Herpes zoster je akutní virové onemocnění, které se projevuje výsevem herpetických puchýřků v určitém dermatomu. Původcem je Varicella zoster virus ze skupiny lidských herpetických virů, který je identický pro varicellu (plané neštovice) a herpes zoster (pásový opar) – varicella představuje primoinfekci, herpes zoster pak vzniká reaktivací viru. Promořenost Varicella zoster virem v dospělé populaci přesahuje hranici 95 %.
Herpes zoster se vyskytuje téměř v každém věku, během života postihne zhruba každého třetího člověka. Více než 2/3 postižených jsou ale osoby starší 50 let, vyšší incidence je pozorována také u pacientů se sníženou imunitou nebo chronickým onemocněním. Primoinfekce Varicella zoster virem způsobuje plané neštovice. Po prodělaném onemocnění však virus z organizmu nezmizí, nervovými vlákny se dostává do senzorických spinálních i kraniálních ganglií, kde bezpříznakově perzistuje pravděpodobně po celý život člověka. Inkubační doba u herpes zoster je 7–10 dní. Mechanizmus reaktivace není přesně známý, předpokládá se vliv imunosuprese, UV záření, toxických látek, věku nad 50 let, psychosomatické zátěže i další.
Klinickému obrazu dominují kožní projevy. Začínají neostře ohraničeným začervenáním, které se během 12–24 hodin mění na drobné puchýřky s čirým obsahem. Tvorba puchýřků trvá 2–3 dny, následně se puchýřky mění v krusty a okolní zarudnutí odeznívá. Herpes zoster ve fázi puchýřků je infekční, ne však tolik jako varicella. Výsev bývá téměř vždy doprovázen segmentální bolestí, která může u některých pacientů přetrvávat i léta po vymizení exantému (postherpetická neuralgie). Výsevu puchýřků někdy předcházejí několik dní trvající neurčité prodromální příznaky (parestezie, bolesti, ev. i celkové příznaky jako bolesti hlavy, malátnost, bolest kloubů). Onemocněním může být postižen kterýkoliv nerv od 1. větve n. trigeminu až po nervy plosky nohy, nejčastěji se však objevuje na hrudníku, v lumbosakrální krajině nebo v oblasti n. trigeminus.
Mezi nejčastější i nejzávažnější komplikace herpes zoster patří postherpetická neuralgie, která se objevuje u 10–20 % pacientů nad 60 let věku. Velmi vážné je i postižení nitroočních struktur při zasažení nasociliárních nervů oční větve n. trigeminu. Mezi další komplikace patří motorické paralýzy a neuropatie, viscerální postižení jako intersticiální pneumonie, hepatitida, postižení mezenteriálního plexu s achalázii, bakteriální superinfekce.
Cílem léčby herpes zoster je léčba akutní virové infekce, léčba bolesti a prevence postherpetické neuralgie. Lokálně se doporučují zinkové lokální přípravky, po zaschnutí indiferentní masti s antiseptickým působením. Ze systémových léčiv se užívají virostatika, která zabraňují množení viru, léčba ale musí být zahájena do 48–72 hodin od začátku výsevu a probíhat po dobu 7–21 dní. Kortikosteroidy v kombinaci s virostatiky redukují zánět, urychlují hojení a ústup akutní bolesti. Analgetika tiší bolest, vhodný je paracetamol a další nesteroidní analgetika/antiflogistika, u silnějších bolestí je možno použít nízké dávky slabých opioidů (tramadol, kodein). Antihistaminika redukují svědění, antibiotika jsou indikována v případě sekundární infekce. U silných postherpetických neuralgií se používají i antidepresiva a antikonvulziva.
Zostavax® je vakcína proti herpes zoster, která zajišťuje ochranu proti herpes zoster a jeho komplikacím po dobu až 10 let. Na českém trhu je vakcína dostupná od dubna 2014 a je indikována pro osoby starší 50 let. Zhruba v tomto věku se totiž incidence herpes zoster více než zdvojnásobuje. Jedná se o živou vakcínu aplikovanou v jediné dávce. Je možno ji podat i pacientům, kteří neprodělali plané neštovice a bez nutnosti toto anamnesticky zjišťovat. Rovněž je možné vakcínu použít i u těch jedinců, co herpes zoster již prodělali, s doporučeným odstupem 6 měsíců od zhojení pásového oparu. Nežádoucí účinky nejsou časté, většinou se jedná o zarudnutí, bolest a citlivost v oblasti vpichu, ojediněle bolesti hlavy. Zostavax® je kontraindikován u imunokompromitovaných jedinců, jedinců s přecitlivělostí na nějakou složku vakcíny, jedinců s aktivní neléčenou tuberkulózou nebo u těhotných.
(epa)
Zdroj: Pospíšilová A. Herpes zoster. Medicína pro praxi. 2009; 6 (1).
Hales C. M., Harpaz R., Ortega-Sanchez I., et al. Update on recommendations for use of herpes zoster vaccine. MMWR Morb Mortal Wkly Rep. 2014 Aug 22; 63 (33): 729–31.
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
