Kruhy a váčky pod očima jsou způsobeny hromaděním krve nebo dalších tekutin v podočnicovém prostoru. U dětí jsou nejčastěji způsobeny nasální kongescí, záněty oční spojivky, úrazem čela a nosu, operačními výkony v obličeji nebo tumory.
Děti s alergickou rýmou mívají dolní víčka zabarvená modrošedě až purpurově. V anglosaské literatuře je používán výraz „allergic shiners“ (alergické monokly). Jejich podkladem je venostáza při nazální kongesci. Podle Dukova popisu z r. 1930 se monokly objeví nejdříve po 1 roce trvání rýmy. Jsou považovány za důležitý příznak chronické alergické rýmy.
Autoři z Tchaj-wanu provedli počítačové hodnocení digitálních fotografií dětí s alergickou rýmou. Cílem bylo přesně stanovit význam a měnivost monoklů ve vztahu k závažnosti rýmy. Bylo vyšetřeno celkem 249 dětí ve věku 6–12 let, v souboru bylo 126 dětí s alergickou rýmou a 123 zdravých kontrol. Alergická rýma byla potvrzena průkazem zvýšeného celkového a specifického IgE.
Děti byly opakovaně vyšetřeny na Národní univerzitní klinice v Tchaj-wanu, celkem 4× s měsíčními intervaly. Vždy byl digitálním fotoaparátem proveden snímek obličeje a účastníci vyplnili dotazník týkající se příznaků a kvality života s alergickou rýmou. Počítačem byla hodnocena velikost a tmavost monoklů. Výsledky byly statisticky zpracovány.
Monokly byly větší a tmavší u alergiků. Tmavost korelovala s délkou trvání rýmy a se závažností jejích příznaků. Monokly byly tmavší také u pacientů se závažnějšími očními příznaky. Velikost monoklů s příznaky nekorelovala lineárně. Autoři tak objektivním a reprodukovatelným kvantitativním hodnocením potvrdili empirické pozorování. Alergické monokly tmavnou a zvětšují se úměrně trvání a závažnosti příznaků alergické rýmy a zánětu spojivek.
(van)
Zdroj: Chen, CH-H a spol., J Allerg Clin Immunol, 2009, 123, 665–71.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
