Pacientem je 49letý muž, u něhož se v uplynulých 7 letech postupně zhoršovaly projevy ložiskové psoriázy. První projevy pozoroval v 19 letech ve kštici, potíže tehdy spontánně odezněly. Dlouhodobě se léčí s gastroezofageálním refluxem (užívá pantoprazol), na depresi mu praktický lékař předepsal escitalopram. Pacient má mírnou nadváhu, nekouří a alkohol konzumuje jen příležitostně. Alergie neguje. Pracuje jako starosta, ve volném čase se věnuje cestování. V rodině se psoriáza vyskytuje u matky a strýce.
Několik let trvající postupné zhoršování projevů psoriázy gradovalo přibližně 2 týdny před návštěvou kožního oddělení v českobudějovické nemocnici. Psoriáza se kromě oblastí nad klouby začala objevovat na trupu, pacient udával výrazný pruritus.
Při prvním vyšetření byla na trupu, na zádech a nad koleny zjištěna erytematózní gutátní až numulární ložiska s infiltrací. Nad koleny byly patrné vysoké nánosy stříbrných šupin, na dalších místech na končetinách byly ojedinělé gutátní projevy s erytémem a bez deskvamace. Ve kštici měl pacient šupiny a erytém. Celkové postižení dosahovalo přibližně 5 % tělesného povrchu (BSA). Kromě bolestí kolenou pacient neudával jiné kloubní obtíže.
Obr. 1 Erytematózní gutátní až numulární ložiska s infiltrací na zádech – stav při vstupním vyšetření
Obr. 2 Psoriatická ložiska s nánosem stříbrných šupin na dolní končetině – stav při vstupním vyšetření
V minulosti se pacient léčil vždy jen krátkodobě, a to kombinovanými preparáty s kortikosteroidy a kyselinou salicylovou. Celkovou terapii ani fototerapii neabsolvoval. Projevy psoriázy se u něj zlepšily vždy v létě a při pobytu u moře, kdy se psoriatická ložiska zhojila a téměř vymizela.
Po vstupním vyšetření byla pacientovi předepsána kožní pěna s fixní kombinací 0,005% kalcipotriolu a 0,065% betamethason-dipropionátu k aplikaci večer na noc, lékař doporučil rovněž používání emoliencií.
Po 4 týdnech aplikace kožní pěny se začala ložiska na trupu odšupovat a oplošťovat. Ložiska nad koleny, lokty, na předloktích a na zádech již byla odšupena a oploštěna. Ve kštici zůstala erytematózní ložiska s mírnou infiltrací a na nose drobné erytematózní papulky. Na nártech, na stehnech a ojediněle na trupu byla patrná gutátní erytematózní infiltrovaná ložiska se žlutavými šupinami. Postižení se snížilo na 4 % BSA.
Dobře spolupracující pacient byl po měsíci aplikace kožní pěny s terapií spokojen a vyzdvihoval snadnou aplikaci pěny, a to i do kštice. Díky viditelnému efektu léčby došlo ke zlepšení jeho psychického stavu a úpravě medikace na depresi.
Obr. 3 Podoba ložisek na zádech po 1 měsíci léčby kožní pěnou
Obr. 4 Oploštění a odšupení ložisek na dolní končetině po 1 měsíci léčby kožní pěno
Pokračování zavedené topické léčby přineslo po 2 měsících další viditelný efekt – došlo ke zhojení psoriatických ložisek na trupu a oploštila se i chronická ložiska nad klouby. Pacient i nadále snášel terapii kožní pěnou velmi dobře, aktivně se zajímal o průběh léčby a doplňoval ji pravidelnou aplikací emoliencií. Kladně hodnotil zejména vymizení ložisek na viditelných částech těla. Pro další období mu byla doporučena aplikace kožní pěny obden až do úplného zhojení všech zbývajících ložisek.
Obr. 5 Stav po 2 měsících léčby – zhojení ložisek na zádech
Obr. 6 Stav po 2 měsících léčby – oploštění ložisek na dolní končetině
Kazuistika dokládá velmi dobrou účinnost i snášenlivost kožní pěny u pacienta s progredující psoriázou. Díky výraznému efektu má tento typ léčby rovněž potenciál snížit psychickou zátěž související s viditelnými projevy psoriázy a motivovat pacienta k dodržování léčebného režimu.
(pak)
Zdroj: Bočková J. Starosta s progredující psoriázou – kazuistika. Kožní oddělení Nemocnice České Budějovice, 2020.
