Možnou příčinou PNE je nízká noční hladina vazopresinu (antidiuretického hormonu – ADH), což vysvětluje i dobrou odpověď na léčbu desmopresinem (desamino-D-arginin vazopresinem – DDAVP).
Možnou příčinou PNE je nízká noční hladina vazopresinu (antidiuretického hormonu – ADH), což vysvětluje i dobrou odpověď na léčbu desmopresinem (desamino-D-arginin vazopresinem – DDAVP). Nedávná práce potvrdila výsledky předchozích studií, že výskyt primární noční enurézy (PNE) ve věku 6–12 let je častější u chlapců a v rodinách s více dětmi. Klesá se stoupajícím věkem.
Do této retrospektivní studie bylo zařazeno 90 dětí ve věku 6–12 let s PNE vyšetřených v terciálním zdravotnickém zařízení. Autoři porovnávali jejich pohlaví, tělesnou výšku, hmotnost, počet sourozenců, psychosociální problémy, průvodní choroby a hladinu ADH během noci s daty získanými z národního průzkumu u věkově odpovídající populace. Hodnotili rovněž odpověď na léčbu desmopresinem.
Výskyt PNE klesal s věkem. Byla zjištěna významná souvislost PNE s mužským pohlavím (p = 0,044) a s počtem dětí v rodině (p = 0,043). Celkem 36,7 % dětí s PNE mělo též problémy se stolicí, 17,8 % bylo obézních, 12,2 % mělo ADHD (poruchu pozornosti s hyperaktivitou) a 10 % nadváhu. Hladina ADH u dětí s PNE činila ve 2 : 00 ráno 0,87 ± 0,75 pg/ml a v 8 : 00 ráno 0,89 ± 0,76 pg/ml. U 55,5 % dětí byl podáván desmopresin. Úplné odpovědi na léčbu bylo dosaženo u 86 % dětí s PNE a u zbývajících 14 % byla odpověď na léčbu částečná.
Enuréza je běžným stavem, který může být velmi nepříjemný a narušovat život rodiny. Opakovaná potřeba vyprazdňování močového měchýře během noci narušuje architekturu spánku dítěte a jeho kognitivní výkonnost. V mnoha případech může dětský lékař po odpovídajícím vyšetření monosymptomatickou noční enurézu léčit prostřednictvím edukace o jídle, pití a vylučování a předepsání vhodné farmakoterapie. Popsaná studie potvrzuje výsledky dalších prací a dokládá, že příčinou primární noční enurézy u dětí může být nízká noční hladina vazopresinu. Podávání desmopresinu jako analoga přirozeného antidiuretického hormonu má tedy své opodstatnění.
(zza)
Zdroj: Chang J. W., Yang L. Y., Chin T. W., et al. Clinical characteristics, nocturnal antidiuretic hormone levels, and responsiveness to DDAVP of school children with primary nocturnal enuresis. World J Urol. 2012 Aug; 30 (4): 567–71. doi: 10.1007/s00345-011-0753-5. Epub 2011 Sep 7.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
