Potravinové alergie a kvalita života

Výskyt potravinové alergie

Potravinová alergie (PA) postihuje přibližně 6−8 % kojenců a kolem 3 % malých dětí. Tato čísla se týkají případů, kdy na složky v potravě reaguje imunitní systém. Netýkají se tedy nespecifické intolerance, způsobené enzymovými defekty, reakcí na aditiva, toxiny apod. PA se nejčastěji objevuje u dětí, v jejichž rodině se nějaká forma alergie již vyskytla. Zvýšené riziko je zejména tam, kde se vyskytuje atopické onemocnění.

Potravinové alergeny a klinické příznaky alergie

U dětí do 1 roku věku nejčastěji PA spouští bílkoviny kravského mléka, slepičího vejce a pšeničné mouky. U dětí starších 7 let bylo zaznamenáno nejvíce reakcí na stromové ořechy (nejčastěji lískové a vlašské ořechy a mandle), ovoce (nejčastěji jablko, broskev, kiwi), zeleninu (mrkev, rajče, brambor), arašídy a semena.

Potravinové alergie se nejčastěji manifestují v zažívacím traktu, dále na kůži a na dýchacím ústrojí. Klinické projevy jsou velmi individuální. Záleží na genetické predispozici jedince, věku a místě expozice antigenu. Mohou být velmi nenápadné, ale i život ohrožující doslova během několika minut.

Alergie na bílkovinu kravského mléka a její prognóza

Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) je nejčastější alergií kojeneckého a časného dětského věku. První příznaky se objevují velmi časně, během prvních měsíců života. Prognóza ABKM je obecně dobrá, u lehčích projevů je tolerance navozena v průběhu prvních 2 let života. U těžších forem bývá tolerance navozena později, s perzistencí problému někdy až do pozdního dětského/adolescentního věku. Nepříznivými prognostickými markery pro perzistenci ABKM jsou těžké příznaky v době stanovení diagnózy, přítomnost respiračních symptomů, nízká prahová dávka vyvolávající příznaky, vyšší hodnoty sIgE (zejména proti kaseinu), větší reakce při kožních prick testech (SPT) a přítomnost další IgE senzibilizace (jak potravinové, tak inhalační).

Zkřížená reaktivita mezi alergeny

Významným faktorem ovlivňujícím kvalitu života je také zkřížená reaktivita mezi pyly a potravinami. Vyskytuje se u starších dětí se senzibilizací na pyly. Zde dochází nejdříve k rozvoji alergické rýmy v reakci na pyly stromů a trav a později k rozvoji přidružených potravinových alergií. Potravinová alergie těsně souvisí s atopií a obvykle je přítomná současně s dalšími inhalačními alergiemi. Často se vyskytuje i polysenzibilizace vůči několika potravinovým alergenům současně. Přibližně 30 % jedinců má alergii i na další druhy potravin.

Dítě s potravinovou alergií v rodině

Žít s potravinovou alergií je obtížné jak pro dítě, tak pro rodiče. I slabé alergické reakce mohou velmi obtěžovat a snižovat kvalitu života rodiny. Silnější projevy mohou mít dramatický průběh a ohrožovat život postižené osoby. Zejména matky dětí jsou zatíženy neustálou kontrolou složení potravin, hlídáním toho, co si dítě bere od kamarádů, co svačí a obědvá. Stravovací návyky odlišné od vrstevníků a režimová opatření kladou psychické nároky i na samotné děti. Vždy je třeba upozornit okolí na dietu dítěte a nezapomenout zdůraznit následky, pokud nebude dodržena. Při nástupu do školky či školy je třeba se domluvit na způsobu, jakým se dítě bude stravovat. Zda si bude nosit obědy či na ně dojíždět domů, nebo dostávat dietu ve školní jídelně. Přínosem pro bezpečné stravování je skutečnost, že legislativa EU specifikovala 14 hlavních potenciálních alergenů, které podléhají povinnému značení v potravinách a zhotovených pokrmech.

Zachování kvality života

I přes složitost onemocnění je důležité zaujmout pragmatický postoj a snažit se zachovat kvalitu života. Znalost vhodných produktů pomůže při sestavování jídelníčku, protože strava i přes všechna omezení musí zůstat pestrá, výživná a chutná. I v běžných obchodech se dají sehnat potraviny, které jsou vhodné pro alergiky. Pouze v případě mírnější formy je možné alergen tolerovat, pokud je součástí některých jídel. Například dítě s lehčí formou alergie na vaječný bílek může jíst bez následků pečivo. Možné je i snížení alergenicity tepelnou úpravou – jablek, peckovin, lískových oříšků atd.

Eliminace alergenu ze stravy

U pravé potravinové alergie je jediným účinným řešením eliminace alergenu ze stravy. Při rozhodování o eliminaci určité potraviny je třeba pečlivě zvažovat nutriční souvislosti a zajistit případnou adekvátní náhradu eliminované potraviny. V daných časových intervalech je vhodné pacienty reexponovat eliminovaným alergenům, tak abychom předešli rizikům zbytečné eliminace potraviny v době, kdy by již mohlo dojít k její toleranci imunitním systémem. Z neadekvátní eliminace potravin vyplývají nejen nutriční rizika, ale i možná indukce a udržování nežádoucí potravinové senzibilizace.

(liv)

Zdroje:
1. Doporučené postupy pro provádění expozičních testů s potravinami. Alergie 2018; 20 (suppl. 1). Dostupné na: www.csaki.cz/dokumenty/Doporucene_postupy_expo_testu_s_potravinami.pdf
2. Česká společnost alergologie a klinické imunologie ČLS JEP. Dostupné na: www.csaki.cz
3. Pracovní skupina pro dětskou gastro­entero­logii a výživu České pediatrické společnosti ČLS JEP. Dostupné na: www.gastroped.cz