„V reálném čase vidíme, zda šlo o pacienta imunokompromitovaného a zda má nějakou nálož chronických nemocí,“ vysvětluje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., v čem spočívá průlomový význam analyzovaných dat. Ta se podařilo získat díky propojení automatizovaného systému e-surveillance pro sledování šíření respiračních infekcí (akutních respiračních onemocnění / onemocnění podobných chřipce) a Centrální evidence očkování (CEO).
Data o aplikovaných vakcínách jsou z CEO odesílána přímo do Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), uživatelé je najdou v aplikaci EZ karta a poslouží také v rámci benchmarkingu poskytovatelům. „Data budeme poskytovat adresně přímo lékařům, skutečně dostanou do svých datových schránek reporty, jak se jim dařilo očkování v této sezóně a s jakými zdravotními důsledky pro jejich pacienty,“ potvrzuje profesor Dušek. Výhodou je, že data se automaticky čerpají z rutinně vedené zdravotní dokumentace a není třeba je zadávat do speciální databáze, takže je lze využít hned pro několik účelů najednou. Momentálně je tento postup plošně implementován u 98 % poskytovatelů zdravotní péče a kontrolován přes Národní zdravotnický informační systém (NZIS).
Pokud jde o aktuální epidemiologická a virologická zjištění, podle hlavní hygieničky MUDr. Barbory Mackové, MHA, nebyla tato respirační sezóna spojená s žádným výrazným vrcholem nemocnosti a nevymykala se stanoveným modelům, ačkoliv začala o měsíc dříve, než se očekávalo. Zahájila ji vlna onemocnění COVID-19, poté převládala chřipka typu A (chřipka typu B se vyskytovala jen sporadicky) a na závěr sezóny v populaci převládly RS viry a rinoviry. Průběh sezóny je tedy pomocí dostupných dat možné úspěšně odhadnout, což je základ pro zvládání epidemické situace.
„Bavíme se o 4–5 tisících lidí, které mají přímo na úmrtním listu nějakou přímou či nepřímou spojitost s respirační infekcí. A bavíme se také o obrovském počtu hospitalizací, jsou to desítky tisíc,“ upozorňuje profesor Dušek na nejzávažnější dopady letošní respirační sezóny. „U dočasných pracovních neschopností, u kterých je uvedeno, že jsou vystaveny z důvodu respiračního onemocnění, je za sezónu 27 tisíc člověkoroků – to je stejné, jako kdyby 27 tisíc lidí celý rok nechodilo do práce.“ Díky přehledům o zdravotních dopadech této skupiny onemocnění lze lépe zacílit preventivní kampaně i osvětu.
Z nákaz nahlášených u praktických lékařů vyplývá, že 25–30 % Čechů prodělalo za tuto respirační sezónu infekci opakovaně, a to včetně seniorů a lidí zatížených ≥ 3 chronickými onemocněními. Přetrvává velmi nízká proočkovanost proti chřipce. „Jsme dlouhodobě dvakrát třikrát níž než vyspělé státy Evropy, ke kterým bychom měli vzhlížet. To je kaňka na zdravotní mapě a je třeba se o tom bavit. Ani u polymorbidních imunokompromitovaných lidí, kterých je u nás ke 2 milionům, se nedostáváme ke 30 procentům. To vnímám jako faul − jestli by vakcinace někomu velmi vážně pomohla, je to právě tato skupina pacientů,“ podotýká Ladislav Dušek.
V uplynulé sezóně bylo aplikováno 785 tisíc dávek očkování proti chřipce (544 tisíc u skupiny osob starších 65 let, u nichž je plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění). U všech dospělých nepřesahuje v posledních letech proočkovanost proti chřipce 9 %. Velké rozdíly lze sledovat také mezi regiony – dlouhodobě nízká proočkovanost proti chřipce je v Plzeňském, Moravskoslezském a Zlínském kraji. Jedním z receptů, který má Ministerstvo zdravotnictví ČR v záloze, je rozšíření očkovacích kompetencí na nelékařské zdravotnické pracovníky. Bez lepší dostupnosti vakcín připravovaných vždy na míru dané sezóny a masivní osvětové kampaně se však také není možné obejít.
V pobytových sociálních zařízeních je proočkovanost proti chřipce a COVID-19 sice vyšší než v celé populaci, ale stále není dostatečná. Dosahuje v průměru 55 %. Přitom právě zde žije nejzranitelnější skupina: „U skupiny 65+ se nebezpečné vlivy kumulují, velké procento seniorů leží na jednotkách intenzivní péče, bylo na nich léčeno s intenzivní podporou dýchání a použitím extrakorporální membránové oxygenace (ECMO), mortalita je u nich maximálně koncentrována,“ upřesňuje profesor Dušek.
Kvůli srovnatelnosti zkoumaných kohort lze právě na této skupině pacientů jasně demonstrovat snížení rizika těžkého průběhu infekce v důsledku očkování, které u chřipky dosahuje 25–30 % a roste s věkem. „Pro COVID-19 je účinek ještě významnější. U seniorní populace má očkování ochranný účinek v 60–75 % případů. Vakcinologové tak hovoří o extrémně vysokém ochranném efektu,“ dodává Ladislav Dušek. Kromě klientů pobytových sociálních služeb není uspokojivá proočkovanost ani u jejich personálu. O její zvýšení je tak třeba také dlouhodobě usilovat.
Obecně lze říci, že vakcinace u polymorbidních pacientů velmi významně snižuje riziko těžkého a velmi těžkého průběhu infekce, snižuje úmrtnost a zhoršení kardiovaskulárních onemocnění. Infekční onemocnění má totiž potenciál nastartovat patologické procesy. „Naši pacienti mají zkušenost, že na první infekci po vyčerpání organismu naváže sekundární infekce. Spustí kaskádu a křehká rovnováha organismu − o to křehčí, že musí dlouhodobě balancovat na hraně s chronickými nemocemi − je narušená,“ doplňuje vedoucí geriatrické ambulance LDN FN Královské Vinohrady v Praze MUDr. Hana Vaňková, Ph.D. Těmi, kdo seniorům podle jejích zkušeností nezřídka rozmlouvají očkování, jsou jejich příbuzní. Naopak častou motivací seniorů pro očkování je udržení vlastní soběstačnosti. Rozhovor s lékařem tudíž může být důležitým krokem pro podporu seniorova rozhodnutí nechat se očkovat.
(pok)
Zdroje:
1. Respirační sezóna v datech: Česko poprvé zpřístupňuje přehled o očkování v reálném čase. Briefing MZ ČR, Praha, 21. 4. 2026. Dostupné na: https://mzd.gov.cz/tiskove-centrum-mz/respiracni-sezona-v-datech-cesko-poprve-zpristupnuje-prehled-o-ockovani-v-realnem-case
2. Data ÚZIS ČR.
