Je vhodné prodloužit dobu prognosticky určující neurologickou úpravu po srdeční zástavě?
Autoři:
Ms Tsai; Wj Chen; Wt Chen; Yt Tien; Wt Chang; Hn Ong; al. Et
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 33, 2022, č. 2, s. 110
Kategorie:
Zajímavosti z literatury
Akademická výzkumná skupina z Tchaj‑wanu se v retrospektivní studii z let 2011–2019, podpořené 28 citacemi, věnovala podrobnému rozboru, zda po netraumatické akutní srdeční zástavě u dospělých je možno považovat následný časový interval 7 dnů v pokračující pozástavové intenzivní péči za prognosticky spolehlivý pro určení neurologické kvality dalšího života.
Soubor zahrnul 529 pacientů s anamnesticky příznivým neurologickým stavem. U 357 z nich byl pozástavový příznivý neurologický vývoj zřejmý časně – do sedmého dne. U 38 pacientů – 9,6 % – byl daleko pozvolnější, s průměrným časovým intervalem 12,2 dne, i podstatně delším. U 134 pacientů byl trvale nepříznivý. Pozvolné zlepšování bylo zaznamenáno zejména mezi muži, po obnovení spontánního oběhu již během neodkladné resuscitace v přednemocniční fázi, po udržování normotermie, po e‑CPR a bez významně patologického nálezu v HD‑EEG.
Prognózu je třeba přísně personalizovat a rozhodnutí časově neohraničovat sedmým dnem po zresuscitované srdeční zástavě, a to ani při a po pokračující kvalifikované pozástavové intenzivní péči.
doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.
Crit Care Med. 2022 Mar 1;50(3):389-397.
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2022 Číslo 2
- Incidence a rizikové faktory komunitní pneumonie u hematoonkologických pacientů
- Přehled současných možností léčby pneumonie vyvolané MRSA
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Neodolpasse účinně snižuje pooperační bolest
-
Všechny články tohoto čísla
- Barotrauma u uměle ventilovaných pacientů s koronavirovou chorobou v roce 2019
- Delirium dětí po podání transfuze erymasy – rozhoduje čas skladování od odběru krve?
- Koncept „Fyziologicky obtížné dýchací cesty“ – nejde jenom o samotnou intubaci
- Anestezie v Rakousko‑Uhersku během I. světové války a po vzniku samostatného československého státu. Část 5 – Celková anestezie II: průběh a komplikace
- Rabdomyolýza
- Vztah mezi sérovou koncentrací perorálního midazolamu použitého v premedikaci a faktory ovlivňujícími úroveň sedace
- Je vhodné prodloužit dobu prognosticky určující neurologickou úpravu po srdeční zástavě?
- Doporučený postup – léčba akutní pooperační bolesti
- Pooperační intenzivní péče o pacienty s transplantací plic
- Srovnání výskytu nežádoucích účinků po sugammadexu a neostigminu
- Zajímavosti, tipy a triky, informace z jiných oborů
- EDITORIAL
- Aktualizovaná doporučení pro léčbu akutní pooperační bolesti – důvod pro „inventuru“ vlastní i institucionální praxe?
- Současná diagnostika a léčba anafylaktické reakce – s přihlédnutím k ERC 2021 doporučením
- Testosteron zmírňuje sevofluranem indukovanou tau fosforylaci a kognitivní poruchu u novorozených samečků myší
- Monitorování počítačem zpracovaného EEG v anestezii I
- Cytokine release syndrom po terapii CAR T-lymfocyty: přehled literatury a naše zkušenosti
- Závažná akutní mateřská morbidita – příjmy do specializované intenzivní péče
- Bdělost během operace v celkové anestezii
- Anesteziologie a intenzivní medicína
- Archiv čísel
- Aktuální číslo
- Informace o časopisu
Nejčtenější v tomto čísle
- Cytokine release syndrom po terapii CAR T-lymfocyty: přehled literatury a naše zkušenosti
- Bdělost během operace v celkové anestezii
- Doporučený postup – léčba akutní pooperační bolesti
- Současná diagnostika a léčba anafylaktické reakce – s přihlédnutím k ERC 2021 doporučením
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Mazová zátka a její řešení
nový kurzVšechny kurzy