Nakolik přispívá užívání NSAID či antibiotik, systémová nebo gastrointestinální infekce a stres k relapsu IBD?

Protože mechanismus spuštění aktivity IBD není zcela jasný a hypoteticky přichází v úvahu více faktorů, zůstává propojení výše zmíněných okolností s exacerbací střevních zánětů nejasné. V přehledu publikovaném v časopise American Journal of Gastroenterology byly analyzovány dostupné studie, které se věnovaly výzkumu těchto vztahů.

Antibiotika, klostridiová kolitida a relaps IBD

K dispozici je sice dostatek materiálů, které se věnovaly vztahu relapsu a užívání NSAID, avšak velmi málo studií, které by prokazovaly, že se vzplanutím IBD je spojena i antibiotická léčba. Důležitým mezičlánkem v souvislosti mezi užíváním antibiotik a vzplanutím střevních zánětů jsou ale podle všeho infekce způsobené Clostridiem difficile. Není ale zcela jasné, zda klostridiová pseudomembranózní kolitida, častá komplikace podávání antibiotik, působí u pacientů s IBD pouze symptomy podobné relapsu nespecifických střevních zánětů, nebo zda opravdu spouští i relaps onemocnění, který přetrvává i po vyléčení infekce.

O tom, že by další systémové infekce mohly být stimulem spouštějícím aktivitu IBD, je v odborné literatuře pouze nepatrné množství zmínek.

Stres jako spouštěč relapsu?

Přestože je k dispozici dostatek důkazů o souvislosti mezi stresem a znovuvzplanutím, méně už se ví o spojení jednotlivých stresových událostí v životě a relapsy. Řada odborných zdrojů je navíc limitována chybějícími kontrolními skupinami a nedostatečným určením intenzity popsaných vlivů (NSAID, antibiotika, výskyt infekce a hladiny stresu).

Pro následné posouzení, nakolik mohou výše zmíněné vlivy přispívat k exacerbaci onemocnění, je třeba dalších studií s prospektivním přístupem. Klinický dopad výše zmíněných předpokladů je diskutován.

(hak)

Zdroj:

• Singh S.; Graff L. A.; Bernstein C. N.: Do NSAIDs, antibiotics, infections, or stress trigger flares in IBD?,
  Am J Gastroenterol. 2009; 104 (5): 1298–313; quiz 1314 (ISSN: 1572-0241)