Účinnost fixní kombinace aklidinium/formoterol u pacientů se středně těžkou až těžkou CHOPN zkoumaly mimo jiné studie fáze III ACLIFORM COPN a AUGMENT COPN. Potvrdily signifikantní zlepšení plicních funkcí ve srovnání s placebem i monoterapií aklidiniem či formoterolem po 24 týdnech terapie. Konkrétně byla srovnávána FEV1 (jednosekundová vitální kapacita plic) před ranní inhalací a 1 hodinu po ní, přičemž signifikantní zlepšení bylo pozorováno u pacientů na duální bronchodilatační terapii. Podobný trend, a to i ve srovnání s tiotropiem (LAMA), ukázala rovněž studie fáze III AMPLIFY.
Studie ACLIFORM a AUGMENT prokázaly zmírnění dušnosti dle TDI (Transition Dyspnea Index) u pacientů inhalujících fixní kombinaci aklidinium/formoterol ve srovnání s monoterapií a placebem. Ve studii AMPLIFY bylo navíc pozorováno zmírnění nočních a časných ranních příznaků CHOPN (které jsou nejvíce obtěžující) i ve srovnání s tiotropiem.
Výše zmíněné studie dále poukázaly na zlepšení kvality života dle SGRQ (St George’s Respiratory Questionnaire) a CAT (COPD Assessment Test) při užívání fixní kombinace aklidinium/formoterol, avšak bez signifikantního rozdílu oproti monoterapii a placebu.
Pacienti zařazení do studie fáze IV ACTIVATE navíc po 4 týdnech inhalace fixní kombinace aklidinium/formoterol zaznamenali zlepšení z hlediska vytrvalosti při fyzické aktivitě (+ 59 sekund) a počtu kroků za den (+ 731 kroků) ve srovnání s placebem.
Ve studiích ACLIFORM a AUGMENT bylo u pacientů na duální bronchodilataci (u kterých v posledním roce nedošlo k exacerbaci onemocnění) hlášeno méně exacerbací CHOPN ve srovnání s placebem (relativní riziko 0,57; p < 0,01), nikoli však při srovnání s monoterapií. Podobné výsledky přinesla i studie AMPLIFY s tiotropiem s výjimkou pacientů na monoterapii formoterolem, u nichž byla míra exacerbací vyšší. V observační studii DETECT byla po 12 měsících četnost exacerbací srovnatelná u pacientů inhalujících aklidinium/formoterol s ostatními kombinacemi LAMA/LABA (glykopyrronium/indakaterol a umeklidinium/vilanterol).
Bezpečnostní profil fixní kombinace aklidinium/formoterol se ukázal jako srovnatelný s odpovídajícími monoterapiemi. Ve studii ASCENT-COPD navíc nebylo prokázáno vyšší kardiovaskulární riziko, respektive vyšší incidence závažných kardiovaskulárních příhod (MACE) při užívání aklidinia ve srovnání s placebem po dobu 3 let u pacientů s konkomitantním kardiovaskulárním onemocněním či rizikovými faktory. Incidence MACE a mortalita byly vyšší u pacientů s exacerbací CHOPN v posledním roce, nikoli však vlivem užívání LAMA či betablokátorů v předchorobí. Užívání aklidinia, které vyniká minimálními systémovými účinky, je navíc spojeno s nízkým výskytem nežádoucích účinků, jako je sucho v ústech a retence moči.
Výše zmíněné studie prokázaly, že užívání fixní kombinace aklidinium/formoterol v dávce 340 μg/12 μg 2× denně v práškové formě u pacientů se středně těžkou až těžkou CHOPN je spojeno se zlepšením plicních funkcí i zmírněním dušnosti ve srovnání s placebem, monoterapií i tiotropiem. Navíc bylo pozorováno zlepšení kvality života (včetně tolerance fyzické zátěže) a snížení počtu exacerbací ve srovnání s placebem. Většina pacientů (78,2–92,0 %) hodnotí uvedený inhalační systém jako snadno nebo velmi snadno použitelný.
Tato fixní kombinace je indikovaná, pokud není dosaženo kontroly onemocnění při monoterapii LAMA či LABA nebo pokud u dotyčného pacienta nejsou vhodné inhalační kortikosteroidy (pro nežádoucí účinky nebo nedostatečnou kontrolu). Diskutuje se i o zahájení duální bronchodilatační terapie u pacientů s nově diagnostikovanou CHOPN. Je však nutné na základě klinických studií vytipovat pacienty, kteří budou z této léčby profitovat.
(mafi)
Zdroj: D’Urzo A. D., Singh D., Donohue J. F. et al. Aclidinium bromide/formoterol fumarate as a treatment for COPD: an update. Expert Rev Respir Med 2021; 15 (9): 1093–1106, doi: 10.1080/17476348.1920403.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
