Již dříve bylo zjištěno, že hladina vitamínu D má vliv na riziko rozvoje rakoviny. Receptor pro vitamín D je zásadním mediátorem buněčného efektu vitamínu D. Velká pozornost je proto věnována roli polymorfizmů v genu pro receptor vitamínu D v rozvoji rakoviny, jednoznačné závěry z těchto studií ale dosud nevyplynuly.
Již dříve bylo zjištěno, že hladina vitamínu D má vliv na riziko rozvoje rakoviny. Receptor pro vitamín D je zásadním mediátorem buněčného efektu vitamínu D. Velká pozornost je proto věnována roli polymorfizmů v genu pro receptor vitamínu D v rozvoji rakoviny, jednoznačné závěry z těchto studií ale dosud nevyplynuly.
Autoři článku publikovaného nedávno v časopise Advances in Experimental Medicine and Biology provedli systematickou rešerši literatury věnující se vlivu polymorfizmů v genu pro receptor vitamínu D (Fok1, Bsm1, Taq1, Apa1 a Cdx2) na rozvoj jednotlivých malignit. Do června 2012 bylo na toto téma publikováno 79 nezávislých studií, ve kterých bylo zkoumáno 52 427 případů a 62 225 kontrol.
Signifikantní asociace mezi polymorfizmy v genu pro receptor vitamínu D a nádorem byly nalezeny u karcinomu prostaty (Fok1, Bsm1, Taq1), nádoru prsu (Fok1, Bsm1, Apa1), tumoru kolon a rekta (Fok1, Bsm1, Taq1) a u kožních nádorů (Fok1, Bsm1, Taq1). I u těchto nádorů byla ale data značně konfliktní, takže stále není možné se k roli polymorfizmů v genu pro receptor vitamínu D v kancerogenezi jednoznačně vyjádřit. Zdá se pravděpodobné, že roli hrají i jiné faktory, jako například příjem kalcia a vitamínu D v potravě, hladina 25(OH)D v plazmě a expozice UV záření. Polymorfizmy v genu pro receptor vitamínu D riziko vzniku některých druhů rakoviny modulují a do budoucna by bylo vhodné se na toto téma zaměřit v dalších studiích.
(epa)
Zdroj: Gandini S., Gnagnarella P., Serrano D., Pasquali E., Raimondi S. Vitamin D receptor polymorphisms and cancer. Adv Exp Med Biol. 2014; 810 : 69–105.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
