Herpes zoster je akutní virové onemocnění, které se projevuje výsevem herpetických puchýřků v určitém dermatomu. Původcem je Varicella zoster virus ze skupiny lidských herpetických virů, který je identický pro varicellu (plané neštovice) a herpes zoster (pásový opar) – varicella představuje primoinfekci, herpes zoster pak vzniká reaktivací viru. Promořenost Varicella zoster virem v dospělé populaci přesahuje hranici 95 %.
Herpes zoster se vyskytuje téměř v každém věku, během života postihne zhruba každého třetího člověka. Více než 2/3 postižených jsou ale osoby starší 50 let, vyšší incidence je pozorována také u pacientů se sníženou imunitou nebo chronickým onemocněním. Primoinfekce Varicella zoster virem způsobuje plané neštovice. Po prodělaném onemocnění však virus z organizmu nezmizí, nervovými vlákny se dostává do senzorických spinálních i kraniálních ganglií, kde bezpříznakově perzistuje pravděpodobně po celý život člověka. Inkubační doba u herpes zoster je 7–10 dní. Mechanizmus reaktivace není přesně známý, předpokládá se vliv imunosuprese, UV záření, toxických látek, věku nad 50 let, psychosomatické zátěže i další.
Klinickému obrazu dominují kožní projevy. Začínají neostře ohraničeným začervenáním, které se během 12–24 hodin mění na drobné puchýřky s čirým obsahem. Tvorba puchýřků trvá 2–3 dny, následně se puchýřky mění v krusty a okolní zarudnutí odeznívá. Herpes zoster ve fázi puchýřků je infekční, ne však tolik jako varicella. Výsev bývá téměř vždy doprovázen segmentální bolestí, která může u některých pacientů přetrvávat i léta po vymizení exantému (postherpetická neuralgie). Výsevu puchýřků někdy předcházejí několik dní trvající neurčité prodromální příznaky (parestezie, bolesti, ev. i celkové příznaky jako bolesti hlavy, malátnost, bolest kloubů). Onemocněním může být postižen kterýkoliv nerv od 1. větve n. trigeminu až po nervy plosky nohy, nejčastěji se však objevuje na hrudníku, v lumbosakrální krajině nebo v oblasti n. trigeminus.
Mezi nejčastější i nejzávažnější komplikace herpes zoster patří postherpetická neuralgie, která se objevuje u 10–20 % pacientů nad 60 let věku. Velmi vážné je i postižení nitroočních struktur při zasažení nasociliárních nervů oční větve n. trigeminu. Mezi další komplikace patří motorické paralýzy a neuropatie, viscerální postižení jako intersticiální pneumonie, hepatitida, postižení mezenteriálního plexu s achalázii, bakteriální superinfekce.
Cílem léčby herpes zoster je léčba akutní virové infekce, léčba bolesti a prevence postherpetické neuralgie. Lokálně se doporučují zinkové lokální přípravky, po zaschnutí indiferentní masti s antiseptickým působením. Ze systémových léčiv se užívají virostatika, která zabraňují množení viru, léčba ale musí být zahájena do 48–72 hodin od začátku výsevu a probíhat po dobu 7–21 dní. Kortikosteroidy v kombinaci s virostatiky redukují zánět, urychlují hojení a ústup akutní bolesti. Analgetika tiší bolest, vhodný je paracetamol a další nesteroidní analgetika/antiflogistika, u silnějších bolestí je možno použít nízké dávky slabých opioidů (tramadol, kodein). Antihistaminika redukují svědění, antibiotika jsou indikována v případě sekundární infekce. U silných postherpetických neuralgií se používají i antidepresiva a antikonvulziva.
Zostavax® je vakcína proti herpes zoster, která zajišťuje ochranu proti herpes zoster a jeho komplikacím po dobu až 10 let. Na českém trhu je vakcína dostupná od dubna 2014 a je indikována pro osoby starší 50 let. Zhruba v tomto věku se totiž incidence herpes zoster více než zdvojnásobuje. Jedná se o živou vakcínu aplikovanou v jediné dávce. Je možno ji podat i pacientům, kteří neprodělali plané neštovice a bez nutnosti toto anamnesticky zjišťovat. Rovněž je možné vakcínu použít i u těch jedinců, co herpes zoster již prodělali, s doporučeným odstupem 6 měsíců od zhojení pásového oparu. Nežádoucí účinky nejsou časté, většinou se jedná o zarudnutí, bolest a citlivost v oblasti vpichu, ojediněle bolesti hlavy. Zostavax® je kontraindikován u imunokompromitovaných jedinců, jedinců s přecitlivělostí na nějakou složku vakcíny, jedinců s aktivní neléčenou tuberkulózou nebo u těhotných.
(epa)
Zdroj: Pospíšilová A. Herpes zoster. Medicína pro praxi. 2009; 6 (1).
Hales C. M., Harpaz R., Ortega-Sanchez I., et al. Update on recommendations for use of herpes zoster vaccine. MMWR Morb Mortal Wkly Rep. 2014 Aug 22; 63 (33): 729–31.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
