UK a FNKV v Praze. Těmi, kdo seniorům podle jejích zkušeností nezřídka rozmlouvají očkování, jsou jejich příbuzní. Naopak častou motivací seniorů pro očkování je udržení vlastní soběstačnosti. Rozhovor s lékařem může být důležitým krokem pro podporu seniorova rozhodnutí nechat se očkovat.
(pok)
Zdroj:
Respirační sezona v datech: Česko poprvé zpřístupňuje přehled o očkování v reálném čase. Briefing MZ ČR. 21. 4. 2026. Dostupné na: https://mzd.gov.cz/tiskove-centrum-mz/respiracni-sezona-v-datech-cesko-poprve-zpristupnuje-prehled-o-ockovani-v-realnem-case
