Kvůli obstrukční spánkové apnoi spí některé děti i vkleče

14. 5. 2024

Syndrom obstrukční spánkové apnoe (OSA), jímž celosvětově trpí až 4 % dětí, byl jedním z hlavních témat 22. konference dětské pneumologie 2024, která se konala v dubnu v Praze. Svůj pohled na toto onemocnění a zkušenosti s ním sdíleli nejen pneumologové, ale v rámci multidisciplinárního přístupu také specialisté v oblasti ORL, neurologie a dalších oborech.

Přestože dětí s obstrukční spánkovou apnoí je relativně málo, jejich potíže jsou velké a netýkají se jen spánku, ale i bdělého stavu. Děti se především normálně nevyspí, některé dokonce prospí část noci vkleče. Po probuzení mají často poruchy nálad, trpí úzkostmi a zhoršením kognitivních funkcí, což se negativně odráží i na jejich školním prospěchu.

Chrápání jako nejčastější příznak

Klinické příznaky OSA u dětí shrnula na konferenci doc. MUDr. Iva Příhodová, Ph.D., z Neurologické kliniky a Centra klinických neurověd 1. LF UK a VFN v Praze. K nejčastějším nočním příznakům podle ní patří chrápání, apnoické pauzy, ztížené dýchání, abnormní poloha, porucha probouzení z NREM spánku, noční pomočování, nadměrné pocení a neklidný spánek. Mezi ranní příznaky náleží obtížné probouzení, sucho v ústech a bolest hlavy.

„Některé děti mohou mít podobné příznaky jako u poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), jen mírnější,“ upozornila docentka Příhodová. Následky zvětšené adenoidní vegetace se podle jejích slov mohou projevovat jako huhňání (nasolalie), poruchy polykání (dysfagie), opakované infekty, facies adenoidea (typický výraz u dětí s recidivujícími respiračními chorobami) a nechutenství. „Jedním z příznaků spánkové apnoe je i spánek s výrazně zakloněnou hlavou,“ doplnila MUDr. Martina Ondrová, Ph.D., z brněnské Ambulance ORL pro poruchy dýchání ve spánku.

Příčinou je uzávěr horních cest dýchacích

Příčinou OSA je přechodný uzávěr horních cest dýchacích, na němž se podílí více faktorů, především hypertrofie krčních mandlí a adenoidní vegetace.

Negativní vliv na vznik syndromu OSA má obezita. Zatímco toto onemocnění postihuje 2–4 % dětí s normální hmotností, v případě obézních je to mezi 30 a 50 %. Právě kvůli všeobecné epidemii obezity přibývají v pediatrické populaci podle vedoucího lékaře ORL Canadian Medical Care MUDr. Jaroslava Krause, Ph.D., adultní formy OSA. Zároveň dodal, že neexistuje přesná hranice OSA dětského věku a dospělých.

Co dalšího se kromě obezity podílí na vzniku obstrukční spánkové apnoe? „Roli hrají genetické faktory, věk, kolapsibilita hrtanu, formování čelistí, nepravidelný spánkový režim, alkohol před spaním, jídlo před spaním, kouření. Riziková je poloha spaní na zádech,“ vyjmenoval dr. Kraus.

Diagnostika a léčba na míru

U diagnostiky OSA považují lékaři napříč specializacemi za zlatý standard noční videopolysomnografii. „Vzhledem k její omezené dostupnosti a náročnosti může k diagnostice sloužit také polygrafie nebo noční oxymetrie. Tato vyšetření umožňují základní objektivizaci poruchy dýchání ve spánku a její tíži, která je rozhodující pro výběr terapeutického postupu,“ uvedla docentka Příhodová s tím, že léčbou první volby je ve většině případů současné provedení adenotomie a tonzilektomie. Tento postup vede u 70–90 % dětí k úpravě dýchání a ústupu klinických příznaků. „Až 85 % poruch dýchání ve spánku u dětí je léčeno chirurgicky. Nedílnou součástí úspěšné léčby je i komplexní řešení komorbidit,“ upřesnila dr. Ondrová.

Dr. Kraus doplnil, že u dospělých je na prvním místě terapie trvalým přetlakem v dýchacích cestách (CPAP), na rozdíl od dětí, u nichž se používá spíš výjimečně. „Nejúčinnější léčbou OSA je jednoznačně tracheostomie se 100% účinností. Využívá se málo, ale není zcela raritní,“ uzavřel s tím, že léčba pacientů musí být vždy přísně individuální.

(eve)

Zdroj: 22. konference dětské pneumologie, Praha, 13. 4. 2024. 



Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se