Barotrauma u uměle ventilovaných pacientů s koronavirovou chorobou v roce 2019
Autoři:
A. Belletti; G. Todaro; G. Valsecchi; R. Losiggio; D. Palumbo; G. Landoni; al. Et
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 33, 2022, č. 2, s. 100
Kategorie:
Zajímavosti z literatury
Podrobně propracovaný přehledový článek akademické výzkumné skupiny z Milána se věnuje poměrně novému tématu (50 citací) – vysokému výskytu plicního barotraumatu – pneumotoraxu, pneumomediastina při covid-19 obrazu ARDS v průběhu invazivní umělé plicní ventilace.
Statisticky zpracovaná zdravotnická dokumentace u dospělých z roku 2019 vychází z údajů 13 studií s 1 814 covid-19 pacienty a z dokumentace u 493 pacientů bez účastného koronaviru. Obě skupiny byly uměle ventilovány se srovnatelnými režimy a programy.
Ve skupině s covid-19 původem vzniklo barotrauma ve 14,7 %; v celkovém počtu byl pneumotorax přítomen v 10,7 % případů a nález pneumomediastina v 11,2 % případů. Celková mortalita v uvedených případech dosáhla 61,6 %. V non ‑ covidovém souboru uměle ventilovaných pacientů vzniklo barotrauma v 6,3 % případů.
Srovnání výsledků s menšími prospektivními studiemi z 20 zemí shodně vykazuje statisticky prokazatelný, podstatně vyšší výskyt ARDS s křehkostí dýchacích cest i vyšší mortalitu v případech covid-19 plicního ARDS postižení.
doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.
Zdroje
A Systematic Literature Review. Crit Care Med. 2022 Mar 1;50(3):491-500.
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2022 Číslo 2
- Incidence a rizikové faktory komunitní pneumonie u hematoonkologických pacientů
- Přehled současných možností léčby pneumonie vyvolané MRSA
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Neodolpasse účinně snižuje pooperační bolest
-
Všechny články tohoto čísla
- Barotrauma u uměle ventilovaných pacientů s koronavirovou chorobou v roce 2019
- Delirium dětí po podání transfuze erymasy – rozhoduje čas skladování od odběru krve?
- Koncept „Fyziologicky obtížné dýchací cesty“ – nejde jenom o samotnou intubaci
- Anestezie v Rakousko‑Uhersku během I. světové války a po vzniku samostatného československého státu. Část 5 – Celková anestezie II: průběh a komplikace
- Rabdomyolýza
- Vztah mezi sérovou koncentrací perorálního midazolamu použitého v premedikaci a faktory ovlivňujícími úroveň sedace
- Je vhodné prodloužit dobu prognosticky určující neurologickou úpravu po srdeční zástavě?
- Doporučený postup – léčba akutní pooperační bolesti
- Pooperační intenzivní péče o pacienty s transplantací plic
- Srovnání výskytu nežádoucích účinků po sugammadexu a neostigminu
- Zajímavosti, tipy a triky, informace z jiných oborů
- EDITORIAL
- Aktualizovaná doporučení pro léčbu akutní pooperační bolesti – důvod pro „inventuru“ vlastní i institucionální praxe?
- Současná diagnostika a léčba anafylaktické reakce – s přihlédnutím k ERC 2021 doporučením
- Testosteron zmírňuje sevofluranem indukovanou tau fosforylaci a kognitivní poruchu u novorozených samečků myší
- Monitorování počítačem zpracovaného EEG v anestezii I
- Cytokine release syndrom po terapii CAR T-lymfocyty: přehled literatury a naše zkušenosti
- Závažná akutní mateřská morbidita – příjmy do specializované intenzivní péče
- Bdělost během operace v celkové anestezii
- Anesteziologie a intenzivní medicína
- Archiv čísel
- Aktuální číslo
- Informace o časopisu
Nejčtenější v tomto čísle
- Cytokine release syndrom po terapii CAR T-lymfocyty: přehled literatury a naše zkušenosti
- Bdělost během operace v celkové anestezii
- Doporučený postup – léčba akutní pooperační bolesti
- Současná diagnostika a léčba anafylaktické reakce – s přihlédnutím k ERC 2021 doporučením
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Mazová zátka a její řešení
nový kurzVšechny kurzy